ČSSD se snaží seč může, aby zastavila svůj propad. Premiér Bohuslav Sobotka proto minulou středu kvůli klesajícím preferencím strany odstoupil (podle agentury STEM se čísla preferencí strany snížila oproti dubnu ČSSD o třetinu na 11,4 procenta, zatímco hnutí ANO by získalo 32,8 procenta hlasů voličů), partaj místo něj teď vede ministr vnitra Milan Chovanec a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se stal volebním lídrem. Jenže veřejnost, a k tomu ani mnozí politici, politologové, či novináři, této rošádě moc nerozumí.
Do této nepřehledné situace vstoupil někdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek. Prý by straně rád pomohl. Titulky k tomu hlásaly, že se stane členem ČSSD v Cerhenicích na Kolínsku, ovšem informaci o den později popřely špičky sociálních demokratů s tím, že „ústředí“ to nepovolí. „Pokud by se pan Paroubek vrátil do sociální demokracie, musela by s tím souhlasit pražská organizace. A pokud je mi známo, ta dává jasně najevo, že ta o jeho návrat zájem nemá,“ vysvětlil k tomu Lubomír Zaorálek. Podobně se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka. „ČSSD by neměla přijímat lidi, kteří na ni opakovaně útočili,“ řekl.
K tomu všemu pak ČSSD o víkendu představila svůj volební program s názvem Dobrá země pro život. Ani ten se zrovna dvakrát nesetkal s nadšením. ČSSD totiž slibuje voličům průměrný plat 40 tisíc korun měsíčně, progresivní zdanění i určitou formu milionářské daně anebo rychlejší zdravotní péči. To je ale podle mnohých odborníků v horizontu čtyř let nereálné.
Jak však situaci v ČSSD vidí osobnosti veřejného života? Voní jim krok, který udělal Sobotka? A jaký mají názor na Paroubkův comeback?
Paroubek? Vždyť byl dlouho za bukem...
„Mně ty změny v ČSSD připadají normální. Sobotkovi se prostě nedařilo, jeho strana ztrácela podporu, no tak odstoupil a nechal to dalším. Mně to připadá jako naprosto logický politický krok,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý ředitel Národní galerie v Praze, výtvarník Milan Knížák. „Myslím si, že návrat Jiřího Paroubka do strany by nebyla dobrá věc. Paroubek by neuspěl, kdyby se do strany vrátil, jen by ji opět ovládl. Připadá mi logické i to, že jej stranické špičky odmítly,“ dodal na dotazy Knížák.
„Já na dění v ČSSD názor nemám. Ale líbí se mi výměna Sobotky za Zaorálka. Paroubek by si měl připomenout, že se dvakrát do stejné řeky nechodí. Musím se ale přiznat k tomu, že jsem o něm poslední dobou moc toho neslyšel, připadá mi, že byl ‚hodně za bukem‘. Pouze jsem si kdesi v bulváru přečetl, jak hezky ‚čínsky‘ cvičí a že snad má problémy s manželkou a je před rozvodem. To je vše,“ uvedl dirigent a hudebník Felix Slováček.
Ani podnikatel Petr Kratochvíl se prý nechce politikou ČSSD v těchto dnech zaobírat. V hlavě má teď, před prázdninami, prý zcela jiné věci. „Mne to, co se v ČSSD děje, upřímně nezajímá! Vím ale, že nebezpečím pro tuto zemi je Babiš. Ve spojení se Zemanem je to přímo smrtící koktejl! Takových ‚babišů‘ a ‚zemanů‘ je i jinde všude hodně, ale v kulturní společnosti je nikdo nevolí. U nás je ale pakulturní společnost, která z hrdinů dělá vrahy – jako jsou Mašíni – a z vrahů dělá hrdiny – jako je Kajínek. Všechno ostatní je mi úplně jedno,“ poznamenal pouze Kratochvíl.
