To nemůže myslet vážně! Vysmála se Marvanová Mynářovi a akci Čisté ruce 2

13.10.2013 5:51

Přijde po volbách protikorupční akce Čisté ruce 2? Kancléř prezidenta a krajský lídr SPOZ Vratislav Mynář by ji rád oprášil, i když ta první, kterou spustila v roce 1998 vláda Miloše Zemana, příliš úspěšná nebyla. Politolog Jan Bureš i advokátka Hana Marvanová jsou k těmto plánům skeptičtí.

To nemůže myslet vážně! Vysmála se Marvanová Mynářovi a akci Čisté ruce 2
Foto: Archiv HM
Popisek: Advokátka Hana Marvanová
reklama

„To jsou jen líbivé řeči. Zrovna pan Mynář na mě nepůsobí důvěryhodně, že by vyšetřování hospodářské kriminality myslel vážně. S touto stranou byl přece spojený Miroslav Šlouf, který je zapletený v kauze H–systém. A jak to dopadlo? Amnestií bývalého prezidenta Václava Klause, se kterým je zase spojen současný prezident Miloš Zeman,“ prohlásila advokátka a bojovnice proti korupci Hana Marvanová.

 
 
Dodává, že současný prezident nijak zvlášť amnestii, která osvobodila podezřelé z nekalých kroků při privatizaci, nekritizoval a stejně netečně se k tomu staví i vláda, kterou jmenoval. „Poškození klienti H-systému psali dopis vládě, aby se k tomu nějak postavila, ale nikdo na to nereaguje, proto jim nevěřím,“ řekla ParlamentnímListům.cz právnička. Několik ministrů za SPOZ, která má boj proti hospodářské kriminalitě v programu, totiž kandiduje na prvních místech krajských kandidátek.

Když se nepovedlo zlodějny z privatizace vyšetřit před lety, dneska to půjde těžko
 
Zemanovci ve svém volebním programu doslova uvádějí, že „nová Poslanecká sněmovna Parlamentu a nová exekutiva se vrátí k hodnotám akce čisté ruce. "Obohaceni o zkušenosti z vlády v letech 1998 až 2002 znovu zajistíme vyšetřování kauz politické korupce a nezákonné privatizace.“ Politolog Jan Bureš považuje představu, že lze znova dojít zpátky do 90. let a vyšetřit a potrestat zlodějny z doby privatizace, za nereálné. „Když se to nepovedlo v době Zemanovy vlády, která následovala těsně po privatizaci, kdy možná ještě existovaly důkazy a kdy trestné činy nebyly promlčené, tak jsem velmi skeptický, že se to dá prokázat po dalších třinácti, čtrnácti letech,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jan Bureš, i když jinak to považuje za bohulibý cíl, pokud jde o poznání, jak tu privatizace probíhala. „Ale podle mne nemá šanci na úspěch, že by trestné činy bylo možné dokázat a potrestat. Myslím, že jde jen o volební tahák, snaha voliče něčím zaujmout, protože SPOZ jinak nic moc zajímavého v programu nemá,“ uvedl. A podle nepříliš vysoké podpory zemanovců v průzkumech veřejného mínění je podle něj vidět, že těmto nereálným slibům voliči moc nevěří. 
 

Jediná viditelná oběť monstr akce byl Zemanův ministr financí

Není divu, když podle politologa už Miloš Zeman protikorupční akci před lety sám zarazil, když se ukázalo, že ve většině případů nejsou jasné důkazy a je velmi obtížné prokázat zločinecké úmysly. Jedinou známou obětí akce Čisté ruce byl paradoxně tehdejší ministr financí ve vládě Miloše Zemana, místopředseda ČSSD Ivo Svoboda. Z funkce byl odvolán kvůli podezření z trestné činnosti v době, kdy působil ve firmě Liberta. Za vytunelování této společnosti byl pak odsouzen na pět let do vězení. 
 

Za všechno prý mohou zkorumpovaní policisté, státní zástupci a soudci
 
Sám Miloš Zeman před dvěma lety na setkání politiků, ekonomů a podnikatelů svedl neúspěch akce na korupci v řadách vysokých policejních důstojníků, státních zástupců a soudců, o čemž podle něj svědčí kauzy Berdychův gang, justiční mafie nebo případ konkurzního soudce Berky. I když prý jeho vláda v 90. letech v rámci akce Čisté ruce podala 2 500 trestních oznámení, byla podle jeho slov „zhruba třetina odložena policií, u další třetiny stíhání odložili státní zástupci a poslední třetina skončila u soudů buď s osvobozujícími, nebo velmi mírnými důsledky“.

