Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.), Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.), Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) , Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.), (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.), Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela či Anatolije Lebeděva
Ve svém prvním textu Ransdorf připomněl padesáté výročí oficiálního navázání diplomatických styků mezi Spolkovou republikou Německo a Izraelem. Po válce to podle něj vypadalo, že zástupci těchto dvou národů si nikdy nebudou moci sednout za jeden stůl, dvacet let poté se však dokázali bavit jako normální partneři.
Dnes se scházejí prezidenti Joachim Gauck a Reuven Rivlin a vyměňují si komplimenty. Izraelský prezident při té příležitosti prohlásil Německo za „vedoucí stát demokratického světa“. To podle Ransdorfa ukazuje cestu pro další rozkmotřené země světa, jak se dá překonávat nenávist. Například pro Řeky a Turky, desítky let se přetahující o Kypr.
Tématu sedmdesáti let od konce druhé světové války se týkal i druhý text. Ransdorf v něm připomněl, že mnoho válečných zločinců dožilo v klidu. K tomu Ransdorf napsal, že jedním z úřadů, který byl po roce 1989 zrušen, byla i Komise pro stíhání válečných zločinců.
Také zavzpomínal, že měl možnost pracovat s tajemníkem této komise Karlem Kamišem. Od něj věděl, že komise dokázala shromáždit neuvěřitelné množství materiálu a na rok 1990 chystala pět procesů s nacistickými válečnými zločinci. Po změně režimu byla komise zrušena a shromážděné materiály zmizely kdovíkam.
„Pohrobci třetí říše dostali od Havla a jeho kamarádů velkorysý dárek. Stíhání válečných zločinců ustalo a paradoxně jediné iniciativy, které se řešily, byly ty, které přišly z Německa. Inu, velký humanista má problematické dědictví. Stojí za to přemýšlet o tom, pro koho a proč to vše dělal,“ dodává Ransdorf.
Poslední příspěvek se pak týkal vztahů Ruska a Číny a europoslanec KSČM jej pojmenoval „Drak a medvěd táhnou spolu“. Připomněl slova z amerického časopisu The Patriot, že protiruský kurs americké politiky je dále neudržitelný a následně zmínil obří kontrakt na dodávky ruského plynu do Číny.
V rublech a jüanech se sice realizuje jen 7 procent vzájemného obchodu obou zemí, ale již do konce roku to má být 40 procent. Účast čínského prezidenta na přehlídce 9. května prý byla už jen symbolickým završením, které nemohlo nikoho překvapit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
