Pravomocným rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, bylo trestní řízení proti Janu Eliášovi dne 30.11.2017 zastaveno. Tedy zcela zásadní pochybnosti o celé této trestní věci, které spolek Šalamoun opakovaně, několik let vytrvale namítal, absorboval Vrchní soud v Olomouci ve svém rozhodnutí a řízení pravomocně zastavil:
neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný.
Jan Eliáš strávil ve vazbě a výkonu trestu 1342 dnů tj.192 týdnů.
Stěžejním důkazem bylo jak jinak, zejména tzv. pachová stopa. Spolek Šalamoun, zejména v poslední době, při míře poznání nových skutečností, vyplývajících zejména ze závěrů vědeckého výzkumu, který probíhal dle zadání Ministerstva vnitra České republiky ve letech 2010-2015, že za daného postupu a provedení v České republice je metoda tzv. pachové identifikace natolik problematická, že se nedoporučuje používat jako důkaz v trestním řízení. (viz ZDE)
Jsme svědky dalšího zmařeného mladého lidského života, kterého semlela neúprosná kola české justice a kterého ho to stálo přes 3,5 roku ve vazbě a výkonu trestu.
Je otázka jestli se taková “zkušenost” dá vůbec něčím kompenzovat. Zejména pobyt v nejpřísnější věznici Mírov jistě zanechá řadu neodstranitelných stop a následků.
Dalším zásadním faktorem je zdravotní újma jeho rodičů, kteří měli pravomocně a vykonatelně odsouzeného vraha. Dopady na nejbližší okolí jsou často ještě tragičtější, než na samotné odsouzené, raději se o tom moc nemluví.
Jen velmi těžko se vysvětluje blízkému okolí, sousedům a známým, že i když je někdo pravomocným rozsudkem v České republice odsouzen, vůbec to při exaktnosti české justice neznamená, že je také pachatelem i tak ohavného činu jako je vražda.
V jiném případě jsme byli svědkem toho, že nadějného a úspěšného studenta gymnázia, kterého česká justice semlela a odsoudila za loupežné přepadení, vyexkomunikovala jeho rodná vesnice a když se po 5 letech zjistilo, že skutek, za který byl odsouzen spáchal někdo úplně jiný, již neměl šanci na návrat a skončil jako podavač letáků v Rakousku.
Dopad případu Jana Eliáše to má i celospolečenský, protože ač spolu kauza Lukáše Nečesaného a Jana Eliáše vůbec nesouvisí, je dle rozhodnutí soudů ( u Jana Eliáše pravomocně u Lukáše Nečesaného zatím nepravomocně) zřejmé, že skuteční pachatelé těchto trestných činů běhají někde mezi námi na svobodě.
Všechny shora uvedené případy, na které spolek Šalamoun vytrvale už 23 let upozorňuje by měli být silným varováním pro českou justici, nakládající s našimi životy někdy tak těžko uvěřitelným přístupem, že by sami tito soudci měli být za takové rozhodnutí přinejmenším potrestáni a přinejmenším doživotně zbaveni funkce soudce.
Bohužel i v čase předvánočním je nutno stále připomínat, že spolku Šalamoun jsou známé jednotky odsouzených občanů České republiky za skutek, který se nepochybně stal, avšak máme zásadní pochybnosti o osobě odsouzeného pachatele a v případě Petra Kramného je nutno stále dokola akcentovat, že je to odsouzený občan ČR, za skutkový stav, který se podle odborných a erudovaných odborníků této republiky, popsaným způsobem v rozsudku, vůbec nestal.
Václav Peričevič
místopředseda spolku Šalamoun
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
