„Je to pro nás všechny velmi bolestné téma. Ukrajina je vlastně místem druhé války mezi Slovany po skončení studené války, druhé války v Evropě. Ukrajina se stala symbolem velkých proměn, ztracených šancí, velkých nebezpečí, které charakterizují 21. století.“ I těmito slovy zahájil svou řeč profesor Oskar Krejčí na Vratimovském semináři ve Frýdku-Místku. Nejvíce zarážející je podle Krejčího to, že celý krvavý střet v podobě občanské války na Ukrajině byl velmi dobře předvídatelný. „Už deset let jsou dané konstanty, se kterými musel každý počítat. Mám na mysli sociální rozdělení na Ukrajině, to, že je zemí, kde transformace od socialismu ke kapitalismu dopadla nejhůře. Do dneška není HDP ani na úrovni z dob Sovětského svazu,“ podotkl Krejčí, který také připomenul, že došlo k úbytku obyvatelstva, odstrašujícímu rozdělení společnosti nebo sociální diferenciaci. Svou roli hrají také náboženské rozpory i etnické štěpení, které má geografické vyjádření. „Nemuselo by jít o velkou tragédii, kdyby rozdíly nebyly zpolitizované a ideologizované. Etnické rozdělení můžeme spojit s tím, že příslušníci těchto dvou etnik, přesněji řečeno jejich radikální politické reprezentace, sdílejí zcela opačné zahraničně–politické priority. Tato fakta jsou 10 let známá. Přesto se někdo rozhodl připravit asociační dohodu tak, aby vyvolal ozbrojený střet na Ukrajině,“ uvedl Krejčí.

Západ postrádá jakoukoli empatii a schopnost porozumět zájmu kohokoli jiného

Podle politologa se nedá aktuální situace ve světě přirovnat ke studené válce. „Jsou tu dva důležité rozdíly a oba jsou znamením zhoršení situace,“ uvedl Krejčí, který upozorňuje na to, že ve druhé části studené války se uměli Washington a Moskva vzájemně číst a tak bylo možné uzavírat i odzbrojovací dohody o omezení strategických zbraní. „Když se podíváte na současný Západ, vidíte, že postrádá jakoukoli empatii, jakoukoli schopnost porozumět zájmu kohokoli jiného. Ta euforie a závrať z úspěchu po vítězství ve studené válce přivedla Washington k tomu, že se naučil pohrdat i prostým studiem potřeb a zájmů těch, kteří nejsou přímo podřízení Washingtonu. To je velice nebezpečná tendence,“ upozornil Krejčí. Zároveň připomenul, že Kreml má 1500 strategických jaderných náloží a jeho arzenál se výrazně zkvalitnil. „Posouvání hranic NATO povede ke znervóznění Moskvy a vytvoření procesu, který je téměř nezastavitelný, procesu narůstání vzájemné nedůvěry,“ upozornil politolog.