Prasata, slepice, králíci... Brit vtipně popsal dnešní systém, který nás prý dovede k dalšímu krachu. A dodává: EU se neudrží, je tu největší stěhování od pádu Říma

07.10.2015 6:38

Anglický spisovatel Nicholas Bradbury vzbudil pozornost svou knihou Tržní farma (Market Farm), ve které vytvořil podobenství o velké finanční krizi, která zasáhla svět po roce 2008. Jeho alegorie odkazující názvem na Orwelovu knihu Farma zvířat se snaží najít odpovědi na otázky, kam vede nespoutaný volný trh, neustále rostoucí spotřeba a neomezené využívání přírody a co obnáší relativita všech dalších „vymožeností“ a „pseudopotřeb“, jež takový způsob života nabízí. Bradbury v minulých dnech navštívil knižní festival Tabook v Táboře a se serverem ParlamentníListy.cz se podělil o své dojmy ze současné situace i motivy, s nimiž knihu psal.

 Prasata, slepice, králíci... Brit vtipně popsal dnešní systém, který nás prý dovede k dalšímu krachu. A dodává: EU se neudrží, je tu největší stěhování od pádu Říma
Foto: David Daniel
Popisek: Nicholas Bradbury
reklama

Anketa

Schvalujete, že se Kalousek snaží blokovat Poslaneckou sněmovnu, aby si vynutil projednání opozičních návrhů?

14%
86%
hlasovalo: 7831 lidí

Satirická bajka Nicholase Bradburyho, pojatá jako volné pokračování Orwellova vzoru, má pobavit, ale také varovat před zjednodušenými interpretacemi světa. Terčem satiry není jako u Orwella totalitní komunistická diktatura, ale současný kapitalismus. Bradbury má k finanční tematice díky svému působení v bankovnictví blízko a podařilo se mu vtipně, s nadsázkou a nadhledem popsat ekonomické a politické mechanismy, které pod rouškou velkolepě vyprázdněných hesel o svobodě a rovnosti směřují k hromadění majetku i drancování zdrojů a nevyhnutelně vrhají svět do hluboké krize.

Bradbury svou Tržní farmu psal v roce 2008, když začínala ekonomická krize, a říká, že mu ani tak nešlo o vizi toho, co se stane, ale dával literární podobu tomu, co se právě dělo, reagoval na aktuální situaci. „Neměl jsem v úmyslu srovnávat současný kapitalismus s komunistickým režimem, ani jsem nechtěl říct, že kapitalismus je špatný systém. Spíše šlo o to, že je zneužitý a zkažený finančním sektorem, který získal příliš mnoho moci, víc, než systém unese,“ říká o motivech pro napsání své politicko-ekonomické satiry Nicholas Bradbury.

V knize je popsán princip vzniku krize a různé společenské role převzala prasata, slepice, králíci nebo lišky. V některých postavách lze rozpoznat i konkrétní politiky – postava ambiciózní bachyně Drbalky odkazuje na bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou (v originále se bachyně jmenuje Scratcher), vrchní králík Benjamin zase odkazuje na Bena Bernankeho, amerického ekonoma, který v letech 2006–2014 zastával funkci předsedy Rady guvernérů Federálního rezervního systému USA.

Neoliberalismus připomíná totalitu

Tak jako u Orwela zvířata zavedla do slepé uličky zvrhlá ideologie, i u Bradburyho příběh nevede k dobrým koncům a je vidět, že autor věří, že ekonomika určuje společenské směřování. „Na lidské jednání má vliv spousta věcí, ideje, city a podobně, ale společnost jako takovou nejvíc ovlivňují ekonomické vztahy. Šlo i hlavně o to nějak vyjádřit, že nejde ani tak o tyto ekonomické vztahy, ale o to, jak jsou vykládány ekonomické zákonitosti. Jsem proti neoliberálnímu pohledu na ekonomiku, kdy jsou zákonitosti chápány jako přírodní zákony, s nimiž se nedá hnout, a ne jako pravidla, která ve společnosti vznikají za nějakým konkrétním účelem,“ říká Bradbury, podle nějž neoliberalismus v jistém smyslu připomíná totalitu, protože ospravedlňuje držení ekonomické moci malou elitou lidí, a vysvětluje to prostě tím, že ekonomika takto prostě funguje a jakýkoli zásah by byl považován za morálně nepřijatelný.

