Pane poslanče, jste lékař a lékařská věda se v posledním roce a půl stala tou suverénně nejdiskutovanější. K medicínským otázkám se vyjadřoval doslova kdekdo. Jak těžké pro vás bylo udržet si v této debatě klid a nadhled?
Byl a stále jsem zoufalý z faktu, že každý, kdo zvládne Google a proklikne kdeco, hovoří do odborných medicínských věcí. Po internetu se šíří skupiny, někdy až fanatické, které radí mnoho věcí, od zkopírovaných medicínských informací až po fantasmagorie (tajné služby vytvořily virus, Bill Gates nám dá do těla nanoroboty, které nás budou ovládat, atd.).
Koho byste si přáli jako „novou krev“ v Poslanecké sněmovně?Anketa
Dále vnucování alternativních léků, aby se člověk mohl vyhnout vakcinaci. Mnohdy jsou tam uváděny zavádějící informace, ne zcela nepravdivé. Příkladem budiž ivermektin. Satoši Ómura, japonský vědec, objevil tento lék, který byl masivně podáván v Africe při léčbě říční slepoty a jiných parazitických onemocnění. Za tento objev obdržel Nobelovu cenu za záchranu mnoha desítek milionů životů. Už se ale mylně udává, že objevil lék proti covidu. Byť ivermektin má možná budoucnost.
Celý medicínský svět nyní zkoumá staré léky, které sloužily již před několika desítkami let v oborech neurologie, kardiologie, imunologie, dále léky protizánětlivé a proti srážení krve. V rukách lékařských týmů je to v pořádku, zkoumá se, jestli tato indikace na onemocnění covid-19 nenadělá více škody než užitku. Po ukončení testů se pak najde hodně léků, které pomohou. Ve většině případů jsou to léky, které tlumí reakci organismu (např. patologickou tvorbu trombů nebo zklidnění zánětu tepen, resp. nežádoucí otok tkání).
Nezabije virus, jen tlumí příznaky. V rukou lékařů už pomáhají. Hodně výzkumů ale skončí ve slepé uličce. Takhle to funguje v medicínském výzkumu vždy a všude mnoho let.
Nešťastné bylo uvádění zázračného efektu isoprinosinu, taktéž mylně uváděného jako léku proti covidu-19, protože jen tlumí komplikace vyvolané virem. Práce profesora Jiřího Berana nebyla v tomto případě dotažena do konce. Škoda, nemuselo být tolik nepřátelství a mohl být mnohem dříve zaregistrován pro tuto indikaci. Pro jiné diagnózy je již dávno oficiálně registrován.
Psali jsme:
Často se též stalo, že se lékaři, včetně nejvýznamnějších kapacit, neshodli. A často diametrálně. Společnost pak moc nevěděla co s tím. Jedni nabádali, že lidé mají „poslouchat pana doktora“ a být zodpovědní, jiní protestovali, že pohledů může být více a žádný z nich by neměl být odmítán a třeba označován za „dezinformační“. Jak se na veřejnou debatu, která poslední rok probíhá o zdravotnických otázkách, díváte vy?
Lékaři mají více informací než běžná populace. Bohužel se mnohdy vyjadřují i k věcem, ve kterých nejsou odborníky. Např. kardiochirurg, onkolog, rehabilitační lékař… často se tak chtějí asi jen předvádět, mnohdy mají víru, že tak pomohou lidem. Každý lékař by se ale měl primárně vyjadřovat jen ke svému oboru, kterému rozumí.
Některým expertům bylo z jedné strany vytýkáno, že nebezpečí pandemie příliš zlehčovali, druhým naopak z druhé strany, že občany příliš strašili. Kdo podle vás v této debatě zaznamenal nejšílenější exces či „úlet“?
Obě strany udělaly chybu. Oficiální místa (Ministerstvo zdravotnictví, hygienická služba, odborníci). Podle mého byla některá řešení ze strachu, jiná značně zmatená. Například zákaz zpívání, nošení roušek, i když jede člověk sám v autě, uzavírání malých provozoven – obchůdky o jednom či dvou pracovnících, kadeřnice, řemeslníci, kteří byli sami ve své dílně, atd. Bylo toho mnoho.
Já osobně bych uzavřel velká nákupní centra a malé živnostníky bych jen omezil v počtu zákazníků. Posléze se na Vánoce povolilo úplně vše, abychom se později ocitli v lockdownu.