Herec a dabér Jiří Krampol, který sice nedávno uvedl, že se již nebude k politice veřejně vyjadřovat, také údajně nijak výrazně nevnímá dění v samotné ČSSD, ovšem prý zaregistroval fakt, že odstrčili Jiřího Paroubka, jenž nabízel partaji pomocnou ruku.
„Fakt, že se Jiří Paroubek v tuto chvíli objevil na scéně, vítám. Je to totiž jeden z mála lidí, který by mohli tuto stranu dostat nahoru. Když se něco někomu povede jednou, tak se mu to většinou povede i podruhé. A v jeho případě určitě. Jestli by to někdo dal v ČSSD dohromady, tak by to byl určitě Paroubek,“ vysvětlil Krampol.
„Já myslím, že je lepší odejít včas, dokud je to vhodný, nežli kdyby ho vyháněli,“ dodal ještě na adresu exšéfa ČSSD Sobotky.
Sobotka je slušňák... Politici jsou zloději
Kněz Zbigniew Czendlik naopak Sobotkův odchod vnímá s posmutněním. „On totiž patřil mezi ty slušnější politiky. Já ho ale hodnotím lidsky, ne profesionálně, neboť to není moje parketa,“ poznamenal kněz.
Prý před Sobotkou smeká klobouk. „Je to pro mne člověk, který si uvědomil, že všechno má svoje mantinely. Uvědomil si odpovědnost a udělal něco, co není na naší politické scéně obvyklé. Andrej Babiš? On má neskutečnou výhodu v rychlosti komunikace a v tom, že jeho politické hnutí není tradiční politickou stranou. ANO je hnutí jednoho muže, Babiš je v něm suverénem a tak si může dělat co chce. Možná proto má tak vysoký náskok. A právě v té rychlosti, v té jinakosti je možná i začátek konce tradičních politických stran. Jen si připomeňme, co se děje v tomto směru ve Francii... Doba tradičních politických stran upadá a politici by si tak měli uvědomit, co dělat jinak, aby do tohoto trendu zapadli. Společnost zřejmě potřebuje vůdce, tedy jednotlivce, ne nějaký kabinet, ale někoho, kdo lidi povede pevnou rukou a vezme si na sebe zodpovědnost,“ pronesl Czendlik k dotazům ParlamentníchListů.cz.
Hudebník Lou Fanánek Hagen se nad otázkami ParlamentníchListů.cz poněkud ošil. „Mne politika, tudíž ani dění v ČSSD, nezajímá! Všichni politici jsou zloději a lumpové,“ vyhrkl. Prý se však diví svým kolegům z branže jako je David Koller anebo Lenka Dusilová, že trousí „rozumy“ do médií na konto politického dění. „Já se za ně stydím, protože plácají píčoviny. Všichni se tváří, že znají návod na spásu světa, ale vědí přitom hovno,“ poznamenal na jejich konto.
Pafko: On nezvládá dvacet tisíc, ale deset miliónů ano?
„Je mi s podivem, že člověk, který není schopen řídit organizaci, jež má dvacet tisíc členů, se hodí k řízení státu, který má deset miliónů lidí,“ poznamenal ironicky na konto Sobotky, který se vzdal vedení ČSSD, chirurg Pavel Pafko.
Triumvirátu Zaorálek, Chovanec, Sobotka se sice nevysmívá, ale není až tak úplně přesvědčen o tom, že to bude pro oranžovou partaj přínosné. „Myslím si, že to nijak výrazně nezmění volební preference této strany,“ sdělil k tomu.
A zastavil se i u jména Jiří Paroubek. „Sociální demokracie tady byla už v minulém století a Jiří Paroubek se vymezoval poměrně dost proti tomuto vedení strany, tak ať se nediví, že oni ho teď nechtějí. On se sice nevymezoval proti sociální demokracii, ale proti lidem, kteří v čele partaje stojí dlouhodobě a proti tomu, jak ji vedou. Tak ať se nediví, že teď nechtějí mít nějakého ‚kritika‘ v domě,“ dodal Pafko.
