Byla středa, 14. února 1945 krátce po poledni. Pražané již žili blížícím se koncem války… K Praze se toho dne blížily velké svazy amerických letadel. Praha po celou dobu okupace, až na jednu výjimku v listopadu 1944, byla ušetřena spojeneckých náletů. 14.února 8.armáda USAAF a britská RAF poslaly nad říšské území mohutné letecké svazy, celkem 1350 bombardérů a 700 stíhaček. Hlavním cílem tohoto náletu se stalo město Drážďany, to bylo v té době přeplněno uprchlíky, zejména z východního Pruska. Mohutný nálet nepřežilo 30 000 lidí, město hořelo několik dní. Vedla Drážďan se stala cílem amerického náletu i stověžatá Praha. Přes 60 létajících pevností svrhlo na Prahu 52 tun pum. Nálet si vyžádal kolem 700 mrtvých a 1400 zraněných. Praha vedle civilních obětí, sčítala i veliké materiální škody, 200 domů bylo zničeno, stovky dalších byly těžce poškozeny. Nejvíce utrpěla oblast kolem Karlova náměstí, Nového Města a Vinohrad. Zcela vyhořel vzácný benediktinský klášter Na Slovanech, založený císařem Karlem IV roku 1347. Náletem byla zničena i významná židovská synagoga na Vinohradech.

Únorový nálet využila ke své propagandě protektorátní reprezentace. Velké smuteční rozloučení se konalo 18.února na tehdejším Říšském náměstí (dnes Mírovém náměstí) v Praze. Praha byla cílem těžkých amerických náletů následně i v březnu 1945. Cílem se staly zejména libeňské a vysočanské továrny. I tento nálet nepřežily další stovky obětí. Nálety stály Prahu 1000 mrtvých a 2000 zraněných. Praha v těchto dnech plakala… Také nálet na Plzeň 25.dubna 1945 tedy 14 dnů před koncem války vyvolává pochybnosti.