Při pohledu do historie parlamentní demokracie v ČR se opět nabízí otázka, zda se vůbec dá do sněmovny vejít středem a neodejít po stranách? Je tento stav Věcí Veřejných důsledkem ideové vyprázdněnosti strany? Ukojí Bártovci žízeň lidu po nových volbách? Ptali jsme se odborníků.

Je to v rodině

Podle politologa Jana Bureše z MUP se jen dokazuje, ne jak chabých jednotících programových bodech Věci veřejné stojí. „Skupina kolem Karolíny Peake vyrostla sice na vymezování se proti ODS, ale jen na protikorupční platformě, to není ideologie. Jinak v podstatě zastává stejnou liberální linii jako občanští demokraté, po které s Peake jede i Kateřina Klasnová, Pavel Dobeš a další. Pak tu máte populisty Bártu s Johnem, kteří se přidávají do strany až později a jsou v programových prioritách jako korouhvičky, které se otáčejí za veřejným míněním. Paradoxní je, že štěpná linie strany prochází též manželstvím Bárty s Klasnovou,“ dodává s nadsázkou politolog. Ve skutečnosti ani jedna skupina podle Bureše ale netouží po předčasných volbách, a tak při nejhorším scénáři pro VV dojde sice k odchodu z vlády, ale k tiché podpoře kabinetu.

Další odborné názory v rubrice Politologové ČTĚTE ZDE

Burešovo tvrzení kvantifikuje brněnský politolog Miroslav Mareš. Na základě jeho výpočtů vychází, že počet poslanců VV ochotných udržet vládu bude větší než ten, který ji bude chtít potopit. „Navíc kontinuita je zaručena tím, že  v krajním případě by provládní véčkaři mohli zakotvit i v jiné vládní straně,“ předvídá politolog následky rozkolu.