Expremiér Petr Nečas v rozhovoru pro PL v reakci na imigrační katastrofu, která sužuje Evropu, uvedl, že bychom měli se vší vážností nastolit otázku o udržitelnosti schengenského prostoru a možnosti znovuzavedení hraničních kontrol. Nebylo by to v rámci efektivního zajištění bezpečnosti evropských občanů na místě? Případně existuje jiné, podobně silné řešení?

Od začátku bylo jasné, že Schengen není jednosměrná ulice. Když my můžeme svobodně bez kontroly ven, tak to logicky znamená, že i ostatní z toho prostoru mohou bez kontroly přijet sem. Nejde o nic nového pod sluncem. Nemyslím si ale, že je teď objektivní důvod nastolovat otázku zrušení Schengenu nyní. Je naprosto správné odmítnout kvóty, to je naprosto špatná politika a Evropská komise to nemá co řídit. Je naše suverénní právo stanovit si, koho do naší země přijmeme a koho ne.

Zavedení kvót by byla velmi krátkozraká politika. Vzpomeňme si na dobu arabského jara, jak evropští idealisté propukali v nadšení, že to je analogie roku 1989. Já jsem tehdy varoval, aby to nebyl spíš rok 1848, protože jsem nevěřil, že arabské společnosti jsou připravené na něco takového, na co jsme byli tehdy připraveni my. Čím dál víc mám obavy, že pokud máme k dnešní situaci stavět nějakou analogii, tak to, co se odehrává na Blízkém a Středním východě, je možná analogie s Třicetiletou válkou. My používáme termín Třicetiletá válka s velkým T, ale v anglosaském světě je to War of the religions. V podstatě totéž dnes probíhá mezi šíity a sunnity.

Mimochodem tady na CEVRU jsem měl v letošním semestru dva Turky. Když jsem se jich nedávno ptal, proč Erdogan podporuje al-Nusru (teroristická organizace v Sýrii – pozn. red.), oba úplně nezávisle na sobě velmi spontánně zareagovali: protože jsou to sunnité, to my musíme. Čili i takové příběhy ze života dokazují, že jde o hluboký konflikt, který nemá jednoduché řešení. Jedná se o konflikt zásadního sporu, kde jsou póly na jedné straně ideologické a náboženské povahy, hlubokého schizmatu a na druhé straně mají póly mocenskou povahu. Toto prostě nemá jednoduché a rychlé řešení. Může se to táhnout desítky let.

Abych se vrátil k tématu. Pokud tu je předpoklad konfliktu, který se potáhne celé dekády, můžou se dát do pohybu ne desítky tisíc, ale desítky milionů lidí. A postarat se o tolik lidí je mimo jakékoliv možnosti Evropy. Není pochyb o tom, že v drtivé většině jde o ekonomické uprchlíky. Do toho přijít s politikou kvót, je signál pro všechny: jen tak dál, chlapci a děvčata, přijeďte, my se o vás postaráme. Toto je úplně nesmyslná politika, navíc v rámci Schengenu se kvóty nedají uplatňovat, vždyť oni mohou kdekoliv překračovat hranice.