Na pietní akci, která se konala na místě neštěstí, vyjádřili Francouzi své rozhořčení a hněv, vypískali své politiky a dali jim najevo, že selhávají ve svém základním úkolu, jímž je zajištění bezpečnosti občanů. Jak toho však dosáhnout? Ačkoliv francouzská policie i armáda má vyspělé technologické možnosti i vypracované taktické postupy, a francouzská vláda dostává informace od tajných služeb, a mnohé útoky se jistě daří odhalovat už ve stadiu příprav, to základní zde chybí.

Prvním krokem tváří v tvář jakémukoliv nebezpečí je jednoznačná identifikace jeho podstaty. Jestliže jde o nebezpečí, které hrozí zničit podstatu naší kultury, touží nám vnutit své hodnoty, a naši vyspělou civilizaci uvrhnout do temného barbarství, je jeho jasné rozpoznání takřka dějinným úkolem. Podobně jako Západ neměl problém správně identifikovat největší hrozby, s nimiž se potýkal během 20. století, tedy nacismus a komunismus, není na místě zakrývat skutečnost dnes: naším nepřítelem je islám.

Zásadním problémem je islám

Nikoliv islamismus nebo dokonce terorismus. Islamismus je pro islám politickou doktrínou, terorismus je jeho bojovou taktikou. Tou zastřešující, ucelenou filozofií, je však islám, se všemi jeho větvemi, se všemi formami, jakých nabývá, se všemi jemnými nuancemi své věrouky.

Slovo islám se však po útoku v Nice téměř nikde neobjevovalo. Média sice zveřejnila jméno teroristy, které jasně napovědělo, k jaké ideologii se hlásil, ale málokde bylo přímo řečeno, že šlo o muslima. Politici odsoudili teroristický čin, zdůraznili, že je třeba učinit vše pro boj s terorismem, podpořili razantnější postup vůči teroristům. Pokud by se k útoku nepřihlásil Islámský stát, možná by se celá věc obešla bez použití slova "islám".