K pandemii se ale nevyjadřovali jen lékaři, ale i experti z jiných oborů. Když odečteme biochemiky, kteří k tomu ještě mají oborem docela blízko, tak se najednou vyjadřovali i statistici, matematici nebo „datoví vědci“. Jak fundovaný pohled na pandemii podle vás dokážou poskytnou lidé z těchto oborů?
Nutné jsou analýzy statistiků – dobrou práci odvedl profesor Dušek, kdy se jeho predikce ukázaly správnými. Analýza dat je nutná, bez toho se medicína neobejde. Dále pak virologové, biochemici, lékaři v laboratořích, ale i technici, kteří jsou schopni zdokonalit ochranné pomůcky, tak aby nedusily, ale současně i chránily.
V posledních dnech se opět rozvířila debata o pandemii. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ohlásil, že od počátku září skončí testy zdarma „pro zábavu“. Co říci na to, že vláda nabádá občany, aby se nechali testovat, a pak za toto testování vyžaduje peníze?
Tvrdím, že pokud vláda něco přikáže, musí to i zaplatit. Toto je nehoráznost.
Je dobře, že se na kulturu a sport dostane jen omezené množství neočkovaných a dále již jen očkovaní?Anketa
Lidé byli lákáni na očkování se sloganem „tečka za koronavirem“ a bylo jim slibováno, že po očkování budou moci žít plnohodnotný život. Tyto výhody dokonce jmenovaly lékařské kapacity jako důvod pro očkování v případě, že člověk má po prodělaném covidu protilátky a medicínský smysl očkování je u něj sporný. Teď ze slov ministra zdravotnictví vyplývá, že lidé i po očkování budou muset plnit určité povinnosti a strpět určité zásahy. Nemohou to občané vnímat tak, že byli reklamou oklamáni?
Virus nezmizí, bude tu s námi i nadále.
V očkovacím centru na pražském hlavním nádraží jsou očkovaní lidé prezentováni jako „hrdinové s tečkou“. Co říci na tuto kampaň, která z rozhodnutí o svém zdravotním stavu dělá akt hrdinství a společenského prospěchu? Mělo by se očkování prezentovat takto, jako „služba společnosti“? Pořád jde přece primárně o osobní zdraví očkovaného jedince...
Očkování vede k ochraně jednotlivce i okolí. Je to rozhodnutí jedince, žádné hrdinství. Někdy mi to vše připadá přitažené za vlasy.
Fotogalerie: - Očkovací autobus
Nemáte pocit, že se za poslední rok změnil pohled veřejnosti na to, co znamená „být nemocný“? Dříve se to bralo tak, že nemocný je ten, kdo má příznaky. Teď čím dál více lidí zastává názor, že nemocný je ten, komu vyšel pozitivně jakýsi test. Pozorujete taky tyto změny? A je podle vás správné, že se uvažování lidí takto změnilo?
Být pozitivní na nějaký virus není nemoc. Je to mnohdy zcela zdravý člověk, který je však rizikem přenosu infekce, která toho druhého může v některých případech i zabít (ne však výlučně u covidu). Ve statistikách se toto uvádí mylně, skutečně tito lidé nejsou nemocní.
Když v červenci o něco vzrostla čísla nakažených, ozvalo se okamžitě volání po „utažení šroubů“. Naopak v jiných zemích, třeba v Británii nebo v Německu, se začíná hovořit o tom, že by počet pozitivních testů měl přestat být hlavním kritériem pro hodnocení pandemie, a měla by se sledovat pouze čísla případů v nemocnicích, která jsou velmi nízká. Souhlasíte s tímto přístupem?
Jen už žádné utahování šroubů. Souhlasím s přístupem Německa, Británie i Izraele.
Různé epidemie s úmrtími se přes nás převalí, ale není možné pokaždé naši společnost uzamknout. To bychom museli stejně reagovat na jiné infekce: koronavirus má velmi dobré PR díky mediím, a přitom např. TBC vloni onemocnělo na světě 10 000 000 lidí a 1,5 milionu na ni zemřelo. Nejvíce infekční virus je virus spalniček, a přesto existují rodiče odmítající očkování proti spalničkám.
Před érou očkování, tedy před rokem 1963, zemřelo 2,5 milionu lidí – hlavně dětí. I dnes v éře očkování proti spalničkám zemřelo za rok 2018 až 140 000 dětí na komplikovaný průběh spalniček.
Psali jsme:
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jakub Vosáhlo
