Co považujete za hlavní průšvih roku 2013?

Pokračovala neblahá fragmentace politiky, což vyústilo v její další slábnutí. Až takovému, že výkonná moc nebyla před veřejností schopna čelit zbobtnání státu, jenž k obhajobě svého zbobtnání zneužil před občany slovo „nezávislost“.  To, mimo jiné, skončilo pádem legitimní, přestože neoblíbené, vlády – za zvláštních a stále nejasných okolností i průběhem.

To, že se to stalo, je věc jedna, ale to, že se na to politikové neptají, že nechtějí jasné odpovědi i to, že se možná dokonce obávají už odpoutaného státu, to považuji za podstatný nákrok do „nových“ časů.  Nebo jinak. Proč se neptáme, co se to u nás stalo, že v Praze stojí rozestavěná stavba za 28 miliard a politikové sbírají odvahu jak rozhodnout o jejím dokončení? Potřebujeme viditelnější důkaz zneprůchodnění systému politického rozhodování?

Co naopak považujete za úspěch uplynulého roku?

Že by mi něco významně úspěšného utkvělo v paměti, tak to si nemohu vzpomenout. Ale přece, vyšla řada zajímavých knih.