V mediální obci i politickém zákulisí panuje shoda – bude jím opět Robert Plaga (ANO). Má-li se však nová vláda anoistů od té předchozí Fialovy něčím lišit, což i vzhledem k zapojení SPD a Motoristů právem očekáváme, tak v tomto případě se není na co těšit. Plaga nepředstavuje změnu, ale kontinuitu, a to nejen se svými předchůdci, ale i progresivistickými reformami posledních dvou desetiletí, které kvalitu našeho školství negativně poznamenaly. Což ostatně vysvětluje Plagova slova, že by si ze všeho nejvíc přál koalici se STAN. S partičkou, ke které má blízko i tím, že po odchodu z ANO po volbách v roce 2021 kryl na MŠMT záda dozimetrickému Petru Gazdíkovi. Žádná hitparáda to však nebyla ani v době, kdy se do čela ministerstva postavil poprvé. To za něj se odváděly malé děti do izolačních místností, když jim před začátkem výuky vyšel pozitivní PCR test. To za něj se na dlouhé měsíce zavřely školy, což nevedlo jen ke zhoršení výuky, ale i dalšímu tlaku na její digitalizaci. Snad by se mu to dalo odpustit, blbnul tehdy celý politický establishment. A mělo to jen dočasný charakter. 

Hlavní malér Plagova působení na MŠMT je někde jinde. Byl to právě on, kdo si nechal vládou posvětit tzv. Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+, z níž vychází nedávno schválená revize tzv. Rámcových vzdělávacích programů. Možná to někdo neví, ale v našich školách se již 20 let neučí podle všeobecně závazných osnov. Každá škola si tvoří vlastní vyučovací obsah, korespondující s poměrně vágním centrálně nastaveným rámcem. Právě zaváděné revize tuto vágnost ještě zesilují, takže ze strany státu přestává být jasné, co se mají děti ve školách učit. Je to dáno i tím, že výše zmíněná strategie přestává za cíl vzdělávání považovat získávání poznatků a znalostí. Nyní jsou oním cílem tzv. kompetence, vyžadující zavádění novátorských metodik, v jejichž důsledku nám rok od roku klesá množství i kvalita osvojených znalostí. S tím jdou ruku v ruce tlak na rušení známkování, domácích úkolů, nahrazování klasické frontální výuky projektovým vyučováním a rušením hranic mezi předměty či odbourávání paměťového učení. Zavádí se termín well-being, zvýšený důraz se nyní klade na utváření hodnotových postojů. Jistě, nelze učit ve světonázorovém vzduchoprázdnu, Plagou prosazená a Bekem implementovaná revize RVP však tuto oblast pojímá vysloveně indoktrinačně, o čemž svědčí zdůrazňování genderové či klimaticko-environmentální výchovy, tedy ideologických dogmat současného liberálně progresivistického režimu.