Výročí osvobození od německých nacistů už delší dobu tradičně dává prostor spekulacím, úvahám či snahám o změnu výkladu historických faktů. Část výkladu dějin se může proměňovat v souvislosti s novými zjištěními, část se může naopak stát obětí určitého politického pohledu.
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Komunistický režim připouštěl pouze jedinou verzi, tedy že Československo osvobodila Rudá armáda. Potlačoval roli západních spojenců, stejně tak domácího i zahraničního odboje. Nyní můžeme v některých kruzích a internetových debatních vláknech registrovat opačnou tendenci. Snižování či potlačování zásluh Rudé armády na osvobození našeho území.
Nyní se objevila značně upravená infografika, která se masivně šíří na sociálních sítích a tvrdí, že Rudá armáda neměla na osvobození naší země prakticky žádný podíl. Nacističtí vojáci se prý na většině území sami vzdali do rukou československých orgánů.
Grafika je nazvaná „Osvobození armádou USA a obsazení armádou SSSR“. Jde o amatérsky přepracované několik let staré grafické znázornění osvobození z díly zřejmě Českého rozhlasu. Originál poukazuje na to, že zhruba 70 procent území dnešní České republiky osvobodila Rudá armáda pod vedením maršála Koněva a zbytek v západní části americká armáda vedená generálem Pattonem. - Původní plánek je k dispozici ZDE.
„Nová“ verze tohoto plánku většinu českého území přemazala na bílo a uvedla, že jde o „území, na kterém nacisté kapitulovali do rukou Armády ČSR nebo civilní správy“. Malinká část území, kterou „obsadila“ armáda SSSR, čítá pouze několik okresů na samém východě státu.
Fotogalerie: - Den vítězství na Vítkově
Jak to bylo ve skutečnosti? Podle renomovaného historika Emila Voráčka je nutné při úvahách o průběhu osvobození brát v úvahu, že šlo o celé území Československa a nikoli jen dnešní České republiky, která vznikla 1. ledna 1993. „Boje skončily až 11. května 1945 likvidací jednotky SS, v jižních Čechách (nedaleko Milína) oddíl Rudé armády, a dalších německých jednotek snažících se přejít do amerického zajetí,“ připomíná doktor Voráček poslední boje.
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Konkrétně pak jmenuje střety, které se mezi vojsky SSSR a nacisty odehrávaly. „Postupujícím jednotkám Rudé armády, rumunské, 1. čs. arm. sboru a polské kladly jednotky Wehrmachtu armádní skupiny Mitte (gen. Schörner) tvrdý odpor, zejména na Moravě, ty také krátkodobě a krvavě potlačily v řadě míst vznikající povstání českého lidu, než přišly jednotky Rudé armády a další spojenecké jednotky, aby zlikvidovaly zbývající odpor v rámci Pražské operace,“ popisuje historik.
„Americké jednotky (gen. Patton) zahájily osvobozování Československa 18. dubna 1945, v rámci jednání se sovětskou stranou pak zastavily postup, aby jej obnovily 5. května 1945 a zastavily se na domluvené demarkační čáře na úrovni Rokycan. I přes absolutní leteckou převahu dostaly zákaz vstupovat do bojů nad Prahou, což bylo ujednáním sovětské strany s hlavním velitelem spojeneckých sil postupujících ze západu gen. Eisenhowerem,“ připomíná.
Mezitím, sděluje přesně Voráček, vypuklo na různých místech českých zemí květnové povstání, mj. 1. května v Přerově. „Na povstání se podílely početné partyzánské jednotky. V Praze vypuklo povstání 5. května, jemuž ulehčily v jihozápadní části Prahy jednotky vlasovců, dobyly mj. Ruzyň (Ruská osvobozenecká armáda), aby pak opustily Prahu směrem na západ. Mezi tím na řadě míst Prahy se zejména jednotky SS dopouštěly masakrů proti bezbrannému obyvatelstvu, zneužívaly je jako živé štíty při postupu proti barikádám bráněným povstalci,“ hovoří historik.
„Velitel jednotek Wehrmachtu v protektorátu podepsal kapitulaci 8. května s platností od 18 hodin s právem volného odchodu, tedy v době, kdy již byla podepsána dohoda o bezpodmínečné kapitulaci ozbrojených sil nacistického Německa v Remeši, o které věděl. Ty Prahu opouštěly v průběhu noci od cca 23 hodin 8. května do 9 hodin 9. května ve směru Beroun, Plzeň. Kolem 4. hodiny ranní 9. května vstoupily do Prahy oddíly Rudé armády, které se střetly s německými jednotkami, které se nestačily stáhnout, a zničily zbývající místa odporu. V příštích dnech provedly odminování pražských mostů,“ jmenuje.
V následujících dnech dle jeho výkladu Rudá armáda vzala do zajetí většinu jednotek armádní skupiny Mitte v počtu zhruba 500 000 mužů (v prostoru severovýchodních Čech). „Oběti spojeneckých jednotek při osvobozování Československa nelze zlehčovat různými kalkulacemi a reinterpretacemi, všichni umírali za svobodu naší země,“ zdůrazňuje v závěru svého pojednání k průběhu osvobození Emil Voráček s tím, že vychází i z knihy Vítězství a osvobození 1945, na které se vedle něho samotného podíleli historici Jan Němeček a Petr Prokš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
Travolta65
