Pavel Foltán: Pavlovo prezidentské schizma?

01.02.2023 10:30 | Komentář

Podle platné právní úpravy obecně závazné (tedy pro každého a pro všechny) v tuzemsku jsou dány podmínky pro činnost fyzických i právnických osob (včetně státu a dalších institucí), pro právní úkony, včetně podmínek jejich platnosti, či neplatnosti, pro kompetence, resp. pravomoci, a zároveň pro odpovědnosti z nich plynoucí a na ně navázané, či s nimi související, od nich odvozené, atd.

Pavel Foltán: Pavlovo prezidentské schizma?
Foto: Foto Jarka Foltánová
Popisek: JUDr. Pavel Foltán, člen Rady ČTK

A v rámci právního principu teritoriality podle jurisdikce ČR (i podle příslušných zásad mezinárodního práva) jsou naše zákony a další právní předpisy samozřejmě závazné i pro cizince, vyskytující se na území naší republiky. 

Takže podle příslušných ustanovení platné právní úpravy jsou tu dány i podmínky pro vznik a výkon funkce prezidenta republiky. Ty podmínky jsou vcelku jasné, a v celku i pochopitelné. Nicméně – jak praví staré úsloví – tak „ďábel se skrývá v detailech“. 

Prezident republiky nabývá prezidentských práv a povinností, pravomocí (respektive kompetencí) a odpovědnosti k výkonu prezidentské funkce, požitků a možností s tím spojených, atd., až tím okamžikem, kdy dojde ke splnění určitých zákonem daných „podmínek, bez nichž nelze“ (v právním slangu se tomu říká condictio sine qua non). A dokud dané právní podmínky (obsahové i formální) nejsou řádně splněny, tak do té doby nemůže dojít (a právoplatně nedochází) k ustavení prezidenta republiky, neboli k uvedení konkrétní osoby do výkonu funkce prezidenta republiky a ke vzniku práv a povinností dané fyzické osoby v prezidentské funkci.

Ze shora uvedených faktů tedy logicky plyne, že fyzická osoba, občan ČR, který coby kandidát v prezidentských volbách zvítězil (čili byl zvolen k výkonu funkce prezidenta) se stane prezidentem republiky až poté, co osobně splní zákonem dané podmínky při oficiálním aktu v daném termínu. Čili až tehdy, kdy osobně učiní předepsaný právní úkon, což je ze zákona tzv. „slib prezidenta republiky“ a ten musí složit veřejně, při slavnostně oficiálním ceremoniálu, zvaném „inaugurace“ a ta probíhá historicky na Pražském hradě ve Vladislavském sále, v rámci (k tomu účelu svolané) společné schůzi obou komor Parlamentu ČR (tedy Poslanecké sněmovny a Senátu), kterou svolává na daný termín předseda resp. předsedkyně Poslanecké sněmovny. No a v rámci programu této společné parlamentní schůze zvolený kandidát prezidentských voleb složí k rukám předsedy Senátu řečený svůj osobní slib prezidenta republiky. A teprve tehdy (tj. od toho okamžiku) se zvolený kandidát stává prezidentem republiky, a nabývá práv a povinností spojených s výkonem prezidentské funkce.          

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

USA a Evropa

K čemu dobrému bude, když budeme hrát proti USA tvrdě? Prospěje to něčemu? Čemu? Co když se třeba pak USA rozhodne opustit NATO? Dokážete si představit, že by fungovalo bez USA?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Inkluze

12:17 Jiří Halík: Inkluze

Na základě článku pana Josefa Mačího Zrušit inkluzi? Na slib části politiků by nakonec doplatili úpl…