Jste pro zavedení povinného očkování proti covidu-19?Anketa
Úvodem se Gregorová vyjádřila k tomu, zda Polsko postupuje na hranicích s Běloruskem za daných okolností správně. „Myslím si, že tady se na to nedá odpovědět pouze ano, nebo ne. V některých ohledech postupuje, jak musí. To se týká především toho násilného náporu, tam je samozřejmě nutné to blokovat a odbavovat ty lidi postupně. To, co si myslím, že se neděje úplně dobře, je, že tam nejsou pouštěny žádné humanitární organizace, které by mohly pomoci těm lidem, kteří tam začínají být v čím dál tím horších podmínkách,“ podotkla Gregorová.
Na stejnou otázku odpověděl i Pavel Žáček. „Myslím, že Polsko postupuje správně. Je to hranice nejenom Polské republiky, ale je to i hranice Evropské unie. A pokud je mi známo, ty problémy jsou za tou hranicí čili na běloruské straně. My bychom měli zesílit ten tlak na běloruské orgány, běloruský stát a případně pomoci humanitárně tam,“ řekl Žáček.
Bc. Markéta Gregorová
„Musíme společnými silami donutit běloruský režim, aby, pokud už vytvořil takovouto situaci, ji řešil na svém vlastním území, a ne na území Polska, respektive Evropské unie. Čili my musíme jednoznačně zabránit tomu, aby to nebyl precedens, protože ta situace se může ještě zhoršit. A v tomto smyslu musíme polské orgány podporovat,“ dodal Žáček.
A rozumí Žáček tomu, proč Polsko namísto toho celého dění nepustí unijní agenturu Frontex, která by mohla pomáhat prověřovat ty žadatele o azyl? „Polská pohraniční stráž je silný orgán, domnívám se, že tu situaci zvládne. A samozřejmě neznám konkrétní podmínky vztahu Frontexu s Polskou republikou. To opravdu nevím, možná zde je určitá zkušenost z jiných míst, třeba Severní Makedonie, kde s její činností nebyli spokojeni. Nedokážu tedy na tu otázku odpovědět. Když to polské orgány zvládnou – oni na rozdíl od nás zachovali vojskovou pohraniční stráž, tak můžeme věřit, že tu evropskou hranici ochrání,“ dodal Žáček.
Gregorová se následně vyjádřila k otázce, zda tady nejde o to, aby Polsko a Evropská unie nedopustily precedens, že nebude na hranicích dostatečně důsledná a bude to motivovat další. „Myslím, že precedens už byl vytvořený. A byl vytvořený Polskem, kam právě agentura Frontex i organizace byly vpuštěny, a nemyslím si – nesouhlasím s panem poslancem, že to rovnou znamená to poslání unijní agentury Frontexu tam, že se jedná o otevírání hranic. Protože v Litvě všichni ti lidé, kteří tam byli, byli následně po domluvě s těmi státy původu posláni zpátky. Tam nebyl ani jeden, kterému byl poskytnut azyl, protože nesplňoval pravidla pro poskytnutí azylu. Tedy nevidím důvod, proč bychom měli uvažovat o úplně jiném precedentu,“ zmínila Gregorová.
Moderátor se zeptal i na to, že nová vláda má za cíl v zahraniční politice jít směrem havlovské zahraniční politiky. Co by to podle Žáčka mělo znamenat v situaci Polsko – Bělorusko? „Myslím si, že to pro nás znamená zcela jednoznačný postoj vůči tomu autoritativnímu režimu Lukašenka. Stejně jako k dalším autoritativním režimům. Protože rozhodně ta Havlova politika nebyla moderována, nebyla komunikována směrem k Rusku nebo k Číně, to si myslím, že by se mělo změnit. A dneska, i po té zkušenosti, kterou Evropská unie má, a nesmíme na ni zapomenout, měli bychom se snažit řešit vlastně pomoc v místě těch humanitárních krizí. Čili ne si nechat vnutit, aby ta krize přišla k nám, ale abychom ji mohli pomoci řešit v místě. Bělorusko je sekundární, mělo by to být řešeno například v Kurdistánu,“ podotkl Žáček.
Ke stejné otázce se vyjádřila i Gregorová. „Když se vracíme k havlovské politice, tak se vracíme k samotné podstatě naší demokracie, ale za mě to je mnohem víc soustředění se na lidská práva. Když se řekne ve světě Havel, každý ví, že se jedná o bojovníka za lidská práva, naprosto bezprecedentního. Takže i v tomto ohledu si myslím, že bychom se víc měli soustředit spíš než na Lukašenka, tak tady v tom kontextu, že jsou tam lidé, kteří mrznou a ti lidé umírají, a to i v desítkách,“ dodala Gregorová.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.