... končí jedna éra a Sobotka je předznamenáním této změny
Písničkář Pepa Nos dotazy na Bohuslava Sobotku poněkud zobecnil: „Jde o to pochopit síly, které dnes bují v celé Evropě. Rozbujela se nám tady totiž nová obdoba německého nacismu, který se snaží vyvraždit obyvatele v Evropě, ale za použití demokratických pák, za použití jiných fíglů. Jenže tohle už lidi prokoukli, proto to končí a Sobotka je jen předznamenáním téhle změny vývoje. Mně ale není nijak líto člověka, který je patolízalem Evropské unie a Němců.“
Písničkáře neošálila ani programová změna, kterou ČSSD zveřejnila o víkendu. „To, co dělá ČSSD, je úplně stejné, co dělali komunisti před svým pádem. Oni se také snažili o podobné srandy, předstírali demokracii a nakonec museli odejít. To samé teď čeká sociální demokraty,“ dodal.
„Beztvará masa, která neměla žádné životní zkušenosti a šla rovnou do politiky. V politice se ale životní zkušenosti nedají získat,“ doplnil nakonec Nos na vrub Sobotky.
Lidi si prostě řekli, že na něj nebudou myslet
„Tady došlo k celé řadě věcí, které vedly k rozkolísání českého politického systému. Důležitý mezník nastal ale až v okamžiku, když to, co dosud navenek probíraly partaje, které nejsou v koalici, se přeneslo i do vlády. Jenže najednou tomu nikdo nerozuměl. A člověk, kterého politika zajímá jako mne a je tedy konzumentem politického života, tak se asi v tu chvíli otázal sám za sebe, co se za tím vším skrývá, když vládli pospolu přes tři roky a najednou to nejde. A protože nikdo z nás si nedokázal na otázku odvětit, tak nás to prostě znejistilo. A protože nás to znejistilo, tak jsme si řekli, že radši na ně nebudeme myslet a najednou jim klesly preference,“ zamyslel se psychiatr Jan Cimický nad problémem ČSSD.
V tuto chvíli měl prý Sobotka, který ze všech stran slyšel, že on jako vůdčí představitel partaje za pád strany nese osobní odpovědnost, jen dvě varianty.
„Buď bouchnout do stolu, jako to udělal kdysi Paroubek po volbách, anebo zvolit pomalou smrt. No a Sobotka, protože to je člověk, který v sobě má určité prvky sebekritičnosti a i opatrnosti, zvolil postupnou sebevražednou variantu. Někomu v politice vyhovuje rychlá smrt, jinému naopak pomalá. V případě Sobotky je ale nabíledni otázka, zda jeho kroky ČSSD pomohou,“ pronesl dále Cimický s tím, že lidé mohou naopak dojít k závěru, že přeměna lídra uvnitř ČSSD není výraznou změnou, ale jen jakýmsi mezikrokem.
Pro Sobotku ovšem celé dění nemusí apriori znamenat nějaký jeho konec v politice. „I ve Francii kdysi de Gaulle rázně bouchnul do stolu a odešel tak z vrcholu moci. Druhý den tam prostě už nebyl, jen vydal tiskovou zprávu ve smyslu ‚Francouzi, vlezte mi na záda!‘ Byl to voják a generál, tak mu nějaký pozvolný odchod byl cizí. Nakonec se vrátil do politiky, ale protože je Sobotka z jiného těsta, tak lze těžko předvídat, co ho čeká. Teď se ukáže, zda tam jsou další úhybné manévry, které může použít.“
Stejně tak ani návrat Jiřího Paroubka do čela ČSSD by nebyl ničím výjimečným. „I tady se můžeme vrátit k osobnostem, jako byl Winston Churchill anebo François Mitterrand, kteří několikrát změnili stranu a pak se zase vrátili. To není nic nového. Odmítnutí v případě Paroubka je ale spíše diktováno obavou z toho, že by některé lidi v ČSSD mohl ohrozit. Sám to sice pokládám za nesmysl, ale veřejnost si z toho může udělat závěr: ‚Oni ho tam nechtějí, protože se ho bojí!´“ dodal Jan Cimický.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
