Zoufalý, opuštěný, zmatený Sobotka. Všichni ho odmítají, ČSSD prý tajně hledá nového premiéra. Informovaný Bohumil Pečinka zmiňuje dvě jména, která vás hodně překvapí

09.11.2016 16:41

ROZHOVOR Premiér Bohuslav Sobotka hledá usilovně nějaké nové ministry do své vlády, ale sociální demokracie hledá stejně usilovně nového premiéra nebo předsedu strany, říká publicista a komentátor Bohumil Pečinka na základě svých informací ze zákulisí sociální demokracie. „Musí prostě přijít hlubší změna, jinak je to cesta k porážce ČSSD ve volbách. Byla by tam alespoň naděje, takhle není naděje žádná,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Hlavními kandidáty za Sobotku jsou podle něj Lubomír Zaorálek nebo šéf odborů Josef Středula.

Zoufalý, opuštěný, zmatený Sobotka. Všichni ho odmítají, ČSSD prý tajně hledá nového premiéra. Informovaný Bohumil Pečinka zmiňuje dvě jména, která vás hodně překvapí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Premiér Bohuslav Sobotka

Jak se díváte na snahy premiéra Bohuslava Sobotky zvrátit pád voličských preferencí ČSSD tím, že vymění unavené ministry ve své vládě? Zatím se to nesetkalo s velkou podporou, neoslabí se tím naopak jeho pozice?

Podle mých informací ze zákulisí sociální demokracie neměl ještě nikdy premiér Sobotka tak slabou pozici jak ve vládě, tak v sociální demokracii. Vychází to ze způsobu, jakým reagoval na výsledek krajských voleb, který sice byl špatný, byl za volebním očekáváním, ale současně se straně povolebním vyjednáváním podařilo získat pět hejtmanů, i když zvítězili jen ve dvou krajích, a ve většině krajů jsou v krajských radách. To, co bylo pro většinu členů sociální demokracie nepřijatelné, byla interpretace výsledků voleb. Volební neúspěch předseda ČSSD víceméně svedl na krajské lídry a současně řekl, že ČSSD by se měla orientovat na voliče Pirátů a Zelených, což bylo v té chvíli trochu sebevražedné, protože povolební průzkum ukázal, že Babišovo hnutí se posunulo zprava doleva a vyluxovalo část voličů sociální demokracie.

A vyjádření v této chvíli, že nechceme tradiční voliče, že chceme ještě jiné, vyvolalo velkou nevoli. Potom vyvolal v ČSSD velkou nevoli způsob, jakým premiér reagoval na věci kolem Číny, jedno křídlo mu vytýkalo, že nešel do ofenzívy, druhé křídlo mu vytýkalo, že podepsal dopis čtyř ústavních činitelů. V tom se tedy nezavděčil ani jednomu křídlu, a když viděl, že je v hluboké defenzivě, že se od něj odklánějí nejbližší spolupracovníci, rozhodl se přejít do útoku a veřejně vyhlásil obměnu vlády. Což je věc, která má smysl jedině tehdy, když se dopředu nějak předjedná a je tam ten moment překvapení.

Anketa

Donald J. Trump vyhrál prezidentské volby. Budete teď mít USA raději?

89%
11%
hlasovalo: 13494 lidí

Předjednáno to zřejmě nebylo ani s koaličními partnery, protože šéf hnutí ANO Andrej Babiš i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek výměnu svých ministrů v Sobotkově vládě odmítli. Černý Petr tedy zůstal na sociální demokracii.

Dva koaliční předsedové se tomu nejdřív vzepřeli a dali najevo, že Sobotku neuznávají jako jedinou vládní autoritu a že vlastně existují tři premiéři a každý si odvolává své ministry. Pak se premiér rozhodl začít odvolávat některé ministry, ale paradoxně musel začít měnit jména, a to z toho důvodu, že třeba za ministra Mládka nenašel žádnou náhradu. Nikdo tam nechtěl jít, takže ho v úřadu musel nechat. Proto si překvapivě vybral ministra zdravotnictví Němečka. Jenže resort zdravotnictví nabídl postupně čtyřem lidem, šéfům fakultních nemocnic v Plzni a Motole, a oba to odmítli. Odmítl to i senátor, vynikající lékař a známý vědec Žaloudík. A takhle to bylo i s dalšími posty. Ukazovalo se, že do jeho vlády nikdo nechce a tím se znovu oslabila jeho pozice. V této situaci nastalo v sociální demokracii hledání jeho nástupce, který by mohl být předsedou sociální demokracie, nebo naopak premiérem a Sobotka by zůstal předsedou. Prostě někdo, kdo by sociální demokracii zviditelnil a řekl něco podobného, co řekl Jiří Paroubek v roce 2005, 2006: Jdeme jiným směrem, má nás smysl znovu volit. Hledá se v kuloárech takový muž nebo žena. Ale není to jednoduché, protože sociální demokracie je v personální krizi.

Jaká je tedy v takové situaci šance někoho vhodného najít a nahradit jím v jedné z těch pozic Bohuslava Sobotku?

