V březnovém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovořil premiér Andrej Babiš o tzv. deep state, tedy o skrytých strukturách ve státních institucích a s nimi spřízněných organizacích, jako jsou neziskovky nebo některá média. Uvedl, že proto také angažoval jako svou poradkyni Natálii Vachatovou.
Na Deníku N pak byl deep state označen za konspirační teorii jistým Tomášem Koblížkem, odborníkem na hate speech a dezinformace.
Jenže o deep state nyní otevřeně píše britský magazín The Economist. A to ve spojitosti s Evropskou unií. Konkrétně o tom, že tzv. eurokraté, tedy třída byrokratů zaměstnaných v institucích Evropské unie, si stěžují, že jim slábne vliv.
Kdo může za zhrubnutí české společnosti?Anketa
A dodává, že členové tohoto „cechu“ podporují federalizovanou Evropskou unii. „V drtivé většině vyznávají liberální hodnoty, jako je multilateralismus, otevřené trhy a právní stát. Na to, že jde o ‚hluboký stát‘, by to mohlo být i horší,“ tvrdí.
Jak The Economist připomíná, vzhledem k mnoha krizím od velké finanční až po ruskou invazi na Ukrajinu se moc Evropské unie zvětšila a od Paříže přes Berlín až po Varšavu panuje konsenzus, že problémy se musí řešit společně. Bruselská mašina dostala za úkol přetavit v realitu velké plány jako ekologizace ekonomiky nebo poškození Ruska sankcemi.
„Mohlo by se zdát, že to přineslo nárůst vlivu pro ty, kdo tam pracují v zákulisí. Není tomu tak. V poslední době v kuloárech ředitelství komise – tedy mezi úředníky, kteří zůstávají na svých místech, zatímco 27 komisařů jmenovaných národními vládami se každých pět let střídá – panuje pocit, že jim moc pomalu uniká z rukou,“ popisuje médium.
Fotogalerie: - Den památky a vítězství
Pracovníci jsou dle listu mezi dvěma mlýnskými kameny. Jednak mezi mocí zástupců členských států. „Hlavní města jednotlivých států sice dodávají Bruselu legitimitu a váhu, zároveň si však žárlivě střeží pravomoci, které mu svěřily. I když chtějí, aby EU dělala více, snaží se zabránit tomu, aby se Brusel – ať už jde o Komisi, nebo o Evropský parlament, který občas také dokáže ovlivnit politiku – stal příliš nezávislým centrem moci,“ tvrdí The Economist s tím, že pravidelná setkání lídrů evropských států určují náplň práce evropských úředníků mnohem více než v minulosti. Frustrovaní federalisté dnes prý kritizují Komisi jako pouhý sekretariát Rady, orgánu EU, v němž zasedají ministři. „Národní vlády nám řeknou, ať skočíme, a my se zeptáme, jak vysoko,“ posteskl si dle The Economist jeden z bruselských veteránů.
Ale problém je prý i s Evropskou komisí, ve které nejdříve Jean-Claude Juncker a pak Ursula von der Leyenová údajně zcentralizovali moc do rukou několika málo lidí. A to s myšlenkou předělat technokratickou instituci na politickou. A eurokraté, kteří předtím mohli prosazovat směřování Evropské unie, si teď stěžují, že je mikromenežuje vedení.
Na povrch pak tato nespokojenost probublala například při domlouvání obchodní dohody s USA, která zastáncům volného trhu v EU nešla pod fousy. „V oblasti antimonopolní politiky dochází pod politickým tlakem k uvolňování pravidel, která eurokratům poskytovala značnou páku, ať už šlo o ukládání obrovských pokut americkým technologickým firmám, nebo o bránění vládám členských států EU v dotování preferovaných odvětví, což vytáčelo hlavouny v Paříži a Berlíně,“ popisuje médium a uzavírá, že někteří lidé vnímají přistřihování křidélek evropského „deep state“ za prospěšné, ale evropská byrokracie nikam nezmizí a na pozice se naposledy přihlásilo přes 170 000 uchazečů, z nichž ani ne jedno procento bude novými evropskými úředníky.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 8 čtenářů)
Měla by se moc tzv. deep state omezit?
HonzaSouček
