„Není moc co oslavovat, ale na druhou stranu, neměli bychom jenom truchlit. Leccos nám to o sobě a o naší zemi říká,“ uvedl Michal Semín živý stream spolku Svatopluk k výsledkům voleb do Poslanecké sněmovny.
Semín vyjádřil jisté uspokojení z porážky vlády Petra Fialy. To označil za nutný předpoklad pro větší politické změny, o které spolek Svatopluk usiluje. „Ty určitě teď nenastanou, ale první nutný předpoklad máme za sebou. Fialova vláda je pryč, prohrála o parník. Mají z ostudy kabát, a to je důležité si připomínat,“ dodal Semín a obrátil se na další členy spolku v očekávání jejich reakce na výsledky voleb. Co je na výsledku překvapilo nejvíce?
Profesor Petr Drulák ve svém hodnocení uvedl, že vítězství Andreje Babiše bylo očekávatelné a nebylo překvapující. Výsledek SPOLU a STAN mu také nepřišel překvapivý i vzhledem k předvolebním průzkumům i k tomu, jak dané subjekty vládly během posledních čtyř let. Za skutečné překvapení nicméně označil neúspěch dvou stran blízkých spolku Svatopluk – SPD a Stačilo!. U SPD očekával, že získá více mandátů, a výsledek hnutí Stačilo! rovnou označil za „obrovské zklamání“.
„To nikdo z nás nečekal a průzkumy nás na to nepřipravily,“ připustil Drulák.
Ačkoliv podle něj SPD i Stačilo! dělaly to, co od nich voliči očekávali, tedy spojily síly – SPD na pravé straně spektra a Stačilo! na levé straně, strategie spojenectví nezafungovala. „Pro nás je to teď otázka i do budoucna, jak k tomu vůbec přistupovat, k těmto jakýmsi údajným očekáváním voličů,“ podotkl Drulák.
Jakou funkci by si zasloužil Petr Fiala po konci v úřadu předsedy vlády?Anketa
Nově zvolený poslanec za SPD Tomáš Doležal uvedl, že ačkoliv SPD a hnutí Stačilo! spojila dohromady jisté síly na obou stranách politického spektra, značná část jejich voličů odešla jinam. K Motoristům na úkor SPD a k Andreji Babišovi na úkor Stačilo!.
Zároveň upozornil, že i když pětikoalice formálně prohrála volby, její strany v součtu získaly zhruba o 150 tisíc hlasů více než v roce 2021, tedy ve skutečnosti posílily.
Jana Turoňová, neúspěšná kandidátka do Poslanecké sněmovny, poté popsala, jaká byla nálada ve volebním štábu hnutí Stačilo!. Všichni byli výsledkem překvapeni. „Nečekali jsme, že budeme mít pod pět procent,“ přiznala s tím, že příčiny neúspěchu se nyní analyzují.
Sama Turoňová si z výsledků voleb odnesla poznatek, že lidé sice chtějí změnu, ale chtějí změnu mírnou a bezpečnou. A to jim nabídl předseda hnutí ANO – odstranění vlády Petra Fialy a příslib lepších časů bez obav z velkých změn.
Zároveň prohlásila, že ačkoliv byl výsledek voleb pro hnutí Stačilo! „otřesem“, mnoho jeho členů je připraveno pokračovat dál. Turoňová též reflektovala, co mělo hnutí udělat před volbami jinak.
„Možná budu hodně otevřená, když řeknu, že se nám ve Stačilo! nepodařilo dostatečně zneutralizovat prvek komunismu,“ uvedla.
Další chybou podle ní také bylo to, že se hnutí více nezaměřilo na přímý politický boj proti pětikoalici. Více se měla podporovat opozice. „Musíme se učit být tvrdší a nebýt naivní, že chceme změny a musíme se spojit proti většímu zlu. Nakonec se ukázalo, že si jel každý sám na sebe a my jsme s naší naivitou zůstali jako sedláci u Chlumce,“ připustila Turoňová.
Fotogalerie: - Volby kolem nás
I hnutí SPD očekávala lepší výsledek. Predikovala 12 %, ve skutečnosti získalo hnutí jen 7,78 %. „I tak je dobře, že v Poslanecké sněmovně budeme mít zastoupený radikálnější hlas pro změnu. To si myslím, že musíme všichni hodnotit jako veliký úspěch,“ dodala Turoňová.
