MUDr. Richard Barteček, Ph.D., je vedoucím lékařem Oddělení pro léčbu afektivních poruch na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno, kde působí od roku 2007. Svého rozhodnutí věnovat se psychiatrii nelituje, protože může o pacientovi uvažovat v různých paradigmatech, kdy musí zohlednit stránku biologickou, psychologickou i sociální. Neustálá flexibilita a celkově šíře tohoto oboru je právě tím, co jej nejvíce láká a baví.

Ve své praxi se zaměřujete na léčbu afektivních poruch. Jaké jsou příznaky, které napoví, že se již jedná o nemoc zvanou deprese?

Afektivní poruchy, tedy poruchy nálady, mají jako dominantní příznak změnu nálady a další přidružené příznaky. Nálada jako jedna z hlavních psychických modalit, které psychiatr ve svém vyšetření hodnotí, může být změněna při různém spektru diagnóz. O poruchu se jedná tehdy, jestliže se u pacienta vyskytují depresivní příznaky, kterými jsou smutná nálada, která je neodklonitelná, změna psychomotorického tempa (pacienti většinou bývají zpomalení, v menší míře naopak agitovaní), snížená chuť k jídlu, nespavost, výčitky, sebeobviňování či sebevražedné myšlenky. Příznaky se musí vyskytovat nepřetržitě po dobu alespoň dvou týdnů. Tento shluk příznaků může být symptomatický pro celou řadu poruch – např. pro organickou poruchu nálady, postschizofrenní depresi, depresivní fázi, periodickou depresivní poruchu, bipolární afektivní poruchu a jiná další onemocnění.

Stanovit správnou diagnózu je tedy naprosto kardinální…

Ano, prací psychiatra je přesně stanovit, ke které diagnóze dané příznaky patří. V oblasti etiologie a patogeneze deprese zatím přesně neznáme všechny kauzální souvislosti. Máme mnoho teorií, ale ne jednoznačnou odpověď, jako je tomu např. u chřipky, kdy víme, že ji vyvolá konkrétní virus. Na každém oddělení máme také psychologa, se kterým spolupracujeme při upřesňování diagnostiky.