Jsou dvě cesty. Buď se stáhnou lidé zvnějšku, ne přímo na předsedu strany, ale tak, aby se ukázalo, že sociální demokracie má širší kádr lidí, v úvahu připadají třeba i nestraníci, padají jména jako šéf odborů Josef Středula, ten by mohl být premiérem ze dne na den, právník Miroslav Jansta nebo Jiří Paroubek, který má zájem se do strany vrátit. Druhou cestou je najít nástupce uvnitř strany. A vylučovací metodou člověk přichází na to, že jediným dynamicky působícím ministrem byl v posledních měsících ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který má tu výhodu, že v posledku by mohl sjednotit ta dvě křídla, která v sociální demokracii stále jsou. Haškovci a Sobotkovci uvnitř strany stále působí a jdou proti sobě. Takže hlavním kandidátem na Sobotkova nástupce zvnějšku je Josef Středula, a číslem jedna uvnitř strany Lubomír Zaorálek. V těchto dnech rozhodně probíhá hledání nástupce, ale je možné, že k němu nakonec nedojde. Ale podle mne pak sociální demokracie směřuje k viditelné porážce.

Skutečně si myslíte, že by přepřahání v čele strany necelý rok před sněmovními volbami ČSSD pomohlo?

Sociální demokracie je v současné době v situaci, v jaké byla v roce 2005, kdy se sešel sjezd ČSSD v Brně, a strana měla kolem deseti procent. Náskok ODS byl obrovský a připomíná náskok, jaký má dnes ANO na sociální demokracii. Pokud chtějí být sociální demokraté důstojným konkurentem pana Babiše, nezbyde jim nic jiného, než dát do čela někoho nového. Je jedno, jestli do čela vlády nebo sociální demokracie, prostě je potřeba ukázat novou tvář, která by zaujala voliče. Jinak je to postup ke spořádané porážce.

Takže připouštíte, že by mohlo znovu zafungovat, kdyby v čele ČSSD a vlády byli dva různí lidé?

Třeba to, co dělali Gross a Paroubek, že jeden byl premiér a druhý předseda ČSSD. Možných variant je víc, ale musí prostě přijít hlubší změna, jinak je to cesta k porážce. Voličské chování je takové, že nemá rádo strany, které jsou už dopředu poražené. Proč dopředu poraženým dávat hlasy? Tedy nemá to rád většinový volič. Jsou zase voliči, kteří dávají hlas jenom outsiderům. Ale těch je menšina.

Myslíte si, že by třeba Lubomír Zaorálek byl lepším předsedou strany nebo premiérem než Bohuslav Sobotka?

V politice se vždycky hraje s kartami, které jsou v ruce. Jestliže máte nějaký tým místopředsedů a první místopředseda je vyloučený kvůli nálepce zrádce „lánských pučistů“, pak jsou ve hře další místopředsedové. A z toho vychází jako jediný Zaorálek. Pokud sociální demokraté nechtějí někoho úplně mimo stranu, jako je Středula.

A může vést výměna v čele vlády či strany podle vás skutečně k lepšímu výsledku sociální demokracie ve sněmovních volbách?

To jsou ty karty v ruce. Byla by tam alespoň naděje, takhle není naděje žádná. S Bohuslavem Sobotkou je naděje na spořádanou porážku a za určitých okolností by jí Andrej Babiš mohl dát nějakou juniorní pozici ve své vládě. Dvě, tři ministerstva. To je perspektiva s Bohuslavem Sobotkou. A ta perspektiva nemůže už být horší. Tam by byla aspoň naděje. Třeba se ukáže jako marná.

Není oslabená pozice Bohuslava Sobotky oslabena i proto, že z těch důvodů, o nichž jste mluvil, sáhl při výměně členů vlády do řad těch, kteří ho po tzv. lánském puči výrazně podpořili, jako Jiří Dienstbier nebo Michaela Marksová-Tominová?

Ne, já myslím, že jde o to, že chtěl vyměnit jiné ministry, ale nikdo mu nechce do vlády. Dříve byl zástup lidí, kteří chtěli být ministry, a dnes to tak není. I v tom je jeho defenzíva, protože si musí vybírat ministerstva, na která někoho má. Takže to je úplně naopak. Smyslem je vyměnit nejslabší ministry, ale tady se vyměňují vlastně ministři typu ministra zdravotnictví, který si to, upřímně řečeno, ve vládě vůbec nezaslouží, ale má být vyměněn jen proto, že sociální demokracie měla několik kandidátů na místo ministra zdravotnictví. Ovšem pak se ukázalo, že to také nechtějí dělat. Sobotka udělal tedy z nouze ctnost, že by předsedou Legislativní rady vlády mohl být poslanec Chvojka, tak vymění Dienstbiera. I když kolem Dienstbiera byly větší rozpory. Takže premiér vyměňuje ty, u nichž ví, že má náhradu.

Jak si vysvětlujete, že když neměl premiér nic konkrétního v ruce, jak se ukázalo, proč vůbec šel kvůli obměně vlády za prezidentem na Pražský hrad?

On chtěl vědět, jakou má podporu. Ale prezident Miloš Zeman se choval velmi vlažně a s odstupem, ani ho nepodpořil, ani neodmítl. A jak dělá premiér Sobotka zoufalé kroky, tak teď říká, že chce jednat ještě s ministry ostatních stran. Což vůbec nechápu, protože když mu nechtějí do vlády jeho vlastní lidé, kde bere přesvědčení, že by mohl odvolat ministry z jiných stran? To je výraz jeho tápání.

Možná Bohuslav Sobotka bude přemlouvat lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana, aby sám odstoupil, protože by si tím vylepšil pozici u prezidenta, aby jeho změny podpořil.

To ne. Herman neodejde nikdy.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…