Bez této změny by prý na straně příjmů chybělo zhruba 24 miliard korun. A protože většina ministerstev a státních úřadů přesvědčuje kabinet o tom, že už nemá kde šetřit, hrozí vyšší deficit než původně plánovaných sto miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek v této souvislosti varuje před zhoršením ratingu a tím i před výrazným zdražením financování státního dluhu. Přitom veřejné finance přicházejí o částky ve výši desítek miliard, které by podobu státního rozpočtu vylepšily přinejmenším stejně jako tolik diskutované zvýšení sazeb DPH.

V souvislosti s aférou kolem otravy metylalkoholem se objevily kvalifikované odhady, že machinacemi s daněmi v této sféře stát může ročně přicházet až o deset miliard korun. Podobné nekalé praktiky kolem pohonných hmot krátí rozpočtové příjmy rovněž o miliardy. Hovořit by se dalo rovněž o mírně řečeno nešetrném zacházení s veřejnými zakázkami. Ekonom Pavel Kohout dokonce v této souvislosti prohlásil, že by Česká republika nemusela mít problémy se schodkem státního rozpočtu. Stačilo by podle něj vypisovat veřejné zakázky tak, aby o jejich přidělení rozhodovala pouze kvalita předložené nabídky a nedocházelo k jejich umělému předražování. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech deficit pohybuje nad sto miliardovou hranicí, nejde v této souvislosti o drobné.

Citelný úbytek financí pro veřejné rozpočty potom hrozí i kvůli problémům při čerpání peněz z evropských fondů. Z mediálně prezentovaných kauz je zřejmé, že se tyto finance stávají poměrně často zdrojem korupce a že jsou nejrůznějším způsobem zneužívány. Není proto překvapením, že si toho už dávno všimli v Bruselu. Důsledkem bylo pozastavení čerpání těchto peněz. Nyní se objevila informace o tom, že některé projekty unie neproplatí v plné výši, jak bylo původně dohodnuto. Výše sankcí je momentálně důvěrná, proto lze operovat pouze s neoficiálními čísly. Ta se pohybují nad dvaceti miliardami korun. Ztráta je tak přibližně stejně velká jako suma, kterou hodlá stát do rozpočtu získat zvýšením obou sazeb DPH.