Finsko a Švédsko v NATO? Erdogan posvětil vstup jen jedné zemi

17.03.2023 21:38

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem rozhodl dát zelenou finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance a ta tak nyní poputuje do tamního parlamentu. Ke švédskému členství v NATO se však Turecko zatím vstřícně nestaví. „Obě země by se měly stát členy NATO co nejdříve,“ popohání přitom Ankaru poradce Bílého domu, aby podpořil i žádost Stockholmu.

Finsko a Švédsko v NATO? Erdogan posvětil vstup jen jedné zemi
Foto: Archiv
Popisek: Turecký prezident Recep Erdogan

Anketa

Je v pořádku hrozit blokádami vládních budov?

94%
5%
hlasovalo: 49423 lidí
Finská snaha o vstup do NATO získala konečnou podporu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana po několika měsících, kdy Turecko blokovalo žádost obou zemí o vstup do NATO s tvrzením, že ty údajně „podporují teroristy“. Tyto výtky však v rámci finské žádosti padly poté, co Erdogan dle BBC ocenil po jednání se svým finským protějškem Niinistömem „autentické a konkrétní kroky“ Finska v oblasti turecké bezpečnosti.

Finsko, které podalo žádost o vstup do obranné aliance Západu společně se Švédskem loni v květnu v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu, prozatím ještě na finální verdikt počká na hlasování tureckého parlamentu. Turecko čekají 14. května prezidentské a parlamentní volby. Za předpokladu, že parlament ratifikuje přistoupení Finska dříve, může už Helsinkám chybět jen podpora Maďarska, kde však vládní strana Fidesz tamějšího premiéra Viktora Orbána přislíbila, že vstup Finska do NATO jednomyslně podpoří během hlasování 27. března.

Zatímco je tak členství v NATO pro Helsinky již na velmi dobré cestě, Švédsko je na tom mnohem hůře a podle BBC nepřátelství tureckého prezidenta Erdogana vůči Švédsku bylo znatelné i při jeho rozhovorech s novináři. Vadí mu, že Švédsko přijalo kurdské bojovníky, které Erdogan považuje za „teroristy“, a stěžoval si, že v ulicích Stockholmu švédské úřady povolily kurdské demonstrace, jichž se dle něj tito bojovníci účastnili.

Švédský ministr zahraničí Tobias Billström řekl, že jde o „vývoj, který nechtěli, ale byli na něj připraveni“. Dodal, že je stále otázkou, kdy – nikoli zda – se Švédsko připojí k NATO.

Váhání Turecka se snaží urychlit i USA

Agentura Reuters upozornila, že se turecký souhlas pro Švédsko snaží urychlit i USA. Spojené státy totiž uvítaly páteční oznámení tureckého prezidenta Erdogana, že tamní parlament zahájí ratifikaci finské kandidatury do NATO, zároveň však USA vyzvaly Turecko, aby urychleně ratifikovalo také vstup Švédska.

„Švédsko i Finsko jsou silní a schopní partneři, kteří sdílejí hodnoty NATO, posílí Alianci a přispějí k evropské bezpečnosti. Spojené státy se domnívají, že by se obě země měly stát členy NATO co nejdříve,“ uvedl v prohlášení poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Finsko se obává ruské hrozby

Od roku 1994 jsou Finsko i Švédsko oficiálními partnery NATO a účastní se misí NATO již od dob studené války. Finsko se však rozhodlo, že bude nejlepší držet se mimo NATO a pokračovat ve své neutralitě; jeho dlouholetou politiku však změnil loňský únor, který demonstroval, že by se Finsko v budoucnu mohlo dostat do hledáčku Moskvy stejně jako Ukrajina.

Finsko, které má vůbec nejdelší hranici s Ruskem ze všech zemí Evropské unie, jež se táhne od Finského zálivu na jihu až po Arktidu v délce 1340 kilometrů, si po ruském napadení Ukrajiny uvědomilo, nakolik může být lehce vystaveno ruskému útoku a aktuálně se snaží posílit svoji bezpečnost alespoň stavbou 200 kilometrů dlouhého plotu.

Finsko má s Ruskem neblahé historické zkušenosti, včetně ztráty části svého území po napadení Sovětským svazem během druhé světové války. Po napadení Ukrajiny nebývale zesílily hlasy volající po nutnosti zvýšení obranyschopnosti Finska vstupem do NATO. BBC poznamenává, že podpora členství v NATO vyskočila z necelé třetiny Finů na téměř 80 % „téměř přes noc“.

Helsinky tak nyní společně se Stockholmem usilují o to, aby se staly součástí NATO v době konání červencového summitu v Litvě.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Odchod do důchodu

Paní Schillerová, přijde mi to, nebo nějak často měníte své názory? Teď tvrdíte, že je pro vás navýšení věku odchodu do důchodu nepřijatelné, ale podle jiných, s tím souhlasili a zrovna vy jste to jako ministryně sama navrhovala - https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/396856-schillerova-chce-zvysi...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kdo se to vzalo? Fiala odjel z Bílého domu a začala „aféra“

12:40 Kdo se to vzalo? Fiala odjel z Bílého domu a začala „aféra“

O cestě premiéra Fialy do USA informovaly mezi českými médii i Novinky.cz včetně upozornění na sociá…