Jakou změnu by uskutečnění citovaného záměru pro zaměstnance přineslo? Žádnou.
Superhrubá mzda je obsažena v § 6 odst. 12 a 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Ustanovení bylo do zákona vloženo novelizací provedenou zákonem č. 261/2007 Sb. (schválen 19. 9. 2007, publikován 16. 10. 2007 v čá. 85/2007 Sbírky zákonů na straně 3 154, účinný od 16. 10. 2007). Jde o fiktivní zvýšení základu daně z příjmů ze závislé činnosti (tedy příjmu zaměstnanců), které se vymyká hospodářské a daňové logice; v historii zdaňování v Evropě nelze najít s tímto institutem ani vzdálenou podobnost. Tato novelizace byla výsledkem pravicového ideologického uvažování – návrh schválila vláda v čele s předsedou Mirkem Topolánkem (vládu tvořily strany ODS, KDU-ČSL a SZ).
Takže od 1. 1. 2008 jsou zdaněny nejenom povinné odvody do systémů zdravotního a sociálního pojištění, ale také tyto platby, které jsou uloženy zaměstnavateli; do příjmu fyzické osoby pro účely zdanění započítává odváděné pojistné i platby uložené zaměstnavatelům. Daní z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti tak je zdaněno i plnění plynoucí od zaměstnavatele ke státnímu rozpočtu na základě zvláštních pojistných zákonů, a to z vlastních příjmů zaměstnavatele, nikoli z příjmů zaměstnance – jde o zákonem založený dvoustranný veřejnoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a státem, jehož zaměstnanec není účastníkem. Dochází tak k tomu, že daň platí subjekt (zaměstnanec), jenž není s objektem (předmětem) zdanění v žádném vztahu. Porušeny tak jsou zásady rovnosti, spravedlnosti, ekonomické a právní racionality, tedy základy existence právního státu.
Uvedená, celosvětově aktuálně i historicky, věcně absurdní konstrukce základu daně v podobě tzv. superhrubé mzdy porušuje daňovou zásadu určující, že povinný reálný výdaj (výdaj určený zvláštním zákonem, v tomto případě pojistné placené zaměstnancem, OSVČ) je výdajem vyjmutým ze základu daně z příjmů; za druhé konstrukce, v níž součástí daňového základu je výdaj jiné osoby (zaměstnavatele), výdaj, jenž není příjmem poplatníka (pojistné placené zaměstnavatelem), je nesmyslná. Předmětná konstrukce daně je navíc, zejm. v případě zahraničních pracovníků, obtížně spravovatelná; u zahraničních pracovníků stejně jako u českých daňových rezidentů, jimž plynou příjmy za práci v zahraničí, se ke zdanitelnému příjmu připočítává částka odpovídající pojistnému, které by se z daného příjmu platilo zaměstnavatelem (jako podíl zaměstnavatele) v případě, že by pro zaměstnance s těmito příjmy platily české předpisy. **)
Jestliže vláda ANO tvrdí, že zruší tzv. superhrubou mzdu, a zároveň zatíží hrubou mzdu zaměstnanců 19% sazbou − dnes je 15% sazba ze základu daně – pak se daňové zatížení zaměstnanců ve srovnání se současností nezmění: Současná 15% sazba daně + pojistné jako základ daně je fakticky zdaněním sazbou 20,1 % a v případě tzv. solidární daně sazbou 23,35 %; uskutečnění návrhu uvedeného v programovém prohlášení vlády by zaměstnancům, poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů nic nepřineslo, jejich daňové zatížení by se nezměnilo, změnil by se formální mechanismus výpočtu daňové povinnosti, který zaměstnance nezajímá; smysl návrhu je tak poněkud zastřen.
*) Viz https://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/navrh-programoveho-prohlaseni-vlady-162319/
**) http://vasevec.parlamentnilisty.cz/clanky/superhruba-mzda-ostuda-danoveho-systemu
Poznámka: Slovo „vycajchnovat se“ vzniklo z německého sich auszeichnen – vyznamenat se (s Zeichen = znamení); v češtině se používá ironicky, znamená nechvalně se projevit, špatně se předvést.
Vladimír Pelc
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
