Téměř všichni diskutující prohlašují, že žádný konec nenastal, že se přece projevila vůle lidu a to je v parlamentních systémech normální a správné. Proti tomu nelze nic namítat. Na druhé straně je jasné, že se něco zásadního stalo a to nejen s demokracií, ale s celou západní společností.

Před časem se občané tohoto západního světa dohodli, že demokracie je při vší nedokonalosti jediným možným způsobem jak řídit náš svět. Souhlasím, ale přesto se ukázalo, že něco nefunguje. Jako bychom na něco zapomněli. Společnosti vždy fungovaly v nějakém módu a pokud společnost neopustila jeho hranice, fungovala v podstatě bez chyby. Současný západní svět se neustále emancipuje. Od Boha, od moci, od biologických kategorií, od vzdělání. Myslíme si, že Bozi jsou zbyteční, což je možná pravda, ale určitě už není pravda, že víra v něco je zbytečná. Víra vede k určité pokoře a bez té je lidský život nesvobodný.

Na jedné straně se vzpíráme proti parciálním projevům moci, kterých je nutně potřeba ke strukturalizaci společnosti, na druhé straně se rádi vzdáváme toho, čemu se říká svoboda, kvůli zajištění životních funkcí a především požitků. Opouštíme systém rodiny,