Není jasné, pro koho úplatek žádal
Bývalý poradce byl v úterý odsouzen pražským Městským soudem za pomoc při korupci při nákupu obrněných vozidel Pandur pro českou armádu. Státní zástupce Dalíka vinil z pokusu o podvod, protože požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pomoc při pokračování v nákupu pandurů pro českou armádu. Podle orgánů činných v trestním řízení si o úplatek řekl na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů, přitom předstíral blízký vztah k představitelům české vlády s tím, že může ovlivnit jejich rozhodování, i když podle žalobce nemohl. Ale soud právní kvalifikaci změnil na pomoc k trestnému činu přijetí úplatku. A právě v tom vidí Ortman kámen úrazu. „Rozhodně nemohl předstírat a uvádět v omyl v tom, v jakých je osobních vztazích s premiérem Topolánkem,“ prohlásila soudkyně Veronika Čeplová. Ale už advokát Dalíka, obhájce Tomáš Sokol, ve své závěrečné řeči, kdy požadoval zproštění obžaloby, upozornil, že jde o kritickou záležitost, že byl Dalík uznán vinným, aniž se zjistilo, pro koho úplatek žádal.
Není znám pachatel, jen pomocník. To je naprostý nesmysl
Stejný právní názor má i advokát Ortman, považuje kvalifikaci jako účastenství v trestném činu uplácení za naprosto chybnou. „Jestliže není známý hlavní pachatel a není známá dohoda mezi hlavním pachatelem a pomocníkem, jak může být někdo odsouzen za pomoc?“ ptá se. Je to podle něj stejné, jako kdyby někdo byl pomocníkem vraždy v případu, kde není známý vrah. „Mám-li hlavního pachatele, který spáchá čin, a já mu pomáhám, musí se popsat, jakým způsobem a na základě čeho pomoc probíhala. Ale není možné říci, že jsem pomocníkem někoho neznámého, kdo měl získat úplatek, ale lítá někde v éteru, není znám, dokonce není znám ani počet pachatelů. Bylo jich pět, devět, nebo jen jeden? Je znám jen pomocník, který pomáhal někomu neznámému,“ podivuje se Ortman nad závěrem soudu.
Rozsudek měl být zprošťující
Advokát vysvětluje, že pomocník nebo návodce k trestnému činu se odvozuje od hlavního pachatele. „Když není hlavní pachatel, jak mohu pomáhat někomu v jeho činu, když ho neznáme. Nikdo nemůže být odsouzen za to, že pomáhal neznámému pachateli na základě neznámé dohody s neznámým ziskem a neznámým dělením kořisti. Je tam jen předpoklad, že by to tak mělo být. To prostě nejde,“ odmítá zdůvodnění rozsudku, který přišel po roce a půl soudního řízení. Stejně jako Dalíkův advokát Tomáš Sokol je přesvědčen, že výrok soudu měl být zprošťující. Proti rozsudku, který není pravomocný, se také Sokol na místě odvolal.
Pět let a pokuta pět milionů korun. Když nezaplatí, dva roky navrch
Soudkyně se opírá o několik důkazů, za zásadní považuje e-mail, který rakouská policie zajistila ve firmě Steyr. Podle něj měla zájem o schůzku U Malířů česká strana, jako důvod schůzky se uvádí, aby si zástupci firmy vyslechli jejich návrhy. K odsouzení přispěly také výpovědi dalších přímých účastníků schůzky, kteří potvrdili, že k jednání v pražské restauraci skutečně došlo. Soudkyně dospěla k závěru, že žádost o úplatek vyslovena byla a že Dalík žádal o úplatek na něčí příkaz. „Musel jednat na žádost někoho jiného. Ten okruh osob, které přicházejí v úvahu, je poměrně úzký, ovšem nemůžeme s jistotou tu osobu jmenovat," prohlásila Čeplová. Částku, o niž si Dalík řekl, označila za enormní. Její rozhodnutí tak znělo: pět let nepodmíněně a peněžitý trest pět milionů korun. Pokud Dalík pokutu nezaplatí, stráví ve vězení další dva roky.
Není to ani na podvod
Kauzou se bude zabývat Vrchní soud. Není vyloučeno, že celý případ může dopadnout jako kauza někdejšího ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, kterého prvoinstanční soud také odsoudil na pět let nepodmíněně, ale pak byl viny zcela zproštěn. Ortman vidí šance Dalíka velmi nadějně kvůli špatné kvalifikaci trestného činu. „Kdyby odvolání bylo úspěšné, což myslím, že se stane, pak odvolací soud zruší rozhodnutí a vrátí soudu prvního stupně se závaznými pokyny. Pokud nebudou jiné důkazy než ty, co soud má, pak to nestačí k uznání viny,“ předpokládá. Ale nemůže se pak znovu trestný čin překvalifikovat třeba na podvod, když se Vrchní soud ztotožní s právním názorem advokátů? „Mohl by to vrátit a doporučit, že je možnost použít jinou právní kvalifikaci, ale tu soud prvního stupně odmítl. A já si také myslím, že na podvod to není,“ řekl Ortman ParlamentnímListům.cz.
Když žalobce někoho poškodí, měl by za to zaplatit
Jaroslav Ortman si nemyslí, že řízení s nedostatkem důkazů může svědčit o snaze potrestat kontroverzního lobbistu podezřelého z toho, že se nedostal k majetku poctivě, za každou cenu. „To by bylo špatně, touto cestou se právo nemůže ubírat, musí jít cestou důkazů. A když je nemám, nemohu nikoho odsoudit. To je stejné jako u kauzy Nagyová,“ prohlásil advokát, že tohle by byla cesta do pekel. Ale připouští, že se množí podobné žaloby, kde chybějí dostatečné důkazy. „Jako v případě zdravotní sestry, která byla souzena za několik vražd. I když byla nakonec osvobozena, zničilo jí to život. Já žasnu, co se může dostat až k soudu. Podle mne by státní zástupci měli nést odpovědnost, když někoho poškodí, ať to zaplatí,“ říká advokát.
Díky kontaktům v politice Marek Dalík zbohatl
Dalíkovo působení po boku bývalého předsedy ODS a později i premiéra Mirka Topolánka provází řada podezření. Poprvé se jeho jméno objevilo v souvislosti s kauzou uplácení exposlance US-DEU Zdeňka Kořistky. Byl jedním z těch, kteří měli tehdejšímu poslanci nabídnout deset milionů korun, když nepodpoří tehdejší vládu Stanislava Grosse. Dalíkovy výroky v médiích průběžně pobuřovaly nejen veřejnost, ale i členy ODS, kterým se nelíbilo, že větší vliv než grémium strany nebo výkonná rada má na jejich předsedu nikým nevolený lobbista. Dalík se stal symbolem údajných vazeb ODS na podnikatele při rozdělování různých obchodů. Blízké vazby na bývalého premiéra ODS vyvrcholily skandálem kolem Topolánkovy dovolené v Itálii, kterou trávil ve vile údajně pronajaté Dalíkem a kde byl premiér zachycen ve společnosti lobbistů a podnikatelů. Jeho majetek podle veřejně přístupných databází přesahuje 50 milionů korun.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
