VIDEO: Ázerbájdžánští vojáci vandalizují Arménskou křesťanskou památku
Takových případů bylo mnoho. Na videu výše voják vyhrožuje, že ten zvon pověsí na bradavky matky nějakého arména nebo na krk sestry nebo manželky před tím než ho zničí
"Spousta lidí v Česku si myslí, že dohoda o konci bojů v Náhorním Karabachu je skvělé řešení, ale není to pravda. Dochází však k různým katastrofám, třeba k další vlně migrace," vysvětluje ajťák Eduard Arzumanov. Má na mysli dohodu, kterou devátého listopadu podepsali prezident Ruska Vladimir Putin, Ázerbájdžánu Ilham Alijev a premiér Arménie Nikol Pašinjan. Podle mínění některých zástupců arménské menšiny v Česku, která čítá až 13 000 lidí, jde však jen o zametení problémů pod koberec, které však nezmizí.
Dohoda není mír
V dohodě jsou zahrnuty body o výměně válečných zajatců, těl padlých vojáků a návratu uprchlíků pod dohledem Organizace spojených národů. Bojující strany podle ní zůstanou na dosavadních pozicích, čímž Arménie ztrácí kontrolu nad významnou částí Karabachu. "Drazí občané, bratři a sestry, přijal jsem pro sebe i pro nás všechny mimořádně obtížné rozhodnutí," uvedl po podpisu Pašinjan a následně připustil, že boje v Karabachu zcela neustaly. V metropoli Arménie Jerevanu pak demonstranti zpustošili budovy parlamentu a úřadu vlády, premiér byl vyzván k odstoupení a vznikla petice, která požaduje zmíněnou dohodu zneplatnit.
"Dohoda je pro nás zklamáním. Takový konec konfliktu jsme nepředpokládali. Na druhou stranu v momentě, kdy byla podepsána, byli Ázerbájdžánci už v městě Šuša. V několika následujících dnech mohli dobýt Stěpanakert a vlastně i celou republiku Arcach. Proto do jisté míry chápu, proč musela být podepsána," říká ekonomický konzultant Albert Ghazaryan. "Do současného konfliktu se na straně Ázerbájdžánu vložilo i Turecko, takže devadesát milionů stálo proti třem milionům. Celý svět k tomu včetně Česka mlčel. Když to tedy budu hodnotit s klidnou myslí, nejspíš se tomu nešlo vyhnout," doplňuje studentka ekonomie Geghetsik Afunts.
Fotogalerie: - Stop ázerbájdžánské agresi
"Bezpečnost uprchlíků v Arménii při návratu, ale ani bezpečnost lidí, kteří zůstali v Karabachu, není nijak garantována. Může tedy opět dojít k uprchlické vlně. Dochází ke kulturní genocidě. A z chování vojáků, jakož i projevů ázebájdžánských politických představitelů není zřejmé, že by jim šlo o bezpečí tamního obyvatelstva," podotýká Arzumanov, člen Asociace arménské mládeže v České republice, a posílá videa, na nichž ázerbájdžánští vojáci ničí křesťanské památky. Na jednom voják utrhne zvon z památníku a vyhrožuje, že ho zavěsí na prsa arménské matky a jestli je mrtvá, tak na prsa dcery. Na druhém voják stojí na křesťanské kapli, odkud shodil kříž a modlí se k Alláhovi. Těch důkazů kulturního barbarství je víc.
Situace na frontě
"Současnost je mezi Armény velmi emocionálně vypjatá a nelze se čemu divit. Tisíce žen, co utekly s dětmi do Arménie, ale i těch, co zůstaly v Republice Arcach, postrádají své muže, syny, bratry a vnuky. Rodiny žijí ve strachu. V Karabachu lidé nemají elektřinu, plyn a na mnoha místech je zničena infrastruktura. Všichni doufali ve světélko na konci tunelu, tedy v naději. Po podepsání dohody to vypadá, že bojovali kvůli ničemu. Všichni propadají nejhlubší skepsi," míní černovláska Geghetsik Afunts, které spolužáci na univerzitě říkají prostě "Gege". Hovoří o republice, která sice vyhlásila samostatnost, ale nebyla mezinárodně uznána.
