Tomáš Krystlík: Když národní diskurs neproběhl

28.11.2018 11:33 | Zprávy

V České televizi byl v listopadu odvysílán třídílný dokumentární pořad Česko–německé století scénáristy a režiséra Jiřího Fiedora. Zatímco první díl obsahoval relativně málo nepravd a dal se vyhodnotit přes některá mylná tvrzení jako téměř zdařilý, situace s dalšími pokračováními zhoršovala, aby díl poslední už obsahoval české lži a dezinterpretace v běžné míře. Zde by byly více než sedm desetiletích po daných událostech zásahy odborných poradců Matěje Spurného, Libora Svobody i samotného scénáristy a režiséra v jedné osobě Jiřího Fiedora nanejvýš žádoucí. Pokud nějaké byly, nebyly patrné.

Tomáš Krystlík: Když národní diskurs neproběhl
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Proč se tím vlastně tím zabývám? Není snad lepší to nechat být? Inu, není, protože historické nepravdy ovlivňují dodnes chování Čechů. Nutno podotknout, že negativně. Očekával jsem, že za téměř tři desetiletí postkomunistického vývoje dojde k národnímu diskursu o líbivé, ale nepravdivé interpretaci české historie, podle níž skvělí čeští junáci vždy za nic nemohli, byli a jsou utiskováni zlými cizáky či odvěkými nepřáteli českého národa holubičích povah, zlými Němci. Začínající diskurs v 90. létech minulého století byl v zárodku zadušen a nepravdy vykládané českými historiky již od roku 1918 se převzaly beze změny. Opraveny byly jen dějiny komunistické éry. Proč a kým byl diskurs zadušen? Českými historiky, kteří by museli každý za svou osobu veřejně přiznat, že celou svou profesionální éru lhali ve jménu českého národa a státu a politiky, kteří by museli doznat, že český stát je vybudován na lži.

Abych nevyčerpával čtenářskou trpělivost výčtem nepravd v páně Fiedorově výtvoru, tak zde jen dva příklady coby pars pro toto.

Narátor v třetím díle Česko–německého století říká, že USA, Velká Británie, SSSR odsouhlasily Benešovi v roce 1943 poválečný odsun domácích Němců z Československa. Je sice pravdou, že Sovětský svaz signalizoval Benešovi, že nebude mít nic proti poválečnému vyhnání československých Němců za hranice, ale Velká Británie a USA nikdy s transferem Němců z ČSR nesouhlasily (!). Ke konci války Beneše několikrát vyzvaly, aby s vyháněním počkal na rozhodnutí velmocí na mírové konferenci. Ani na postupimské konferenci západní velmoci (zde včetně SSSR) neudělily svůj souhlas, jen „uznaly nutnost transferu“, což je významově zcela něco jiného.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Marian Jurečka byl položen dotaz

Předškolní péče

Tvrdíte, že je předškolní péče dostupnější. To je sice částečně pravda, ALE. Myslíte, že je to vaše zásluha? Není to náhodou proto, že se rodí čím dál méně dětí? A pak dostupnější také není pro všechny. Vzniká sice řada soukromých školek, dětské skupiny apod., ale máte ponětí, kolik stojí? Proč na n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: Vzdělání vůdců

15:57 Jan Campbell: Vzdělání vůdců

Na Západě a na Východě se výchovné a vzdělávací filozofie, praktiky a obsahy výrazně liší.