Novinář a publicista Radim Panenka podobně jako Michal Semín uvedl, že hlavní cíl voleb se naplnil. „Petr Fiala s tou svojí podivnou partou si na Úřadu vlády a ministerstvech balí věci. Asi se někde bude hodně skartovat, pokud už to není vyřešené,“ upřesnil Panenka.
„Lidi, kteří nám tady v noci tvrdili, že je bílý den, a za dne tvrdili, že je noc, a ani při tom nemrkli a média to po nich opakovala, tak končí. Je evidentní, že výrazná část národa to chtěla a v tomhle způsobu ke změně došlo a dojde,“ řekl spokojeně. Nastolil ovšem otázku, jak velká ta změna bude a nakolik Babišova vláda skutečně splní své sliby.
Panenka také souhlasil s Turoňovou, že prvek komunismu doopravdy mohl být jedním z důvodů neúspěchu hnutí Stačilo!. Jako další možný důvod neúspěchu uvedl „strašení ruskými tanky“, které podle něj zafungovalo.
K lepšímu výsledku hnutí ANO podle něj proto dopomohl i Petr Fiala, který podobným strašením „nahnal Babišovi do náruče“ velké množství voličů. Podle Panenky se tak mnozí lidé, unavení válkou na Ukrajině a toužící po klidu, rozhodli, že Babiš představuje klidnější a bezpečnější variantu.
Fotogalerie: - ANO, Babiš na Opatově
Fenomén průzkumů
Členové spolku Svatopluk se poté zaměřili na problematiku předvolebních průzkumů od agentur provádějících výzkumy veřejného mínění. Četnost zveřejňovaných volebních modelů podle Michala Semína mohla veřejné mínění zásadně ovlivnit.
„Týden co týden byl nějaký průzkum. Celá kampaň nebyla nic jiného než neustálá reakce na to, co která agentura vydala,“ popsal činnost agentur Semín. Navíc se ukázalo, že se agentury opět spletly.
„Přijde mi, že takováhle disproporce jednoznačně ukazuje buď na nekvalitní práci agentur, nebo na velice kvalitní práci ve smyslu záměrné manipulace,“ řekl Semín. Navrhl proto, aby bylo prostředí agentur a jejich průzkumů do budoucna regulováno, jelikož ho považuje za „obrovskou zátěž pro demokracii a volby“.
Profesor Drulák ovšem nesouhlasil a uvedl, že manipulaci v průzkumech volebních nálad nevidí. Ačkoli politické strany z jejich části spektra často tvrdí, že je agentury záměrně podceňují, aby odradily voliče, tentokrát se podle něj ukázalo, že to tak není. Ne ovšem proto, že by snad agentury, konkrétně Drulák hovořil o agentuře STEM, přály stranám typu SPD a Stačilo! úspěch.
„To není tak, že by STEM skutečně chtěl SPD a Stačilo! vyhnat nahoru a ukázat lidem, ať je volí. To je úplně v rozporu s ideologickým zázemím agentury STEM,“ řekl Drulák. Výrazné nepřesnosti v předpovědích proto Drulák přičítá spíše neumětelství agentur nebo tomu, že měření volebních nálad je samo o sobě velmi obtížné a možná ani technicky dobře proveditelné. Sám proto o možné regulaci, omezeních nebo zákazu podobných průzkumů neuvažuje.
„Není to dobré z hlediska kvality demokratické debaty, protože pak to vede i k takovému chytračení ze strany politiků i voličů, kteří jsou znejistění a pak se snaží volit strategicky,“ vysvětlil Drulák.
Radim Panenka k tématu průzkumů uvedl, že podle jeho zkušeností je téměř nemožné měřit volební preference naprosto přesně. Navrhl proto zvážit, zda by nemělo být prodloužené období zákazu zveřejňování průzkumů před volbami, například na celý měsíc, aby jejich vliv na voliče byl menší.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Souhlasíte, že by měly být předvolební průzkumy veřejného mínění omezeny nebo více regulovány?
autor: Alena Kratochvílová
