Blíží se volba některých nových členů Rady ČT a Rady ČRo, a atmosféra houstne. Aktuálně přišli senátoři s tím, že způsob výběru nenaplňuje zákon, zaznívají varování demonstracemi a snáší se kritika na navrhované členy. Než se k výhradám dostaneme konkrétně, proč je tak rušno?
Na jednu stranu je to tradice. Obměna členů Rady ČT i Rady ČRo je politickou událostí. Rada kontroluje dvě významná média. Dnes ještě významnější. Mediální scéna je jiná. Některá média jsou vlastněna šéfem nejsilnější politické strany. Respektive, byla vlastněna, dnes jsou ve svěřeneckém fondu. Váha veřejnoprávních médií je dneska větší, než byla třeba před pěti lety.
Do jaké míry mohou ovlivnit volbu senátoři?
Vzhledem k současnému stavu a možnostem změnit zákon, což nelze bez Poslanecké sněmovny, není v případě aktuální volby žádná. Pokud jde o změny pravidel, jsou možnosti omezené rolí Senátu jako komory, která má slabší pravomoce v legislativním procesu. Fakticky by se dvě komory Parlamentu musely na něčem dohodnout, a to, aby se stalo do nadcházející volby, je časově nemožné, a i do budoucna obtížné.
O obsazování mediálních rad se zajímá i spolek Milion chvilek. Hovořili na toto téma také s místopředsedy ČSSD. Herečka Aňa Geislerová tak na sociální síti připomínala, že za ČT už se demonstrovalo. Myslíte si, že dojde na demonstrace?
Do mediálních rad veřejnoprávní České televize a veřejnoprávního Českého rozhlasu kandiduje přes sto lidí na celkem osm volných míst. Zaujal vás počet kandidátů?
Vyplývá to i ze způsobu volby mediálních rad. Kandidáty navrhují různé společenské organizace a to pak vede k tomu, že je jich obrovské množství. Není to nic překvapivého, vyplývá to z toho, jakým způsobem jsou kandidáti vybíráni.
Pod drobnohled se dostala zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou do Rady ČT nominovala Česká biskupská konference. Lipovská je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause nebo pochvalu pro Ladislava Jakla. Jsou to oprávněné výtky? Jde o problematické věci?
Osobně si myslím, že každý má právo kandidovat. Na druhou stranu, kandidatura lidí, kteří, a teď nemyslím konkrétně paní Lipovskou, ale principiálně lidí, kteří jsou například přesvědčeni, že by veřejnoprávní média existovat neměla, bude vždy vyvolávat ohnivou reakci těch, kteří si myslí, že veřejnoprávní média jsou důležitá a mají roli na mediální scéně. Dnes budou reakce ještě ostřejší z důvodu, který jsem popisoval na začátku. Rozložení mediálního trhu se ve srovnání s dobou před pěti lety zásadně změnilo. Pokud by vláda ovládla drtivě tyto rady, bylo by to pro zastánce veřejnoprávních médií ještě složitější než v minulosti.
Psali jsme:
Podle kardinála Duky je Lipovská velmi nadaná ekonomka, její názory mají přesah do společnosti a má velký dar vysvětlování. Nechápe ale boje, které vyvolávají napětí a „jedovaté poznámky“. V Radě ČT podle něj musí být i kritické hlasy. „Veřejnoprávní média musí existovat, ale je zapotřebí, aby tato média skutečně respektovala celé složení naší společnosti nejenom co do výčtu všech, ale také i co do šíře jejich života, aktivit a názorů,“ uvedl také kardinál Dominik Duka. Co k tomu říci?
S tím souhlasím. Jsem přesvědčen, že kandidovat mohou všichni, a o výsledku rozhodne Poslanecká sněmovna. Šíře navržených kandidátů je jedna věc, ale Poslanecká sněmovna rozhodne o konečném složení těchto rad.
Radní RRTV Vadim Petrov na svém facebooku uvedl několik příkladů subjektivně zabarvených či hodnotících výroků z úst moderátorů ČRo na adresu premiéra Andreje Babiše a jeho okolí. Podle Petrova takové věci působí jako rány bičem na ty, kteří očekávají nestranná veřejnoprávní média. Pozorujete u ČT a u ČRo podobné tendence také?
Vzhledem k tomu, že rady volí Poslanecká sněmovna, tak bude volba vždy předmětem nějakého politického souboje. Samozřejmě, řada stran bude přesvědčena, že jejich názor je málo zastoupen. Nemyslím si, že je to u nás nějak vychýlené na jednu stranu.
Pod palbou se ocitl i moderátor Českého rozhlasu Luboš Xaver Veselý. Hovořilo se mimo jiné o tom, že by mohl do budoucna připravovat rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem. U Xavera prý podle Nory Fridrichové hrozí, že bude Zemanovi jen úslužným „držákem na mikrofon“. Vnímáte podobné věci také?
Složitě můžete být v radě a zároveň mít pořad v rádiu, které byste měl kontrolovat. Předpokládám, že kandidát by si pak vybral jednu, nebo druhou cestu. Platí pro něj to, co pro paní Lipovskou. Určitě ať kandiduje, a ukáže se, jakou bude mít podporu v Poslanecké sněmovně. Je novinář, kandidatura je logická. Ale u kandidátů je důležité i to, kdo ho navrhuje. Pan Veselý je spojen s think-tankem Václava Klause mladšího, a jeho šance na zvolení tím může být ovlivněna. V současné Poslanecké sněmově není tato formace nejsilnější.
Mohou být Hana Lipovská a Luboš Xaver Veselý zvoleni? Jaké jsou jejich šance?
Myslím si, že složitě asi oba. Závisí to v tomto případě hodně na stanovisku nejsilnější sněmovní strany, tj. ANO. Je složité to předvídat. Jednak půjde o rozhodnutí největší strany, pak o nějakou dohodu politických stran… Někdy vidíme v této oblasti určité souznění mezi částí klubu ANO, SPD a komunisty, což je početně většinová aliance. Důležitá bude role ANO, jestli tyto kandidáty bude podporovat.
Co předpokládáte, že by se do volby mohlo odehrát? Bude atmosféra houstnout? Co budeme v dění sledovat?
Hodně napoví, jak zredukuje množství kandidátů volební výbor Poslanecké sněmovny. Bude to jeden z klíčových momentů. Podle toho, kdo projde sítem, uvidíme velkou debatu o některých kandidátech. Možná to skončí tak, že budou zvolení kandidáti méně známí, kteří nevyvolávají velké kontroverze, protože jejich volba může být jednodušší.
Ještě k ostatním kandidátům. Zaujal vás někdo?
Nedokážu dát tipy, kdo může mít šanci. Pole je široké – od olympijského vítěze v moderním pětiboji po bývalé novináře. Odpovídá to znění zákona, že kandidují lidé z nejrůznějších skupin.
Jak hodnotit náladu ve společnosti? Vnímáte kolem sebe kritické názory na adresu ČT, nebo jsou lidé spokojeni? Co vám vadí, a co naopak dělá ČT lépe než ostatní?
Na ČT a ČRo existuje nejširší možné spektrum názorů, od naprostých kritiků po lidi, kteří je vychvalují. Na to, že situace je v tuto chvíli v zásadě přijatelná, také ukazuje, že se často střetáváme s názorem, že se ČT a ČRo úplně nepřekrývají a akcenty jsou jiné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
