Rozumkův scénář: Až padne Putin, Česko může být cílová země migrantů

13.06.2026 18:16 | Monitoring

Migrační pakt začal platit a Evropa řeší, zda jí přinese větší kontrolu, nebo další spory. V pořadu 90’ ČT24 o něm debatovali demograf Tomáš Kučera z Univerzity Karlovy, analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Zaznělo varování před limity statistik, dopady na lidská práva i otázka, zda bez solidarity mezi státy může celý pakt vůbec fungovat.

Rozumkův scénář: Až padne Putin, Česko může být cílová země migrantů
Foto: ČT24
Popisek: Martin Rozumek

V Evropské unii začal platit migrační pakt, který mění pravidla pro azylovou politiku, nelegální migraci i pomoc zemím pod migračním tlakem. Nově má dojít k rychlejšímu prověřování lidí na hranicích, sběru biometrických údajů a efektivnějším návratům neúspěšných žadatelů.

Součástí paktu je také mechanismus solidarity mezi členskými státy, který patří k nejspornějším bodům celé dohody. Česko má být pro rok 2026 od solidárních příspěvků osvobozeno kvůli počtu ukrajinských uprchlíků, kterým poskytlo dočasnou ochranu.

Demograf Kučera upozornil na limity oficiálních statistik a otevřel otázku, nakolik jsou státy schopné zachytit skutečný rozsah migrace. „Statistiky jsou jenom to, co se zachytí. A to, co se zachytí, záleží na tom, jak intenzivně se to zachytává,“ uvedl Kučera v debatě.

Bc. Jaroslav Kučera

  • Piráti
  • Ti praví piráti již ve sněmovně sedí...
  • mimo zastupitelskou funkci

Podle něj nejsme schopni statisticky zvládnout ani legální složku migrace, natož tu nelegální. Poukázal také na to, že významnou roli hraje způsob uplatňování migračních zákonů a kapacity policistů, kteří se této problematice věnují.

„Jsem přesvědčen, že bychom tu migraci měli nějakým způsobem regulovat, ale mělo by to být na základě poznatků a znalostí, a nikoli na základě momentálních politických pohnutek,“ dodal.

Viktor Daněk uvedl, že migrační pakt odráží především změnu nálady v členských státech. „Myslím, že je to zcela zjevná reakce na politickou poptávku jednotlivých členských zemí,“ uvedl Daněk. Připomněl, že od migrační krize v roce 2015 se pohled na azylovou politiku výrazně změnil i na západě a severu Evropy. A dnešní poptávka je po radikálně přísnějších pravidlech, důslednější kontrole vnějších hranic a tvrdší migrační politice.

Smutný den pro lidská práva, říká Rozumek

Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům reagoval na otázku, zda migrační pakt přinese větší ochranu hranic, nebo naopak více žalob ze strany lidskoprávních organizací: „Myslím si, že obojí je pravda, i když ochrana hranic už nyní je rozsáhlá,“ uvedl Rozumek.

Popsal, že například Frontex podle něj pracuje s velmi sofistikovaným systémem kontroly migrace, do něhož směřují miliardy eur. Zároveň ale upozornil, že u zemí s rozsáhlou mořskou hranicí, například u Řecka s tisíci ostrovy, nelze hranice chránit zcela efektivně.

Na migračním paktu nenechal nit suchou a označil ho za zásadní problém z pohledu ochrany lidských práv. „Pakt my považujeme za chybu. Je to smutný den pro lidská práva v Evropské unii. Myslím si, že opravdu soudy a soudci budou mít hodně práce,“ dodal s tím, že proto přišel do pořadu symbolicky v černém oblečení.

Na dotaz, zda reakce Evropské unie vychází z dat, nebo spíše z dojmů a politické poptávky, Martin Rozumek navázal na Viktora Daňka: „Souhlasím s panem Daňkem, že je to především politická objednávka po větší restrikci,“ uvedl a připomněl, že Evropa čelila uprchlickým krizím, ať už šlo o Syřany prchající před režimem Bašára Asada v roce 2015 nebo o Ukrajince po ruské invazi v roce 2022.

Vítězství pro V4, říká Daněk

Analytik Viktor Daněk reagoval také na slova europoslance Alexandra Vondry z ODS v Interview ČT24, podle něhož migrační pakt znamená kompromis, který má Evropskou unii lépe připravit na případnou další migrační krizi.

