„Naše organizace poskytuje rozhovory za následujících podmínek. Pro média vlastněná Zdeňkem Bakalou, Andrejem Babišem a ostatní skrytě poskytující public relations služby a obsahující neobjektivní zpravodajství a publicistiku je cena za poskytnutí rozhovoru 500 000 korun,“ napsal ParlamentnímListům.cz tým organizace Růžový panter, když se chtěly zeptat její šéfky Ivety Jordanové na nová odhalení v tuzemské korupční džungli.

Představení pantera

„Jsme jediná nevládní protikorupční organizace v České republice s desetiletou praxí zcela nezávislá na státních dotacích a grantech,” má napsáno organizace Růžový panter na záhlaví svých webových stránek. Byla zaregistrována v roce 2002, sleduje korupční prostor ve veřejné správě a je financována z darů a částečně grantů, ale odmítá ty státní. Předsedkyní její správní rady je od samého začátku Iveta Jordanová, o níž se toho na stránkách moc nepíše. Podle jiných zdrojů se narodila v Karlových Varech, studovala sociální a masovou komunikaci, dělala v divadle.

Na stránkách Růžového pantera je nejaktuálnějším prohlášení k aktuálnímu dění na politické scéně, kde se píše, že dohodnutou směnu mandátu lze považovat za politickou korupci, že organizace podala u ÚOOZ podnět k prověření Jany Nagyové a Martina Bartáka z důvodu možného zneužití pravomoci úřední osoby a ze stejného důvodu podala trestní oznámení na ministra obrany v demisi Vlastimila Picka. Prohlášení je z minulého měsíce.

Na stránkách bezkorupce.cz se o organizaci před pěti lety psalo, že je stále ochromena následky sporu s podnikatelem Tomášem Paclíkem. Ústavní soud uložil Růžovému panterovi kromě povinnosti uhradit soudní náklady i pokutu v celkové výši 150 000 korun poté, co organizace na svých stránkách uveřejnila sporné tvrzení, že se Paclík „spolčil v rámci svých podnikatelských aktivit s osobami odsouzenými za přípravu vraždy související s obchody s lehkými topnými oleji“. Peníze na zaplacení získala organizace ve veřejné sbírce. Stížnost na Českou republiku v tomto ohledu však stále čeká na projednání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.