V kriminálech kvetou kšefty s masem. Známe ceny, známe místa, známe postupy. Unikátní průvodce věznicemi pokračuje

27.09.2021 17:59 | Seriál

ČESKÉ KRIMINÁLY Jídlo je v kriminále vzácnost a dá se na něm dobře vydělat. Pokud ho vyměníte za tabák, sice hladovíte, ale můžete obchodovat dál. A naopak. Za tabák si koupíte maso. Kilo vás přijde ve vězení na pět až deset tabáků. Mukl denně dostane tři jídla. Maso však na talíři nemusíte vidět jak je rok dlouhý. K syrovému se nedostanete normálně vůbec. Nesmí se prodávat ani v kantýně, takže existuje jen a pouze v kuchyních, tam se však zejména obchoduje.

V kriminálech kvetou kšefty s masem. Známe ceny, známe místa, známe postupy. Unikátní průvodce věznicemi pokračuje
Foto: commons.wikimedia.org/Aisano
Popisek: Věznice Plzeň-Bory

Anketa

Jsou čeští Romové utlačováni?

12%
79%
hlasovalo: 48926 lidí
Na talíři si zase nesl skvělé jídlo. Nedovařenou rýži s „uho“ omáčkou (univerzální hnědá omáčka), která se nazývala guláš. Ovšem bez masa. Nikdy ani kousek. Protože byl ve výkonu trestu krátce, zatím nevěděl, jak to v base chodí. Zajímalo ho, jak je možné, že někteří muklové mají misky plné masa, bez rýže a omáčky, aby si nenechali porci zkazit. Pochopil, až když dělal v kuchyni.

Byznys s masem je totiž základ vězeňského bohatství.

Ve věznici na Ruzyni dokázali kdysi muklové z kuchyně tahat desítky kilogramů přes výtah, kterým se vozil bioodpad. Než se na jejich činnost přišlo, dokázali způsobit škodu za stovky tisíc. Pro vězně to tehdy byly zlaté časy. Na oddílech se smažily řízky, vařilo hovězí a muklům rostly svaly. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Vězni ztratili obezřetnost, až jeden závistivý spolusedící odhalil celou podstatu dobře živených muklů takzvané prevenci, vnitřnímu orgánu pro šetření ve věznicích, a bylo po legraci. Každopádně dál jezdí vozíky s jídlem z kuchyně a kus masa se dá vždycky někam schovat, třeba do rýže, nebo do kaše.

Třeba na Pankráci jídlo do cel na vazbě rozvážejí chodbaři. Kromě různých přídělů podle oblíbenosti a hlavně podle úplatků dávají nejen porce, ale šmelí také s řízky. Deset řízků za dva tabáky. Ale řízky se nedají jíst každý den. Takže někdy na řadu přijde i kus vařeného hovězího.

Ve Vinařicích se šmelí jen ráno, kdy se vozí snídaně na baráky. Jindy to nejde. Na obědy a večeře chodí oddíly jednotlivě. U výdeje stojí bachaři a kontrolují porce i výdej masa. Ve Vinařicích trvá oběd několik hodin, než se vystřídají všechny oddíly. Kdysi se stalo, že před jídelnou stál jeden oddíl a kolem pochodoval jiný s jakýmsi dlužníkem tabáků. A tak se na sebe muklové vrhli a trvalo hodinu, než je od sebe bachaři odtrhli, protože se přidali všichni ostatní.

Nejlépe se obchodovalo v Ostrově.

Tam se totiž maso nedostalo ani do kuchyně. Jako se dnes prodávají byty na pořadníky, prodávalo se maso v kriminále. Platilo se vždycky předem a maso se rozdávalo hned, jak dorazilo. Na některých oddílech jsou vařiče, a tak se prostě prováděla vlastní kuchyně. A na dobroty chodili i bachaři, takže přehlíželi a nekontrolovali mukly s taškami, jak odcházejí z kuchyně na oddíly.

„Jirko, co tam zase kuchtíš?“ ptal se. „Je to cítit na půlku lágru!” „Nic,“ lhal Jirka. „Tak to máš asi řízkovou voňavku…“

Anketa

Jste pro povinné očkování seniorů proti covidu-19?

26%
71%
hlasovalo: 41987 lidí
Jirka byl král. Král kuchyně. A také knihovník.

Knihovník byla ceněná funkce. Sedět v knihovně, mít k dispozici klíče od místností s televizorem pro sebe a kuchyňkou, kde se dá uvařit cokoliv, je sen. Navíc se přes knihy dá leccos pašovat a vyřizovat. A Jirka si ve funkci lebedil. Nechal se hýčkat za tabáky a na obědy v sobotu a neděli zval bachaře. A ti se neohlíželi na podivně zásobenou knihovnu.

Dostat se k Jirkovým řízkům nebylo jen tak. Jirka si platil ochranku z pár králů z jiných baráků. Což ho něco stálo, ale muklové na oddíle drželi hubu, protože jinak by se ocitli brzy na chirurgii. A Jirka si toho byl vědom. Jeho pozice byla neotřesitelná. Jen jednou udělal velkou chybu. Potřeboval si ze svého mobilního telefonu zavolat milence, tak v dopoledních hodinách, kdy je všude ruch a bachaři procházejí oddíly, si klidně volal. Byl ale přistižen. Dostal díru a šel z knihovny.

Ale pohádky mají mít dobré konce.

Jak přestalo chodit maso do knihovny, začalo chodit na oddíl, kde Jirka opět vařil a kam se scházeli jemu oddaní bachaři. Za chvíli byl trest vymazán a vůně řízků se linula z jiného baráku. Prostě masný krám je základ přežití, maso chtějí bachaři a muklové potřebují na svaly bílkoviny.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbořeny řeči na Zemana. Ohrožuje stát? Ministryně utnula

14:14 Zbořeny řeči na Zemana. Ohrožuje stát? Ministryně utnula

Případné zpoždění se jmenováním nových soudců prezidentem žádnou plynulost soudního systému ani proj…