Jan Zahradil popsal, jak si letos připomínal události 17. listopadu. Nejprve připomněl svou vlastní zkušenost z roku 1989. „Na Národní třídě jsem byl v listopadu 1989. Musím říct, že jsem včas utekl tenkrát, takže jsem se nedostal do toho policejního sevření a nikdo mě tam nezmlátil, na rozdíl od mnoha jiných,“ uvedl v pořadu XTV.
„Nicméně na Národní třídě jsem letos byl a mám pocit, že dnes už se ten 17. listopad zprivatizovala trochu jiná parta, ani se mi tam nechce chodit. Je to taková ta skupina, která v tuhle chvíli a této povolební situaci se staví proti sestavení vlády v čele s Andrejem Babišem, tedy koalice, která volby vyhrála,“ uvedl Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
A připojil další charakteristiku skupiny, která podle něj dnešní oslavy ovlivňuje: „Je to taková skupina, můžeme jim říkat pravdoláskaři nebo havloidi. Je to taková skupina názorová, mediální, částečně politická, částečně složená z některých nevládních organizací, která si vlastně ten svátek zprivatizovala a tak trošku si ho ukradla pro sebe. Chvilkaři třeba a podobně,“ dodal poradce Motoristů sobě.
Prezident se pohybuje na hraně ústavy
Vznik nové koaliční vlády ANO, SPD a Motoristé sobě provází série nejistot. Zatím není znám ani kompletní seznam ministrů a celou situaci komplikuje i očekávaný střet zájmů Andreje Babiše, který může podle prezidenta Petra Pavla nastat ve chvíli, kdy jej jmenuje premiérem.
Zahradil otevřel otázku, zda prezident Petr Pavel skutečně respektuje výsledek voleb.: „Můj soukromý názor je, že prezident Petr Pavel už se tak trochu pohybuje na hraně ústavy. Asi ji ještě nepřekročil, ale pohybuje se na hraně. Překročil by ji ve chvíli asi, kdyby Andreje Babiše opravdu odmítl jmenovat předsedou vlády.“
Následně kriticky komentoval signály, které podle něj z Hradu zaznívají: „Nicméně ty signály, to, co prostě zaznívá z Hradu, ty náznaky: vy jako že vyměňte tohoto ministra a možná byste mohli vyměnit i předsedu vlády, pokud nevyřešíš svůj střet zájmů – ty mi připadají podivné,“ pozastavoval se Jan Zahradil.
Postup prezidenta podle něj může mít hlubší politické pozadí. Vyjádřil pochybnosti o tom, zda je tlak na výměnu ministrů a řešení střetu zájmů skutečně jen technickou debatou, nebo zda jde o cílený politický signál. „Nevím, jestli to je úplně jenom poziční hra, kde se prezident měří s budoucím premiérem, kdo bude mít větší kus hřiště, nebo jestli je to myšleno vážně. Nicméně troufám si říci, že v tuto chvíli prezident republiky není neutrální figurou, ale spíše se zařazuje do tábora budoucí opozice vůči té vznikající vládě,“ míní někdejší politik ODS.
Požadavky prezidenta Petra Pavla se netýkaly jen střetu zájmů Andreje Babiše. Vznesl i další podmínky, které zasahovaly přímo do obsahu programového prohlášení vznikající vlády. Například žádal, aby do něj byla přidána deklarace ohledně Ruska, že je to agresor. Podle Zahradila však koaliční lídři prezidentovi ustupovat neplánují: „Oni už to vyřešili. Ta koaliční schůzka, která následovala po schůzce Andreje Babiše s panem prezidentem, se jasně vyjádřila, že už se tam nic doplňovat nebude, že ten program je vyvážený a žádné věty do něj nepřibudou. To je už vyřešená věc. Mně by to nevadilo, ale oni se rozhodli tak, že to nedoplní, a mně to také nevadí,“ poznamenal Zahradil.
„Krabička poslední záchrany,“ říká Zahradil k Turkově volbě do vedení výboru
Poradce Motoristů se vyjádřil také k tomu, zda má Filip Turek šanci usednout do čela Ministerstva zahraničních věcí. „V tuto chvíli se spíš kloním k názoru, že pokud Petr Pavel jmenuje Andreje Babiše premiérem, tak jmenuje i ty ministry, které mu Andrej Babiš přinese jako součást koaliční dohody. Myslím si, že Babiš ponese na Hrad jméno Filipa Turka,“ řekl Jan Zahradil.
Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Filip Turek byl mezitím zvolen místopředsedou zahraničního výboru Sněmovny – tedy do funkce, která je neslučitelná s postem ministra zahraničí. Podle Zahradila ani to neznamená, že by Motoristé s nominací ustupovali. „Řekl bych, že to je trošku taková krabička poslední záchrany v případě, že by se pan prezident opravdu, jak se lidově říká, kousl a Filipa Turka nejmenoval ministrem. Říkám, já to ale nepředpokládám,“ uvedl.
Připomněl, že funkce ve Sněmovně nejsou pevně dané a lze je kdykoliv opustit: „Samozřejmě té funkce, jakékoliv funkce v Poslanecké sněmovně, se může kdykoliv vzdát. A může být zvolen někdo jiný, nějaký náhradník. Takže vůbec to nepovažuji za nějaký signál, že by to snad Motoristé s Filipem Turkem vzdávali,“ zdůraznil.
Andrej Babiš – prostřednictvím Aleny Schillerové – říká, že krok, kterým má vyřešit svůj střet zájmů v Agrofertu, bude nevratný, a proto potřebuje mít záruku, že bude skutečně jmenován premiérem. Podle Zahradila je taková opatrnost pochopitelná. „Nebude přece vstupovat na neprozkoumané teritorium, kde by se mohl ještě nějak probořit do nějaké bažiny. Ano, má to logiku,“ řekl k Babišově volání po zárukách.
Pavel by měl respektovat i voliče stran budoucí koalice
Prezident by měl při svém rozhodování myslet také na to, jaký signál vysílá vlastním voličům i těm, kteří volili strany budoucí koalice. „Myslím si, že skutečně tam se podle mě může otevřít nějaké okno příležitosti, aby se ta situace vyřešila, protože asi ne každý volič Petra Pavla nebo každý jeho potenciální volič by musel být nutně spokojen s nějakými dlouhými průtahy při jmenování nové vlády,“ podotkl.
Pokusil se odhadnout, kdy by mohla nová vláda reálně vzniknout. Zdůraznil ale, že konečný scénář bude záviset především na tom, jaký postup zvolí prezident Petr Pavel. „Myslím si, že do Vánoc můžeme mít nějakou vládu, ale netvrdím, že to musí být ta definitivní vláda. Může to být, ale nemusí. Uvidíme, jakou cestou se pan prezident vydá.“
Zahradil jako spolutvůrce programů Motoristů je prý spokojen s tím, jak zahraničněpolitická část nakonec dopadla. Podle něj obsahuje přesně ty priority, které dlouhodobě prosazoval. „Jsem rád, že to, co jsem navrhoval, je teď obsaženo v programu Motoristů. Je tam obnovení V4, obnovení středoevropské spolupráce, to považuji za důležité,“ uvedl a doplnil, že na těchto směrech panovala mezi budoucími koaličními stranami shoda bez větších sporů. „To znamená napravit pošramocené vztahy třeba s Maďarskem a se Slovenskem, což jsou dvě země, ze kterých si ta končící vláda dělala střelnici,“ doplnil.
V kritice poté pokračoval připomínkou výroků premiéra Petra Fialy z kampaně: „Když se podíváte na výroky Petra Fialy z volební kampaně, tak tam máte věty typu: ‚My nepřipustíme, aby to tu dopadlo jako na Slovensku.‘ No co to je? To přece nepatří do volební kampaně, to je nediplomatické a nestátnické.“
Program obsahuje i další témata, která podle něj současná vláda zanedbala: „Pak jsou tam silné odstavce o ekonomické diplomacii, to je také důležité,“ dal za příklad. Součástí programu je i důraz na obnovu strategických vztahů se Spojenými státy: „Je tam i věta o strategickém spojenectví se Spojenými státy. Tato končící vládní garnitura vlastně ty vztahy s Amerikou vynulovala.“
„Podívejte se na Orbána, jaké má vztahy s Trumpovou administrativou. Podívejte se na Poláky, na prezidenta Nawrockého, který už byl v Bílém domě. Kde je Česká republika? Nikde,“ srovnal českou pozici s ostatními zeměmi regionu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte se, že se prezident při jmenování nové vlády pohybuje na hraně Ústavy?
autor: Natálie Brožovská
