Když byla v Praze výstava zničené ruské vojenské techniky, označoval jsem to za nechutné. V těch strojích umírali lidé. Naši nepřátelé, ale pořád ještě lidé. Má se slavit vítězství (tedy to, že válka skončila výsledkem pro nás výhodným), mají se připomínat oběti, ale nemá se oslavovat zabíjení.

Takže píšu totéž, když probíhá stejná výstava v Moskvě. Výstava západní techniky, ve které umírali ukrajinští lidé nedobrovolně nahnaní na frontu. Ta výstava není náš problém, protože na tamní civilizační dění nemáme nejmenší vliv, ale za nechutné to považovat můžeme.