Ondřej Konrád: Východní partnerství bez partnerů

25.04.2014 10:26

Kdyby se situace na kyjevském Majdanu vyvíjela před týdny jinak a Viktor Janukovyč zůstal u moci (Moskva ho ovšem pořád považuje za legitimního prezidenta Ukrajiny, a možná s ním i počítá pro případné angažmá na jihovýchodě země), byl by momentálně v Praze. Jako jeden z hostů Miloše Zemana na výročním dvoudenním summitu hlav států Východní ho partnerství, které bylo ustaveno před pěti lety také v Praze, za českého předsednictví Radě Evropy.

Ondřej Konrád: Východní partnerství bez partnerů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pražský hrad
reklama

Když kancelář českého prezidenta rozesílala pozvánky na summit, ta pro Janukovyče se jevila během stupňujících se protestů v Kyjevě dost problematická. Ale ukrajinský prezident po pokusu zastrašit demonstranty hrubou silou prchl ze země a Pražský hrad si mohl oddychnout. I když summit stejně postrádá lesk, neboť se z něj už dávno omluvili jak předsedové Evropské komise a parlamentu Barroso a Schulz, ale také šéfová evropské diplomacie Ashtonová.  

A přítomni nebudou ani zástupci dominantních evropských zemí. Hovoří se tudíž o setkání „béčkovém“, a navíc leckdo zvedá obočí nad přítomností autoritářského prezidenta Ázerbájdžánu Alieva. Třebaže do Prahy nepřiletěl podobně se vůči opozici chovající běloruský prezident Lukašenko.  

A otazníky visí nad celým projektem, jehož cílem měly být těsnější hospodářské a politické kontakty Unie vedle Ukrajiny a Azerbajdžánu ještě s Běloruskem, Moldavskem, Arménií a Gruzií. Jenomže vilniuský summit, na kterém Janukovyč pod tlakem Moskvy odmítl podepsat asociační dohodu s Bruselem, ukázal, že Východní partnerství je patrně třeba přeformovat. A někteří evropští politikové se od něho spíše odtahují.  

Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by se například měla Unie soustředit na individuálnější jednání s postsovětskými zeměmi, které nemohou splňovat podmínky uplatněné v případě středo- a východoevropských států, jež vpluly bez obtíží do evropského společenství. A Zaorálek soudí, že projekt neměl přejít v jakousi „přípravku pro členství“, do níž ale se Unii nechce vkládat značné finance.   

Prezident Miloš Zeman hodlá účastníkům summitu navrhnout, aby přemýšleli čím přispět ke zklidnění na Ukrajině, jíž podle něho hrozí buď zahraniční invaze (rozuměj ruská), nebo občanská válka. Jenomže Východní partnerství k tomu mnoho říct nemůže, vývoj má nepochybně v rukou Vladimir Putin. Který dal jasně najevo, že hodlá mít nadále vliv nad státy bývalého Sovětského svazu.  

A například Moldavsko, které by mělo v létě podepsat zatím parafovanou asociační dohodu, se už právem obává reakcí Kremlu. To sice neznamená, že během summitu nezazní něco podnětného a nebudou se tříbit názory jak dál, jenomže hosté v Praze nenaleznou skutečné partnery pro diskusi. A o pokračování nemá jasnější představu ani Brusel, proto vysocí funkcionáři Unie na schůzce chybí. Podstatnější výstupy tedy od formální oslavy pětileté existence projektu, který se ocitá ve slepé uličce, lze čekat jen těžko.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: rozhlas.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petice: Opatření vlády evidentně nevedou k zlepšení situace

21:37 Petice: Opatření vlády evidentně nevedou k zlepšení situace

Dopis poslancům k hlasování o prodloužení nouzového stavu