Podle ní se je třeba podívat na mapu a každému musí být jasné, že dohoda o příměří není moc trvalým řešením: "Když se podíváte na mapu, Arménie je s Arcachem spojena jen malým koridorem. Jinak jde o ostrov uprostřed moře Ázerbájdžánu. Sice tam budou přibývat míroví pozorovatelé z Ruska, ale stejně nedokáží uhlídat klid na celém území. A co udělají, až opět dojde k nepokojům? Stáhnou se. Trvalým řešením by bylo uznání Republiky Arcach a byl by klid. Vždyť nyní, mám totiž náhorněkarabašskou trvalou registraci, nevím, čí jsem. A v takové situaci jsou nás tisíce." Toto řešení je však pro Ázerbájdžán nepřijatelné.
Ostatně předchozí válku o Náhorní Karabach v letech 1988 až 1994 také ukončila dohoda ministrů obou zemí a Ruska zvaná Biškekský protokol. Místní potyčky, které někdy přerostly v menší boje, však nikdy nepřestaly, což podle "českých Arménů" lze očekávat i v budoucnosti. Ruská armáda byla v Arménii totiž vždy určitým způsobem přítomna. Současnou situaci navíc komplikuje pandemie nemoci Covid-19, která se nejspíš v Arménii projeví druhou vlnou, ale i začínající zima. V nemocnicích leží vedle sebe zranění vojáci a lidé nakažení koronavirem.
Šedí vlci v akcích
Jak "čeští Arméni" naznačují, v Karabachu nejde jen o regionální konflikt, ale o hrozbu pro Evropu a další "pole světové šachovnice". Varují totiž před Tureckem. A jeho vychytralou politikou, kdy vyhrožuje Evropě otevřením hranic pro uprchlíky z východu a na druhé straně vyznává expanzivní politiku, které jsme byli svědky v Sýrii či nyní v Karabachu. Upozorňují na to, že Erdogan již několikrát naznačil, že v genocidě Arménů je třeba pokračovat. Zmíněnou genocidu v Osmanské říši v letech 1915 až 1918 uznal roku 2017 český parlament a dalších přes dvacet zemí.
V těchto souvislostech je třeba zmínit také ultranacionalistickou organizaci Šedí vlci, kterou koncem šedesátých let minulého století založil plukovník Alparslan Türkes. Ten byl v roce 1945 u vojenského soudu obviněn z "fašistických a rasistických aktivit", ale obvinění byla zamítnuta. Ostatně právě on založil ve stejné době Nacionálně činnou stranu (MHP), která teď tvoří koalici se Stranou rozvoje a spravedlnosti prezidenta Erdogana a je dlouhodobým spojencem vládní strany. Ostatně "vlci" jsou jakousi militantní odnoží MHP. Neuznávají genocidu Arménů, podporují Ázerbájdžán ve výbojích a mají "velkoturecké" plány.
Třeba dodat, že jejich činnost byla už v některých evropských zemích zakázána. Aktuálně třeba ve Francii. Tam totiž Šedí vlci nedávno napadli dvě pokojné demonstrace Arménů a nedaleko Lyonu poškodili památník arménské genocidy z roku 1915, který popsali nápisy "Šedý vlk" a "RTE", což je akronym jména Erdogana. "Narušovali naše demonstrace i v Rakousku a Německu. Také v Česku se najdou lidé, kteří s nimi sympatizují. Když jsme protestovali před ázerbájdžánským velvyslanectvím v Praze, řada odpůrců na nás ukazovala gesto Šedých vlků," podotýkají zpovídaní. Gesto vypadá trochu jako "paroháč", ale prsteníček, prostředníček a palec naznačují mordu vlka. Arzumanov nakonec opakuje, že "ani po podepsání mírové dohody není otázka bezpečí karabašských Arménů zcela vyřešena. Zejména s přihlédnutím k nedávno schválenému působení tureckých dronů coby mírotvorců v regionu."
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
