Satirická bajka Nicholase Bradburyho, pojatá jako volné pokračování Orwellova vzoru, má pobavit, ale také varovat před zjednodušenými interpretacemi světa. Terčem satiry není jako u Orwella totalitní komunistická diktatura, ale současný kapitalismus. Bradbury má k finanční tematice díky svému působení v bankovnictví blízko a podařilo se mu vtipně, s nadsázkou a nadhledem popsat ekonomické a politické mechanismy, které pod rouškou velkolepě vyprázdněných hesel o svobodě a rovnosti směřují k hromadění majetku i drancování zdrojů a nevyhnutelně vrhají svět do hluboké krize.

Bradbury svou Tržní farmu psal v roce 2008, když začínala ekonomická krize, a říká, že mu ani tak nešlo o vizi toho, co se stane, ale dával literární podobu tomu, co se právě dělo, reagoval na aktuální situaci. „Neměl jsem v úmyslu srovnávat současný kapitalismus s komunistickým režimem, ani jsem nechtěl říct, že kapitalismus je špatný systém. Spíše šlo o to, že je zneužitý a zkažený finančním sektorem, který získal příliš mnoho moci, víc, než systém unese,“ říká o motivech pro napsání své politicko-ekonomické satiry Nicholas Bradbury.

V knize je popsán princip vzniku krize a různé společenské role převzala prasata, slepice, králíci nebo lišky. V některých postavách lze rozpoznat i konkrétní politiky – postava ambiciózní bachyně Drbalky odkazuje na bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou (v originále se bachyně jmenuje Scratcher), vrchní králík Benjamin zase odkazuje na Bena Bernankeho, amerického ekonoma, který v letech 2006–2014 zastával funkci předsedy Rady guvernérů Federálního rezervního systému USA.