Od napsání Tržní farmy uplynulo sedm let, Nicholas Bradbury ale za tu dobu od počátků krize příliš nových faktů nezaznamenal a zřejmě by knihu dnes nepsal jinak. „Nic zásadního se za tu dobu nezměnilo, pokud jde o to, jak je systém nastaven. Změny se týkají jen toho, že se problém přesouvá z místa na místo, například Čína, která měla původně v roce 2008 velmi malé dluhové zatížení, tiskla peníze jak šílená a dnes má obrovský dluh. Jde jen o to, že dluhy, které za krize vznikly, se jen posouvají na jiná místa. Bankovní systém na západě je těmito problémy svým způsobem zahlcen ještě více než před těmi pěti šesti lety, a proto říkám, že problém nezmizel a nevíme, kdy a kde se znovu obnoví. Nevíme, jestli příští krize vypukne v Číně nebo v Německu, anebo úplně jinde. Hlavně se ale nikdo hlavní problém ani nepokusil vyřešit. Tím, že se vlády uchýlily k tištění peněz, problém jen odsunuly dál do budoucnosti,“ říká o současnosti Nicholas Bradbury.

Pokud jde o budoucnost, není tedy Bradbury příliš optimistický, s predikováním dalších dějů je ale opatrný. „Znám přísloví, které říká, že kdo předpovídá budoucnost, lže, i kdyby říkal pravdu. Pokud se něco dá s jistotou čekat, tak je to skutečnost, že se dříve nebo později krize bude opakovat, protože problém nebyl vyřešen, ale jen přesunut z bank na vlády a na jejich dluhy. Řeší se tisknutím peněz, což jen podkopává ekonomickou výkonnost společnosti a řešení oddaluje. To ale nejde dělat věčně, takže se dá předpokládat, že další krize přijde,“ říká Bradbury, který dříve pracoval ve finančním sektoru.

Evropská unie se v současné podobě neudrží

Jako Brit vnímá i současné téma uprchlické krize, spojení mezi ekonomickou finanční krizí a uprchlickou vlnou je ale podle něj jen dílčí. Jako příčinu vzniku vlny uprchlíků vidí dva základní faktory. Jednak je to situace na Blízkém východě a neschopnost některých zemí srovnat se s modernitou, za druhé je to destabilizující vliv některých světových mocností v této oblasti. Vliv této situace na Evropu bude podle Bradburyho obrovský. „Bude to možná největší stěhování národů od pádu Římské říše; a Evropa je zatím naprosto neschopná se tomu vlivu postavit, spíš připomíná jen konglomerát jednotlivých subjektů a je neschopná držet jednotné stanovisko a formulovat společnou politiku. Bude to vytvářet obrovský tlak na země na hranici Unie, jako jsou Itálie a Řecko, a myslím, že Schengen nemůže dlouho v současné podobě existovat. Pokud jde o ekonomiku, může mít imigrace teoreticky v některých oblastech i pozitivní vliv, například v Německu klesá populace a toto jsou nové zdroje, které deficit mohou nahradit. Negativní dopady jsou ale také jasné a očekávatelné – například neschopnost sociálních systémů postarat se o nové lidi,“ vysvětluje své vidění imigrační krize Nicholas Bradbury.

Bude to podle něj mít i dopad na podobu Unie, která se zřejmě v současné podobě neudrží. Zatímco v minulosti byl patrný směr k další integraci, dnes naopak už není k integraci vidět vůle. „Nemyslím si ale, že by se Evropská unie v důsledku těchto událostí rozpadla a skončila, spíše se bude hledat volnější svazek. Během několika let se zřejmě obnoví kontroly na hranicích a začne se s kontrolou pracovních sil, není ale pravděpodobné, že by se EU jako projekt rozpadla,“ říká spisovatel Bradbury.

Nicholas Bradbury se narodil v Lagosu v Nigérii (1959), kde jeho otec pracoval jako architekt. Od čtyř let vyrůstal v Yorkshiru a později ve Warwickshiru. Pracoval ve vládních službách, v bankovnictví a public relations v Anglii, Kanadě a Hongkongu. Nyní žije se svou ženou a synem v Oxfordu. Tržní farma (česky nakladatelství Akropolis, 2015) je jeho první román. Pojal ho jako podobenství o velké finanční krizi, která postihla svět roku 2008.


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Daniel

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šutry a klacky, zničené fasády. Malí sígři dusí sever:  Dávky? Zavřít? Konec tolerance

9:51 Šutry a klacky, zničené fasády. Malí sígři dusí sever: Dávky? Zavřít? Konec tolerance

V Litvínově si zařádil další dětský gang. Je parta vandalů vyústěním covidového záškoláctví, nebo „n…