Mešita na předměstí Meaux byla postavena v roce 1987 a kromě modlitebních prostor se v ní nachází ještě šest tříd, kde se může arabštině a islámu učit každý týden přes pět set žáků. Imám, tedy muslimský duchovní, Mamoun přišel s několika dalšími muslimy před koncertní sál Bataclan, kde bylo teroristy zabito při pátečních útocích nejvíce převážně mladých lidí, položit květiny. Dříve studoval několik měsíců Korán také ve Velké Británii, takže umí jakž takž i anglicky.
Jak vnímáte současný svět, kde pár vrahů zastrašuje celé civilizace?
Všichni se musíme snažit ochránit svět, protože jsme všichni stejní. Neexistují žádné rozdíly mezi židy, křesťany či muslimy. Jsme všichni jedna rodina a neměli bychom mezi sebou budovat ploty. Měli bychom všichni bojovat proti terorismu.
Takže byste přivítal tvrdší vojenské akce proti teroristům, proti Islámskému státu?
Ano, určitě. Protože celý svět by měl držet pohoromadě a bojovat proti teroristům.
Jaké jsou reakce lidí, kteří přichází do vaší mešity?
Jsou smutní a plni strachu. Uvědomují si, že umírali nevinní lidé. Útoky nás nesmírně šokovaly.
Myslíte si, že francouzská vláda komunikuje se zdejší muslimskou komunitou dostatečně?
Ano, komunikují s námi neustále. V tom není problém. Nicméně je třeba dělat rozdíl mezi islámem a terorismem. Teror s islámem nemá nic společného. Lidé, co mezi tyto dvě věci dávají rovnítko, islámu nerozumí.
Co by měla nyní francouzská vláda dělat, jak se má Západ zachovat?
Je třeba zůstat pohromadě. Mezinárodní společenství musí být jednotné. Takové útoky se neodehrály jen ve Francii, ale i v Británii, Španělsku, Saudské Arábii, Sýrii, Iráku a tak dále. Terorismus není jen ve Francii.
Co byste vzkázal teroristům, kteří v pátek v Paříži vraždili?
Všichni muslimové ve světě jsou proti nim, nikdo je nepodporuje. Jsme zde u Bataclanu, abychom ukázali, že s nimi nemáme nic společného, že soucítíme s oběťmi těchto vrahů a s jejich rodinami.
Může být Paříž po největším teoristickém útoku v Evropě stejná jako před ním?
Určitě, je třeba dál žít pospolu. Zůstaňme jednotní.
autor: Jan Rychetský