Koruna citelně oslabuje. Za uplynulý třicet dní oslabila vůči euru z kurzu pod úrovní 26,10 na hodnotu, z počátku tohoto týdne, nad 27,20 koruny za euro, tedy na nejslabší úroveň od letošního května.

Částečně je koruna obětí masivního celosvětového výprodeje akcií i měn. Mezinárodní investoři se v rostoucí míře strachují z neblahých ekonomických dopadů druhé vlny covidové pandemie. Sužuje je také obava ze studené války mezi USA a Čínou či z krachu jednání mezi Británií a EU o obchodním vztahu po skončení po-brexitového přechodného období.

Z trhů celého světa se zřetelně vytrácí optimismus, jenž je provázel převážnou část léta.  Investoři až do druhé poloviny srpna sázeli na to, že koronavirová vakcína se objeví v celkem krátké době, a poskytne tak mocný růstový impuls. Švýcarská banka UBS spočítala, že zhruba 40 procent nárůstu hodnoty amerických akcií, k němuž došlo od května došlo, lze zdůvodnit právě nadějí v brzké „objevení“ účinné vakcíny. Farmaceutické společnosti jako Pfizer či Moderna, o nichž se jako o možných „objevitelích“ často spekuluje, už během října či listopadu zřejmě budou provádět pokročilé testy svých nadějných látek. Pokud však testy ztroskotají, světové burzy se řádně otřesou. A to navíc v době amerických prezidentských voleb, které představují zásadní nejistotu samy o sobě. Napětí tedy houstne na mnoha frontách.

Napětí stahuje dolů i další měny regionu a ostatně i euro samotné, vůči dolaru. Jenže polský zlotý nebo maďarský forint třeba v pondělí vůči euru oslabily jen zhruba z poloviny v porovnání s tím, jak proti němu oslabila koruna. Polská a maďarská měna ztratily shodně 0,75 procenta, zato koruna přišla o 1,5 procenta.