Jakou změnu by uskutečnění citovaného záměru pro zaměstnance přineslo? Žádnou.
Superhrubá mzda je obsažena v § 6 odst. 12 a 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Ustanovení bylo do zákona vloženo novelizací provedenou zákonem č. 261/2007 Sb. (schválen 19. 9. 2007, publikován 16. 10. 2007 v čá. 85/2007 Sbírky zákonů na straně 3 154, účinný od 16. 10. 2007). Jde o fiktivní zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti (tedy příjmu zaměstnanců), které se vymyká hospodářské a daňové logice; v historii zdaňování v Evropě nelze najít s tímto institutem ani vzdálenou podobnost. Tato novelizace byla výsledkem pravicového ideologického uvažování – návrh schválila vláda v čele s předsedou Mirkem Topolánkem (vládu tvořily strany ODS, KDU-ČSL a SZ).
Takže od 1. 1. 2008 jsou zdaněny nejenom povinné odvody do systémů zdravotního a sociálního pojištění, ale také tyto platby, které jsou uloženy zaměstnavateli; do příjmu fyzické osoby pro účely zdanění započítává odváděné pojistné i platby uložené zaměstnavatelům. Daní z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti tak je zdaněno i plnění plynoucí od zaměstnavatele ke státnímu rozpočtu na základě zvláštních pojistných zákonů, a to z vlastních příjmů zaměstnavatele, nikoli z příjmů zaměstnance – jde o zákonem založený dvoustranný veřejnoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a státem, jehož zaměstnanec není účastníkem. Dochází tak k tomu, že daň platí subjekt (zaměstnanec), jenž není s objektem (předmětem) zdanění v žádném vztahu. Porušeny tak jsou zásady rovnosti, spravedlnosti, ekonomické a právní racionality, tedy základy existence právního státu.
Uvedená, celosvětově aktuálně i historicky, věcně absurdní konstrukce základu daně v podobě tzv. superhrubé mzdy porušuje daňovou zásadu určující, že povinný reálný výdaj (výdaj určený zvláštním zákonem, v tomto případě pojistné placené zaměstnancem, OSVČ) je výdajem vyjmutým ze základu daně z příjmů; za druhé konstrukce, v níž součástí daňového základu je výdaj jiné osoby (zaměstnavatele), výdaj, jenž není příjmem poplatníka (pojistné placené zaměstnavatelem), je nesmyslná. Předmětná konstrukce daně je navíc, zejm. v případě zahraničních pracovníků, obtížně spravovatelná; u zahraničních pracovníků stejně jako u českých daňových rezidentů, jimž plynou příjmy za práci v zahraničí, se ke zdanitelnému příjmu připočítává částka odpovídající pojistnému, které by se z daného příjmu platilo zaměstnavatelem (jako podíl zaměstnavatele) v případě, že by pro zaměstnance s těmito příjmy platily české předpisy. **)
Jestliže vláda ANO tvrdí, že zruší tzv. superhrubou mzdu, a zároveň zatíží hrubou mzdu zaměstnanců 19% sazbou − dnes je 15% sazba ze základu daně – pak se daňové zatížení zaměstnanců ve srovnání se současností nezmění: Současná 15% sazba daně + pojistné jako základ daně je fakticky zdaněním sazbou 20,1 % a v případě tzv. solidární daně sazbou 23,35 %; uskutečnění návrhu uvedeného v programovém prohlášení vlády by zaměstnancům, poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů nic nepřineslo, jejich daňové zatížení by se nezměnilo, změnil by se formální mechanismus výpočtu daňové povinnosti, který zaměstnance nezajímá; smysl návrhu je tak poněkud zastřen.
*) Viz https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/navrh-programoveho-prohlaseni-vlady-162319/
**) http://vasevec.parlamentnilisty.cz/clanky/superhruba-mzda-ostuda-danoveho-systemu
Poznámka: Slovo „vycajchnovat se“ vzniklo z německého sich auszeichnen – vyznamenat se (s Zeichen = znamení); v češtině se používá ironicky, znamená nechvalně se projevit, špatně se předvést.
Vladimír Pelc
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV