Úspěšná režisérka, která vystudovala v té "strašné" době, za toho "brutálního, prolhaného a ulepeného režimu" prestižní Akademii múzických umění a natočila, podporována a financována tím režimem, řadu filmů. I takové, které ten režim oslavoval a vyzvedával jeho klady, úspěšnost a štěstí žít v něm, byť někdy konstruktivně kriticky, ale jen do té míry, aby jí byly přiděleny na další dílo zase dotace a granty od toho strašného státu. (ZDE)

Její osobní prožívání toho "brutálního, prolhaného a ulepeného režimu", normalizace, bylo víc jak radostné, v každém případku měla naprostou volnost v tvoření, ve výjezdech na různé zahraniční festivaly. Každý absolvent FAMU, tvůrce čehokoliv, taková privilegia neměl. Ani takovou přízeň kulturní sekce KSČ a vůbec tehdejšího ministerstva kultury.
Není to poprvé, co se tato paní vyjádřila o občanech a nejvyšších ústavních činitelích naší země takto pejorativně až sprostě, kdy je - nás uráží a dává najevo své pohrdání a odsudek k těm milionům voličů, kteří nevolili dle jejího aktuálního přání.

Ta většina, kterou paní režisérka má za nevzdělanou, hloupou, bez zdravého selského rozumu (který, mimochodem, jí chybí nejvíc), zmanipulovanou prý, volící prý bolševiky, jí připadá jako netoužící po svobodě a po právu.