Miloš Zeman střílel od boku, realita byla složitější
 
Ale podle politologa Jana Bureše „to nebylo tak, že by kauzy nešetřila policie“, jak tvrdí současný prezident. „Bylo to i proto, že Zeman tehdy vystřelil nějaké rychlé a radikální názory a pak zjistil, že realita je složitější,“ vysvětlil to, co je typické pro chování Miloše Zemana i dnes. Proto ho překvapuje, že se k akci SPOZ vrací, protože se může setkat s podobným fiaskem, zvlášť když po čtrnácti letech se už těžko podaří sehnat důkazy a mnohé případy jsou už promlčené.
 
 
Podle politologa by se politické strany měly zaměřit spíš na zpřísňování podmínek do budoucna, zejména v oblasti financování politiků a politických stran. „Politici by měli prokazovat původ svého majetku před nástupem do politiky a po odchodu z ní. Ale dělat to zpětně, jak někteří požadují, bude obtížné, ne-li nemožné splnit,“ je přesvědčen Bureš. Je podle něj potřeba se zabývat nejen korupcí v takových případech, kdy někdo za úplatu přidělí veřejnou zakázku, ale i dalšími nešvary. Mezi nimi jmenuje například to, že se na státních penězích přiživuje spousta poradců, kteří vypracovávají za miliony různé analýzy, které by mohli dělat státní úředníci za normální plat. Politolog poukazuje i na absurdní situaci, kdy manažeři státních podniků, například ředitel ztrátových Českých drah, berou plat půl milionu korun měsíčně. „To mi připadá naprosto neopodstatněné, ale neslyšel jsem, že by se k tomu některá z politických stran před volbami nějak vyjadřovala. Všechny se těší, že až se dostanou k moci, dosadí si do čela státem vlastněných společností své lidi, kteří pak něco hodí straně,“ poznamenal Jan Bureš. 

Politici toho naslibují, ale pak nic moc nesplní
 
Advokátka Hana Marvanová kritizuje, že i když politické strany mnohdy boj proti korupci a hospodářské kriminalitě ve svých kampaních voličům slibují, ve skutečnosti toho nakonec moc neudělají. „V televizní diskusi se mluvilo o tom, že obrovské množství veřejných peněz, konkrétně 150 miliard korun, končí v daňových rájích a na účtech anonymních firem. Legislativní krok, který měl přesně tomu zabránit, navrhovaly Veřejnost proti korupci a Nadační fond proti korupci. Zapracovali jsme ho nejen do velké novely o veřejných zakázkách, ale i do zákona o transparentnosti akciových společností,“ upozornila právnička. Jediným účinným opatření pro zprůhlednění nakládání s veřejnými penězi je podle nich stanovení povinnosti pro uchazeče o veřejné zakázky, aby úplně rozkryli vlastnickou strukturu firmy ucházející se o veřejné peníze včetně subdodavatelů, a to až po konečné vlastníky, jež jsou fyzickými osobami.
 

Je skandální, že se strany dnes diví, že peníze končí v daňových rájích

Ale toto opatření se nepodařilo prosadit. „Bohužel Platforma pro veřejné zakázky, kde byla i Transparency International, toto opatření odmítla a postavila se proti tomu i celá vládní koalice. Tehdy argumentovali tím, že když veřejné zakázky budou probíhat podle pravidel, nebude důležité hlídat, kde končí peníze. Ale my si myslíme pravý opak, my to považujeme za klíčové,“ prohlásila Hana Marvanová. Poukazuje na to, že zákon je tak složitý, že se zakázky téměř nedají vypisovat, ale firmy, když si najmou skvělé advokátní kanceláře, pravidla dokáží obejít vždycky. „A bude to vypadat, že je všechno v pořádku. Klíčem k odhalování korupce je vědět, kde peníze končí. Když končí ve firmách, které patří politikům nebo úředníkům, je jasné, že jsou to korupční peníze. To je patrné z toho, že peníze odtečou do daňových rájů,“ dodává. Považuje za skandální, že dnes se všechny politické strany „diví“, že 150 miliard korun z veřejných peněz skončilo v daňových rájích, když dříve odmítaly přísnější kroky, které by tomu mohly zabránit.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Xaver? Lipovská? Volba do ČT je tu a nastal poplach: Víme, kdo začal „blbnout”, a proč

20:33 Xaver? Lipovská? Volba do ČT je tu a nastal poplach: Víme, kdo začal „blbnout”, a proč

Jaká je budoucnost České televize? Jasněji by mohlo být ve středu, kdy poslanci mají zvolit poslední…