Tyto řádky píši proto, že bych rád upozornil na skutečnost, že hájení svobody a demokracie vůbec není zbytečné a že ona míra,které se dnes těšíme a jíž si vážím, není automaticky jistá do budoucna. Svět, v němž my, pro které je svoboda a s ní těsně související demokracie nejdůležitější hodnotou, je totiž prakticky neustále ohrožován různorodými transparentními i netransparentními tlaky našemu nahlížení/způsobu života nepřátelskými.

Nikdy bych si někdy po roce 1989 nepomyslel, že zase přijde doba, ve které bude opět jedna z nejzákladnějších lidských potřeb, tedy svoboda ve všech svých projevech, tak fatálně ohrožena jako v posledních letech a že zdroj tohoto ohrožení bude v oblasti, ke které jsme vždy vzhlíželi s vírou a nadějí co by tradičnímu hájemství vysoké úrovně svobody a demokracie – v kulturním Západu.

„Čas však oponou trhl“ a jsme z Bruselu  svědky nových a nových pokusů umlčet svobodu slova, ve Francii dochází k tak brutálním zákrokům policie vůči demonstrantům, ke kterým kdyby docházelo v Budapešti či Moskvě, byly by na předních místech zpravodajství našich „zaručeně nezávislých a vyvážených“ médií, jejichž způsob informování, spíše manipulování, dění ve světě evokuje v nás starších dobu totality neméně živě, než návrhy na zestátnění soukromého majetku.

Ale nejsou to bohužel pouze naše média, která ve skutečnosti neslouží šíření svobody a prostoru pro ni, ale právě naopak, snaží se na tyto hodnoty dnes a denně útočit, ať již formou ostrakizace a pomlouvání všech, kteří se snaží podstatu svobody, jíž jsou politické svobody, hájit, nejinak je tomu bohužel i všude jinde v místech, která byla ještě nedávno nazývána „svobodný svět“.

Samostatnou kapitolou je pak na tomto základě vznikající systém udavačů a zesilující politizace aktivit orgánů státní správy. Jejím názorným příkladem je  nedávné stíhání lidí, kteří nějakým způsobem vyjádřili podporu teroristickému útoku na Novém Zélandě. Ne, v žádném případě s jejich názorem nesouhlasím, ale podstata svobody slova, lakmusového papírku míry svobody ve společnosti, je možnost beztrestně pronášet i hloupé a právě politicky nekorektní názory a nevyzývají-li ke konkrétnímu násilnému činu vůči jednotlivci či skupině obyvatel, je nepřijatelné, aby byly takovéto projevy perzekuovány. Dle mého přesvědčení se jedná o politickou perzekuci v rozporu ústavou, konkrétně Listinou základních práv a svobod.