Senátor a starosta Sykáček: Je to jasné, všude vyhraje levice

Pane Sykáčku, působíte jako senátor a zároveň jako starosta. Jak byste obě funkce porovnal, a která je Vám osobně bližší?

V něčem jsou tyto funkce naprosto odlišné, v něčem naopak velice podobné. Podobné jsou v tom, že se na mě lidé často obracejí s žádostí o pomoc či o radu jako na starostu i jako na senátora, odlišné jsou zejména v tom, že jako senátor mám možnost alespoň částečně ovlivňovat vývoj nové legislativy a jako starosta jsem zase neustále konfrontován s „obyčejnými“ a každodenními problémy občanské veřejnosti.

Senát v únoru schválil přímou volbu prezidenta. Nyní se ale začínají objevovat debaty ohledně financování kampaně či na téma možných kandidátů, jako je například Tomia Okamura či Jan Fisher. Kdo by byl podle Vás vhodným prezidentem?

Co se týče financování volební kampaně, domnívám se, že by zde měly existovat určité mantinely, resp. finanční hranice, za které by se nesmělo jít. Samozřejmě, že existují názory hovořící o tom, že omezování výdajů na volební kampaň se dá obejít, ale tímto způsobem se dá reagovat snad na všechno. Jedna věc je stanovení pravidel a druhá jejich dodržování. To druhé je však věcí dohlížecích a kontrolních orgánů a určitě zde svou roli budou mít i media, jako pověstný hlídací pes demokracie.

Kdo by byl podle mne vhodným prezidentem? Několik osobností si jako presidenta umím představit. Například Jana Švejnara ale také Miloše Zemana. S jistou dávkou nostalgie vzpomínám na duely mezi stávajícím prezidentem Václavem Klausem a právě Milošem Zemanem. Byly to duely na úrovni, se zajímavými byť často protichůdnými názory a přitom se odehrávaly bez vzájemných urážek.

V souvislosti s přímou volbou se ale také vyskytují i další otázky, a to o zachování Senátu.

Víte, já mám pocit, že někteří zákonodárci, a to zejména z dolní komory by si zrušení Senátu opravdu přáli, protože jej vnímají jako jakousi konkurenci. Ale často přijdou do Senátu legislativní zmetky, bez jejichž opravy v Senátu by se našim občanům „přitížilo“a Senát pak musí být právě tím, kdo dokáže takový paskvil odhalit a jeho přijetí zastavit.

Co konkrétně například?

Šlo třeba o novelu loterijního zákona, který se dostal do zákona o jednom inkasním místě (přílepkovou metodou) a který dával firmám provozujícím loterijní byznys roční daňové prázdniny a možnost i nadále vyvádět obrovské množství peněz do mnohdy účelově vytvořených nadací ap. Díky prosazené změně si mohou naopak města a obce ročně přilepšit o 6,5 až 8 miliard korun. Zjevně až desítky miliard by naše daňové poplatníky stál i nedokonalý zákon týkající se podporovaných zdrojů energie.

Náš zákonodárný systém by zjevně potřeboval i další změnu a to v určení doby k projednání nové legislativy. Konkrétně ve Sněmovně probírají poslanci zákon celkem třikrát, což trvá někdy čtvrt roku, někdy rok a někdy i déle, kdežto Senát má na něj pouhý měsíc. V této lhůtě se musí s návrhem seznámit, projednat jej ve výborech, zákon připomínkovat, shodnout se případně na navrhovaných změnách, zákon pak projednat na svém plenu a vyjádřit se k němu. Nebylo by tedy rozhodně na škodu v některých případech prodloužení lhůt k projednání a významu a postavení Senátu by zjevně prospělo i zvýšení kvóra poslanců, kteří mohou přehlasovat rozhodnutí Senátu ze současných 101 na 120 potřebných hlasů.

Pokud se zaměříme na Rumburk: město sužují hlavně problémy s nepřizpůsobivými.

Je třeba si uvědomit, že samotná města a obce mají k řešení problémů s nepřizpůsobivými jen velmi málo potřebných instrumentů. Jen některá si mohou díky svým nízkým rozpočtům zřídit Městskou policii, městský kamerový a dohlížecí systém, jen některá města si mohou dovolit zaměstnat terénní pracovníky atp.

V podstatě všichni starostové bez ohledu na politickou příslušnost vnímají silně negativně změny související s tak zvanými sociálními reformami, protože se nám doslova a do písmene rozpadl systém veřejně prospěšných prací (VPP) a tím i možnost zaměstnávat lidi, kteří sice chtějí pracovat, ale nikdo jiný než právě obce je nedokáže zaměstnat (lidé bez vzdělání, praxe apod.).

Nově zaváděný systém veřejné služby sice má své opodstatnění, ale režim VPP nemůže nikdy zcela nahradit. Právě ve vyšší zaměstnanosti vidíme jednu ze zásadních možností, jak se s nepokoji na Šluknovském výběžku (a nejen zde) vypořádat.

V současné době se nám daří problémy s nepřizpůsobivými řešit díky velice dobré spolupráci s policií, městskou policií a dalšími složkami výkonu státní správy, ale i díky pravidelné komunikaci se zástupci jak občanské veřejnosti zastupující majoritu, tak též minoritou.

Další eskalace nepokojů se pochopitelně obávám a se mnou zcela jistě i zástupci měst Varnsdorfu a Šluknova. Obáváme se snížení počtu policistů, nefunkčnosti výplat sociálních dávek, propouštění recidivistů z přeplněných vězení, ale obáváme se i oteplení a s ním spojeného zvýšení počtu krádeží. Obavy máme i ze zvyšování cen potravin a hlavně se obáváme dalšího snížení již tak nízké životní úrovně…

Jak se díváte na zakázku na opravu devíti mostků přes Mandavu za necelých třicet milionů korun ze státních dotací, která je nyní v rukách protikorupční policie? Zakázky podle serveru NašeDěčínsko.cz rozhádaly vedení radnice. Proběhlo i hlasování o nedůvěře na zastupitelstvu, což stálo post místostarostu Pokorného. Jak se situace vyvíjí?

Co se týče mého pohledu na zakázku na opravu devíti mostků za 30 milionů korun, ten jsem se vyjádřil již v minulosti, t.j.na zasedání Zastupitelstva města Rumburk dne 13.10.2011. Již tehdy jsem vyjádřil své pochybnosti a názor v tom smyslu, že dle mého názoru neměla být tato zakázka členěna na menší veřejné zakázky. V dnešní době však na danou věc existují protichůdná právní stanoviska, věc má k prošetření na základě usnesení ZM i ÚOHS Brno a nyní ji prošetřuje Policie ČR. Konečný verdikt pak bude náležet těmto orgánům a samozřejmě v případě vznesení nějakého obvinění soudu.

Jak byste v oblasti s nepřizpůsobivými hodnotil kroky vlády? Domníváte se, že je jí daří problematiku s nepřizpůsobivými řešit?

Rád bych řekl něco pozitivního, ale v podstatě není o čem. Z dnes již známého Šluknovského desatera, ve kterém starostové osmnácti měst a obcí Šluknovského výběžku zformovali své požadavky směrem k vládě byl v podstatě splněn jen požadavek na nesnižovaní počtu policistů (zatím) a možnost více ovlivňovat herní průmysl, respektive provoz heren v našich obcích. Oněch sto pracovních míst na VPP, které nám v říjnu loňského roku s velkou slávou přivezl pan ministr Drábek, je již dávno pryč (platila jen do konce roku) a další pomoc jsme bohužel nezaznamenali.

Naopak peněz je stále méně a například Mateřské centrum Větrník, které vloni po nepokojích navštívil pan premiér, je na úbytě a díky nedostatku finančních prostředků od státu zřejmě zanikne, a to je o mnoho vážnější problém, z důvodu nedostatku zřejmě zanikne i rumburské Komunitní centrum pro drogově závislé, přestože právě Šluknovsko je drogovou kriminalitou maximálně postiženo.

Obáváte se v důsledku reforem odchodu kvalifikovaných pracovníků?

S odchodem kvalifikovaných pracovníků se setkáváme v našem regionu neustále. Bohužel při tak veliké nezaměstnanosti, jaká v našem regionu je se nedá v dohledné době zlepšení dané situace očekávat.

Co očekáváte od roku 2012?

Rozhodně nic moc pozitivního…

Jak podle Vás dopadnou letošní krajské volby?

Podle mého názoru to je naprosto jasné. Vyhraje levice a jedničkou bude ve většině krajů sociální demokracie.