Nejen dnes, ale už vždycky za jeden provaz!
Děkuji za moudrá slova Josefu Skálovi. My, starci, sice věčně mladí, ale kteří už nikam nekandidujeme, si můžeme dovolit rady. S jednou se vám nyní přimlouvám i já.
Nová politická strana STAČILO! (pozor, není to jednorázová volební koalice, ale nová politická strana!) vzbuzuje očekávání a naději. I u mě. Pravicovým vládám se povedlo, že konzervativní proudy levice si přes historicky danou vzájemnou opatrnost, nedůvěru a přetrvávající ideové rozdíly podaly ruce. Doposud nikdy ještě na jedné kandidátce nebyli evangelíci, národní socialisté, sociální demokraté, bývalí anarchisté i komunisté. Schválně říkám „bývalí anarchisté“ a „bývalí komunisté“. Protože házet bomby po následnících trůnu nikdo netouží, o anarchii v sociálních otázkách se zasloužila pravice a o beztřídní společnosti či diktatuře proletariátu nikdo soudný dnes ve volbách neuvažuje. Jsme realisté. Shodli jsme se všichni na společném jmenovateli: sociální spravedlnosti, silném, kompetentním a suverénním národním státu, konzervativních hodnotách rodiny a respektu k druhým názorům, což předpokládá život v míru a bez potřeby vydávat veřejné peníze na zbraně. A to je dobře. Válka je vůl. Jakákoliv. Kdekoliv, kdykoliv. Je dobře, že jsme se shodli.
Děkuji Josefu Skálovi, že připomněl sen o široké shodě levicových sil Bohumíra Šmerala. Ten byl levicový politik, novinář, vizionář. Shoda se ale narodila, až když si letos podaly ruce dvě političky. Kateřina Konečná a Jana Maláčová. Dvě kdysi velké strany levice. Komunisté a sociální demokraté. Spolu s národními socialisty, kterým se kdysi posměšně říkalo „brkouni“ vzniklo STAČILO!.
Na levici se poprvé od roku 1921 nesoupeří, ale spolupracuje. Trvalo to 104 let, než jsme zmoudřeli.
Nejsem členem komunistické strany přes 55 let, jako Josef. Ale pomáhal jsem jí, když jí bylo nejhůř a téměř všichni ji opustili. Pomáhal jsem i sociální demokracii, když se obnovená po roce 1989 potácela pod vedením amerického agenta Horáka a nevěděla, koho chce zastupovat. Pomohl jsem Miloši Zemanovi, věřil jsem mu a stál při něm, když sociální demokracie s ním v čele bojovala „proti všem“ za svou levicovou identitu. Pozastavil jsem si členství v ČSSD v roce 2003, protože jsem už tehdy cítil potřebu usilovat o širší rámec, o širší službu veřejnosti.
Tím víc to chce spojit síly dnes. Pro budoucí cíle. Napříč co možná nejširší škálou názorů. Spojenectvím těch, kteří nechtějí nezaměstnanost, prekérní práci bez jistot, bezdomovectví, bídy a nouze. Co možná nejširší škálou názorů těch, kteří stojí o multipolární svět, kterému nikdo nebude poručníkovat. Ani Rusko, ani Brusel, ani USA. Kteří stojí o národní suverenitu naší země. Kteří nechtějí být v předklonu před Bruselem, ale ani před Washingtonem, Moskvou či Pekingem. Kteří jsou hrdí na svou ústavu, svou kulturu, svá náboženství, ale hodlají i nadále žít v sekulární republice, kde hlas každého má stejnou váhu a kde víra či genderová identita je soukromou věcí každého. Kde jsme si rovni. Kde si váží dosažené svobody slova i politického názoru. Kde si už nepřejí diktaturu nikoho, ale svobodu volby politického názoru. Rozumíme ochraně přírody, a proto nechceme Green Deal. Jen tudy vede současná cesta k restauraci sociálního pokroku.
Josef Skála má pravdu, že nejhorší je preferovat bývalé stranictví a rozeštvávat ty síly, které k sobě už cestu našly. Podmínka soužití je jedna. Naprosto rovnoprávné partnerství na půdě nové strany STAČILO!, která je nyní jedinou cestou k přežití celého spektra levicových názorů. Dokážeme to? Nebo kroužkováním pohřbíme i to málo, co z české levice ještě zbylo? Kandidátka vyjadřuje společný postoj, společný kompromis. Společnou vůli, aby oslovila co nejširší spektrum voličů. Abychom se navzájem drželi za ruce. Aby žádná ze stran, která chce jít s námi, nebyla vyloučena či marginalizována.
Pětikoalici přečíslí ne jen jednou, ale opakovaně, jen co bude nejširší blok. Jedině pak přestanou propadat statisíce hlasů. A slovo si vezme i velký díl těch, kteří k volbám už ani nechodí. Je jich několik milionů. V české politice je třeba levicová politika. Vedle sebe radikálně antikapitalistická – i ta reformní, která preferuje lidskost proti sobectví. Levici musejí společně rehabilitovat jak komunisté, tak socialisté a sociální demokraté. Dokonce i národní socialisté či někteří křesťanští demokraté. Dokonce i moudřejší liberální demokraté, jací se v hojné míře najdou i mezi mladými levičáky. Česká republika takto širokou levici potřebuje. Potřebujeme společnou naději. Potřebujeme se navzájem. Na cestě ze shnilých poměrů. Proti fanatické pravici – ale i proti sabotérům z vlastních řad.
Dejme tomu šanci už teď ve volbách. Nekroužkujme „ty svoje“. Pomáhejme si navzájem. Pojďme po 104 letech poprvé společně. Nenechme nikoho z přátel a soudruhů na holičkách. Volme společně. STAČILO!. Nekroužkujme. Malicherným trapasem zazdí budoucnost jen užitečný idiot nebo nepřítel ve vlastních řadách.
Pokud chcete kroužkovat, podpořte svým kroužkem první čtyři kandidáty. Tím se pokusíte zajistit, že vůli po společném postupu nikdo neohrozí.
Jak dopadnou volby, o tom rozhodnete vy. Pojďte k volbám, poprvé všichni společně!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je dobře, že se spojila česká konzervativní levice do hnutí STAČILO!?
autor: Štěpán Kotrba
_profil_top.jpg)
