Jsem dalek toho, abych někomu něco vnucoval či předepisoval, co si má „demokraticky“ a svobodně myslet, jak se má chovat, jak má jednat. Čeho ovšem jsem si já, penzista s jistými politickými zkušenostmi, toho času trávící život na Vysočině, vědom, tak to není nic radostného. Ale abych byl konkrétní, co mám na mysli, co na mě chrlí média, posuďte se mnou moje hodnocení a závěry:
Společnost v rozkladu… A dotaz na ministra Výborného…
– Naše společnost (Čechy, Morava a Slezsko) je v rozkladu. Mladí kontra staří, odborníci kontra partajníci, a tak bych mohl pokračovat. Zmizela harmonie.
– Naše vláda se sebestředným premiérem Petrem Fialou má minimální podporu cca 20 procent voličů, ale chová se, jako by to bylo naopak. Jako by měla 80 procent voličů.
– Náš ministr zemědělství Marek Výborný je profesně středoškolský pedagog. Připadá mi, jako by pracoval v ilegalitě a mám dotaz: Proč nejste, pane ministře, teď ve žních dnes a denně v médiích? Tak jako byli, jako to dělali, vaši předchůdci Josef Lux, Honza Fencl, Honza Mládek a další, tehdy skuteční ministři zemědělství?
– Anebo žňová neviditelnost ministra zemědělství konvenuje se zemědělskou antipolitikou premiéra Petra Fialy, který bez problému, co je potřeba, tak doveze. Tu z Ukrajiny a Pobaltí, tu z Argentiny, Brazílie či zemí EU, atd… Zkrátka se doveze.
– Vy, ministr zemědělství, jako by jste byl v ilegalitě a ti, co dělají zemědělství, nenechávají půdu ladem a odvádějí daně, tak ti vás, pane ministře, ve svých podnicích, hospodářstvích či farmách ještě neviděli.
A tak není nemocná struktura českého zemědělství, a pro náš venkov zcela nevhodná, jak se vyjádřil předseda ASZ (Asociace soukromého zemědělství) pan Šebek. Nemocní, ovšem nikoliv fyzicky, budou podle mě naši nejvyšší politici. Jejich nástupci a zejména osobnost ministra zemědělství, budou po říjnových parlamentních volbách zcela zásadní.
Jak je to s vepřovým ze Španělska? A „kuriozita“ s hovězím…
Ale abych byl pochopen a ukázal hloubku problému a naléhavost jeho řešení, přejdu ke konkrétním číslům a faktům, které lze vidět na dovozech základních potravin. Zde prosím jsou:
Vepřové maso – dovážíme 60 až 64 procent spotřeby. Hlavně ze Španělska a Belgie. Přebytky v igelitových fóliích, maso, které na nás zbylo.
Drůbeží maso – toho dovezeme 40 až 42 procent, hlavně z Polska, Ukrajiny, států Pobaltí a něco málo z Rumunska.
Vejce – dovážíme 43 až 44 procent spotřeby, a to z Pobaltí, Ukrajiny a Polska. Je zvláštní, že to jsou vejce i z klecových chovů, které není možné identifikovat a které jsou u nás zakázány.
Hovězí maso – kde máme spotřebu pouhých 7 kilogramů na hlavu za rok, tak tam je hodně zajímavá situace. Zde vyvážíme zástavový skot ve váze 220 až 250 kilogramů, zejména býčky, méně jalovičky, do Itálie a zemí Středního východu a severní Afriky. Odtud pak dovážíme zpět vykrmené kusy! Pro mne je to zvláštní způsob hospodaření.
Nicméně, za vrchol pokrytectví považuji dovoz sóji z Jižní a Severní Ameriky. Je to totiž sója vypěstovaná s využitím GMO (Geneticky modifikované organismy) a u nás ji využíváme jako komponent při výrobě krmiv pro hospodářská zvířata.
Závěrem svého „pohledu“ bych chtěl zdůraznit, že potraviny jsou základem našeho bytí, našeho života a potřebujeme nutně kvalitní informace, nikoliv dezinformace. Ty ale dostat od politiků, odborností nepolíbených, zkrátka nemůžeme.
Jan Veleba
exprezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora