Od 28. dubna se na pražském Klárově scházejí lidé, aby podpořili světové hnutí Occupy. Podporu jim vyjadřuje opakovaně i skupina Anonymous. Jak se na tento u nás dosud neobvyklý protest díváte, jaké dáváte šance k tomu, že bude mít nějaký úspěch? Přemýšlel jste o tom, co mohou Česku, ale i světu, vzít i dát Anonymous?

„Samotnou myšlenku protestní akce chápu. I já se, na rozdíl od mnohých, ve sněmovně „nenarodil“. Stejně jako drtivá většina lidí jsem si roky po tzv. sametové revoluci běžně „prožil“. A srovnával si v hlavě to, co jsem od změny očekával. Co se stalo a co se děje. Přiznávám, že když jsem cinkal klíči, měl jsem poněkud jiné představy. A to mi tehdy bylo 34 let, tedy už žádný naivka. Když jsem pak 21 let po listopadové změně poprvé získal poslanecký mandát, to přece neznamená, že jsem byl náhle odtržen od běžného života nebo že jsem naprosto zblbnul. Byť tomu bude, s ohledem na klasický pohled veřejnosti na politiku, zřejmě již málokdo věřit. A tak - vy zíráte i já zírám, co se tam vše děje,“ uvedl svůj komentář týdne pro ParlamentníListy.cz Jiří Koskuba. K samotným protestům Occupy pak doplnil, že nejde o vlnu protestů jen v Česku, ale i ve světě.