Zjednodušeně to znamená, že do zahraničí odcházelo více peněz za běžné platby, než z něj přicházelo. A to až v nezdravém poměru, jak naznačuje poměr salda běžného účtu k HDP. Přesto k žádnému dramatu na devizovém trhu nedocházelo. Proč? Nejenom díky zajímavějším úrokům lákajícím zahraniční kapitál do ČR, ale také proto, že běžný účet v tomto případě počítá i s penězi, které z ČR neodešly. Konkrétně s reinvestovaným či zadrženým ziskem společností pod zahraniční kontrolou.
Ve srovnání s rokem 2021 je výsledek o téměř 250 mld. korun horší, oproti roku 2020 dokonce o 530 mld. Čím se to stalo? Na vině je především prudký propad přebytkové obchodní bilance do záporu v důsledku prudkého růstu hodnoty importu v důsledku extrémně drahých surovin.
Nepříznivý vývoj je však i odrazem vysoké ziskovosti firem pod zahraniční kontrolou operujících v ČR, která jim umožňuje vybírat si vyšší dividendy a rovněž i více investovat.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
