Vánoční a novoroční projevy
hradního pána a dalších papalášů se v proměnlivé míře držely v celkem shodném tónu - pomalost úředního řízení (nejen soudního či stavebního), ubývání svobod a zeleného šílenství. Dle očekávání jako prokopnutí začali řvát ekofašos, neb se jim sáhlo na víru. Hned po nich potřebovali vzteky znečištěné spodní prádlo vyměnit nejrůznější demokrati v souladu s heslem, že jediná pravá demokracie je ta jejich a ostatní mají držet hubu a krok, nebo skončit v lágru.
Ekofašos
bývali kdysi za komančů celkem solidní parta. Tehdy si povětšinou říkali Brontosauři a pomáhali přírodě úklidem černých skládek, brigádami na rekultivacích a podobně. Po Plyšáku se ekologie stala dojnou krávou, zdrojem příjmů a nástrojem šikany obyvatelstva v jednom. Blokování staveb, vydírání, nesmyslné požadavky a dokonce pokus o pumový atentát v Moravském krasu v polovině 90. let (naštěstí zpackaný) jakýkoliv pokus o ochranu přírody v očích běžného obyvatelstva totálně zdiskreditovaly. Blokáda obchvatu Plzně, kde ve jménu malého brouka šlo jako obvykle o velké prachy urychlila či přímo způsobila smrt několika tisíc Plzeňáků (dle propočtů soudu šlo tehdy o cca 1200 lidí ročně po dobu deseti let). Ekofašos to vehementně popírají, ale kdo v tom smradu veškeré tranzitní dopravy na západ do zbytku Evropy musel vydržet, ví své. A teď hoši přitvrdili zcela v duchu svého velkého pravzoru - starého dobrého partaigenose Hitlera. V Němcích to jede na plný pecky, tady se angažují zatím jen bandy vyděračů a klimatrotlů.
Jak doložila nejmenovaná úřednice z jednoho pražského obvodu - jeden podnikatel si přišel pro povolení stavebních úprav dílny a mezi dveřmi na něj čekali dva ekologičtí aktivisté s tím, že pokud jim nekoupí teréňák, na věky mu úpravy zablokují a nakonec mu zlikvidují podnikání. Jistý exúředník z jakési ekologicko-stavební sekce magistrátu v Plzni zase prudil žadatele z řad svých bývalých známých, že když si na jeho pozemku vymyslí přítomnost vzácného brouka, už tam v životě nic nepostaví.
Dalším druhem ekofašos - vyděračů jsou ochránci evidentně škodlivých zvířat, jako jsou bobři a vlci. Hrazení škod po chráněných druzích je zjevně něco, co je (ani stát) moc nezajímá. Tož se milí ekofašos nedivte, že ani vy, ani ochrana přírody tady po takových zkušenostech nemáte valné šance.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV