Seznam proti Babišovi: Mediální expert hovoří o benzínu propagandy

03.04.2026 13:05 | Rozhovor

Spor mezi premiérem Andrejem Babišem a webem Seznam Zprávy by mohl být zanedbatelný, pokud by na jedné straně nestál ministerský předseda a na druhé médium s obrovským dosahem mimořádným vlivem. Podle zkušeného mediálního profesionála Ladislava Henka je problém, pokud takto mocné médium začne do ohně lít benzín propagandy a politické ideologie.

Seznam proti Babišovi: Mediální expert hovoří o benzínu propagandy
Foto: Repro Andrej Babiš, FB
Popisek: Andrej Babiš

Spory premiéra s novináři jsou běžné, ale aby se koncentrovaly na jeden mediální dům příliš ne. V čem je tedy tento spor Babiš- Seznam zvláštní?

Nevím, jestli je to zvláštní spor. Záleží na tom, vůči čemu onu zvláštnost poměřujeme. Pokud je naší mírou nějaká představa o domněle ideálním vztahu mezi politiky a médii, pak je to skutečně zvláštní spor. Ale nežijeme v ideálním, nýbrž v reálném světě. A reálný svět dnešních dnů je tak odpudivě přeplněn vášněmi, že vámi zmíněný spor považuji za další vyhrocenou etapu vývoje vztahů mezi politiky a médii.

Nijak zvlášť mě nerozrušuje, ale za nejdůležitější pokládám pokoušet se zklidnit vášně. Je totiž zřejmé, že pokud se nám nepodaří je tlumit, bude hůř. Mnohem hůř. Dokonce tak, že dnešní turbulentní dobu budeme moci v budoucnu – s jistou nadsázkou - považovat za klidné časy lásky a porozumění.

Má podle vás mediální dům Seznamu na naší scéně nějaké speciální postavení?

Oficiálně jistě nemá, ale svým obrovským dosahem a vydavatelskou politikou ve formě "zastřešujícího" zpravodajského, publicistického média a současně internetového vyhledávače je jeho postavení v obchodně vlivovém smyslu do jisté míry opravdu speciální. V tom by za normálnějších časů žádný problém nebyl. Jenže ve chvíli, kdy ve společnosti hoří vášně, a namísto jejich tlumení přiléváte do ohně olej a někdy rovnou benzín ve formě vyhraněně ideologické propagandy, pak to vzhledem k síle tohoto média problém je velký problém.

Přitom právě ta nejsilnější, nejvlivnější média by mohla nesmírně prospět k tišení vášní, kdyby šla příkladem v klidu, poctivosti, neideologičnosti a nadhledu. Vášně, nejsou-li mírněny, mají po překročení kritické hranice totiž velmi neblahý důsledek: růst nenávisti, rozdělení společnosti, a vždy je pak jen otázkou času, kdy přerostou v násilí. Ať už násilí politické, tedy omezování svobody projevu a tím i demokracie, nebo násilí pouliční, teroristické útoky, bitky mezi skupinami lidí, atentáty…

Rozumní lidé by měli být vnímaví k této nebezpečné kritické hranici a snažit se vášně hasit. Média s velkým dosahem by v ideálním případě měla jít příkladem. Ale to je jen hořký a asi také naivní povzdech stárnoucího zbrojnoše.
 
Pokud do osobní polemiky s premiérem vstoupí majitel a nazývá jej lhářem, o čem to vypovídá?

Opět, vypovídá to především o době přeplněné iracionálními vášněmi. Nicméně obdobné útoky a verbální přestřelky nejsou v demokracii ničím výjimečným. Vzpomeňme třeba na vášnivé polemiky Thomase Jeffersona s médii - tehdy s deníky a časopisy. Vzpomeňme na jeho výroky o prolhanosti médií. A novináři a vydavatelé Jeffersonovi nezůstávali nic dlužni. V blízké době můžeme vzpomenout na Nixona, ale i Clintona, v případě Trumpa to zažíváme dodnes. V Evropě byli za lháře označováni Blair, Johnson, Berlusconi a mnozí další. Lze říci, že všichni politici, vládnoucí ve vypjatých dobách nebo pod tlakem nějaké velké aféry (ať už skutečné nebo umělé), čelili obviňování ze lhaní a většina z nich to médiím s chutí vracela.

V tom opravdu není v demokracii ten zásadní problém, je to prostě jeden z méně příjemných symptomů svobody a demokracie. Ovšem problém nastává tehdy, když se ve společnosti objeví skupiny volající po zákazu a trestání některých politických názorů a občanských postojů. To je pak už nesmírně nebezpečné, zvláště když se k takovému volání přidají politici (jako ve Fialově koalici a dodnes v Bruselu) a s nimi spřízněná média, nedej bože i aktivističtí soudci. To můžeme označit za vážné zahrávání si s mohutnou katastrofou, se zhroucením demokracie a svobody.

A přesně v této hrozbě dnes žijeme, tedy v době, kdy musíme znovu a znovu vysvětlovat a obhajovat principy svobody projevu, principy podstaty pluralitní demokracie. Jestliže to nedokážeme, o všechny výdobytky listopadu 89 přijdeme. Ne primárně kvůli samotným vášním, ale proto, že rozumných lidí se našlo tak málo, že nedokázali zabránit tomu, aby vyhrocení ideologové zneužili společenské vášně k prosazení likvidace svobody a demokracie.

Mgr. Vít Rakušan byl položen dotaz

Hazardování

Jak přesně dle vašeho vyjádření stát hazarduje s bezpečím dětí i stabilitou zdravotního pojištění? Mimochodem podle mě je toho víc, s čím hazarduje.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 33 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Já bych schválil zákon lex lukacovic, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusemzxy , 03.04.2026 14:53:07
Taková koncentrace medialniho vlivu by nebyla možná. Novinářské kodexy bych nahradil zákonem . Místo pseudomoralk a kodexu presstitutu vymahatelné právo . Včetně tvrdých sankcí za poruseni.Novinářské zkoušky a povinné vzdělávání. Duševní zdraví občanů je nutné CHRANIT.

|  8 |  0

Další články z rubriky

Vyoral: Když má být umění nezávislé, tak ať v něm neberou dotace

15:30 Vyoral: Když má být umění nezávislé, tak ať v něm neberou dotace

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Vít Rakušan a celý STAN se bije za „nezávislé“ umění, které prý ohr…