Půjdete ke komunálním volbám?Anketa
Za současnými boji v Jemenu je podle Spencerové šíitské hnutí Hútíů. „Saúdská Arábie, patron většiny jemenských vlád, ho vede na svém seznamu teroristických skupin, ale hnutí vychází spíš z národně osvobozovacího boje prolnutého se sociálními a antikorupčními tezemi než z terorismu,“ vysvětluje novinářka s tím, že Hútíové přes deset let ozbrojeným bojem usilují v zásadě „jen“ o to, aby Rijád vrátil pohádkově bohatá ropná pole na jemenském území, které Hútíové považují za svou domovinu -- a které Rijád v roce 1934 anektoval.
Nesouhlasíte, pokud jde o geopolitický pohled? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tomského (+ 2. část), Romana Šmuclera, Jiřího Pehe (z 11.9.), Romana Jocha (ze 7.8) + (9.9.), Jiřího Pospíšila, Pavla Žáčka, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, , Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe (30.7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Spencerová pak podrobně popisuje vývoj posledních událostí v Jemenu s tím, že rebelové akceptovali dohodu o zastavení palby až poté, co v metropoli obsadili vládní budovy a přiměli prezidenta ke slibu, že nynější vláda se mění v prozatímní a nový kabinet bude ustaven už příští měsíc.
Zvláštní obrat USA v názoru na roli Íránu v boji proti IS
V další části svého textu se Spencerová zabývá tažením západních států v čele s USA proti Islámskému státu. Poukazuje na to, že ještě minulý týden americký ministr zahraničí John Kerry považoval za „nevhodné“, aby se Teherán oficiálně účastnil chimérické „koalice“ směřující k válce proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii. Nyní už ale Kerry mluví jinak. Říká, že Írán při porážce IS „může sehrát roli“.
K tomu analytička podotýká, že Teherán nicméně svou „roli“ v Iráku už dávno má – k boji proti IS vyslal vojáky už v červnu a se Sýrií postup koordinoval ještě dřív.
Dosud měla být spolupráce USA s Íránem neveřejná. Proč Američané změnili názor?
„Až dosud ale platilo, že spolupráce mezi USA a Íránem v boji proti IS bude neveřejná, proč nyní Washington mění názor, není zcela zřejmé,“ upozorňuje Spencerová s tím, že USA mění názor zásadně, Barack Obama je prý „otevřený“ představě, že by se v rámci nynějšího Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s íránským prezidentem Hasanem Rúháním.
Spencerová také zmiňuje zprávy, podle nichž Washington s Damaškem uzavřel dohodu v tom smyslu, že syrská protivzdušná obrana nechá na pokoji americké letouny útočící na IS na syrském území a syrská armáda by měla americkým náletům navíc dokonce poskytovat i pozemní podporu.
Na druhé straně, Syřané se prý na možné americké bombardování dívají spíš s obavami a nevěří, že by to pomohlo nějak srazit vaz IS, natož ukončit více než tříletou válku.
Kdo vlastně bude bojovat proti IS? Celý svět asi ne...
Analytička si všímá i zajímavého faktu. Obama dál tvrdí, že proti IS bude bojovat „celý svět“. Ale kromě Iráku, Sýrie a Íránu se do skutečného boje zatím -jedním náletem jedné stíhačky - zapojila jen Francie. I ta podle názoru Spencerové ale možná svou válku rychle „zabalí“, neboť „popularita“ prezidenta Hollanda není velkým a drahým, navíc i potenciálně bumerangově nebezpečným gestům nakloněna. Jeho vládu odmítá už 86 procent Francouzů.
Analytička zmiňuje i další pozoruhodnou věc. Zvěsti z nejvyšších pater americké politiky prý tvrdí, že ještě mnohem horší než Islámský stát je prý kaidistická parta Chorásán. „Nikdo o ní dosud neslyšel, protože je fakt hodně tajná, ale i když o ní nikdo neslyšel, tak ji tvoří lidé z okruhu mediálně vděčného strašáka Usámy bin Ládina, a i když je tak moc tajná a nic se o ní vlastně neví, tak je hrozbou pro USA i Evropu, a její členové prý působí nejen na Blízkém východě, ale také na severu Afriky a v jižní Asii,“ píše Spencerová poněkud ironicky.
Turecko prý proti IS bojovat nebude
Upozorňuje i na to, že Turecko se války proti IS zúčastnit rozhodně nechce. Spencerová poukazuje nato, že Turecko dostalo zpět 49 svých občanů držených jako rukojmí od chvíle, kdy IS na počátku června dobyl irácký Mosul. „Jaký kšeft Ankara s IS uzavřela, není jasné, ale výkupné prý `rozhodně` nezaplatila, takže je pravděpodobné, že došlo alespoň k dohodě o dalším prodeji ropy, kterou IS dnes ovládá,“ domnívá se analytička.
Upozorňuje i na to, že Turecko jen s malým odporem na své území přijalo 60 tisíc syrských Kurdů, které IS vyhnal v rámci rozsáhlé ofenzivy v kurdských oblastech na severu Sýrie. Některé zdroje ale mluví až o 100 tisících uprchlíků. „A vzápětí `dočasně` uzavřelo hranice, přes něž se syrští Kurdové chystali projít zpět do vlasti a přidat se k boji proti IS. Jinými slovy, Turecko nyní IS vlastně brání,“ dodává Spencerová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