Daněk ale upozornil, že skutečný dopad nových pravidel se teprve ukáže. „Uvidíme, jestli je připravená. Migrační pakt může fungovat a nemusí,“ uvedl Daněk. Podle něj pakt obsahuje řadu opatření, která reagují na selhání současného systému. Zda budou dostatečná, efektivní a zda za ně Evropa nezaplatí příliš vysokou politickou cenu, je ale podle Daňka stále otevřená otázka.

Přísnější migrační pakt podle něj odpovídá dlouhodobé poptávce zemí V4 včetně České republiky. „Je to podle mě absolutní politické vítězství států V4, včetně České republiky,“ uvedl Daněk. Zároveň ale dodal, že k jeho prosazení pomohla i změna nálady v dalších evropských státech, mimo jiné pod tlakem bezpečnostní situace.

Česko může být cílovou zemí

Rozumek však upozornil, že migrační tlak nemusí v budoucnu přicházet jen z Afriky nebo Blízkého východu. Rizikem by podle něj mohl být i případný rozpad Putinova Ruska. „Pokud se zhroutí Putinovo Rusko, může to být velký zdroj migrantů i do České republiky,“ dodal, že není možné migraci vnímat jen jako problém jižních států Evropské unie.

Jak bylo zmíněno, Česká republika si v rámci migračního paktu vyjednala dočasnou výjimku ze solidárního mechanismu, a to kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny. Evropská komise ale bude situaci znovu posuzovat už příští rok.

Pokud by Česko výjimku napříště nezískalo a pravidla paktu nedodržovalo, mohlo by čelit žalobě u Soudního dvora Evropské unie i finančním sankcím.

Kabinet Andreje Babiše chce vedle unijního migračního paktu prosadit také vlastní opatření zaměřená na nelegální migraci. Ministr vnitra dostal za úkol připravit novelu azylového zákona i tvrdší podmínky pro návratovou politiku.

Vláda plánuje v Česku zavést politiku nulové tolerance k nelegální migraci. Ministr vnitra má připravit přísnější pravidla pro návratovou politiku a novelu azylového zákona, která má reagovat na nové evropské podmínky.

„Česká republika opravdu migrační pakt vzorně plní. Jsme jeden z nejlépe připravených států,“ řekl Rozumek k rozporným vyjádřením české vlády, podle nichž Česko migrační pakt nezavádí, zatímco Evropské komisi podle něj ukazuje, že patří mezi nejlépe připravené státy.

Bez solidarity mezi členskými státy může prý celý systém selhat. „Pokud nebude fungovat základní solidarita a pospolitost v rámci EU, tak celý pakt padne pod stůl a fungovat nebude,“ upozornil.

S jeho slovy Daněk souhlasil a k tomu podotkl, že Česko roky říká Řecku a Itálii, aby si migrační tlak řešily samy, přestože samo výrazně těží z výhod schengenského prostoru. „Ta solidarita tam samozřejmě být musí, my ji sami využíváme,“ zdůraznil, že solidarita je jedním ze základních principů EU.

Zároveň varoval, že podobný přístup by vůči České republice mohly jednou zaujmout i jiné členské státy. „Chtěl bych vědět, zda by se na nás se stejným argumentem, že solidarita už neplatí, bude dívat Německo nebo Nizozemsko, až se bude vyjednávat o dotacích s Českou republikou v příštím víceletém rámci,“ dodal.


 

 

MUDr. Martin Kuba byl položen dotaz

Sociální sítě

Opravdu si myslíte, že sociální sítě ubližují dětem? Proč se o nich neustále mluví jen negativně. Ano, je třeba děti hlídat a vést k tomu, jak se pohybovat na internetu, ale zamezit jim přístup k sociálním sítím nebo nějak omezovat to, aby používali internet podle mě není správná cesta. Doba je pros...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 43 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Jo !, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseberan 96 , 13.06.2026 18:25:38
Není nad si poslechnout stejné názory, stejně parazitických "odborníků" ! Moc se mi líbí ta úvaha "až se Rusko zhroutí" ... to už tady nikdo z nás nebude !

|  14 |  0

Další články z rubriky

Rozumkův scénář: Až padne Putin, Česko může být cílová země migrantů

18:16 Rozumkův scénář: Až padne Putin, Česko může být cílová země migrantů

Migrační pakt začal platit a Evropa řeší, zda jí přinese větší kontrolu, nebo další spory. V pořadu …