Takto funguje „žurnalistika ve veřejném zájmu“: Petr Žantovský napaden na Hlídacím psu. A když se chtěl bránit...

Server HlídacíPes.org sepsal článek, v němž figuruje i současný radní ČTK Petr Žantovský. Server tvrdí, že se Žantovský objevuje na několika konspiračních webech. Podílí se na udílení tzv. Krameriových cen, které se odehrává ve Slovenském domě v Praze. I tady se prý Žantovský setkává s celou řadou lidí, kteří přispívají na dezinformační weby.

Na adrese Slovenského domu podle Hlídacího psa sídlí několik spolků spojených se Žantovským.

„Sám Žantovský v tamním sále například křtil své knihy nebo do něj zval na udílení zmiňovaných Krameriových cen. Jednu z jeho knih křtil při své návštěvě Slovenského domu přímo prezident Miloš Zeman. Perličkou z této akce je dodávka sady luxusních vín, kterou podle Vladimíra Skalského dodal Zemanův přítel, bývalý důstojník komunistické armády ČSSR a obchodník s vínem Zdeněk Zbytek, známý svými dobrými kontakty v zemích bývalého Sovětského svazu. Na pozvánkách na jiné akce ve Slovenském domě se zase objevila jména dalších spolků spojených s Petrem Žantovským, které sídlí na jiné adrese, ale ve kterých on sám figuruje – jako Aréna nebo Medias res. Obě sdružení spolu s Žantovského CS Institutem zvala třeba na konferenci Průniky české a slovenské literatury, kterou Žantovský také sám moderoval. Jako druhý moderátor byl ohlášen ředitel Slovenského domu Vladimír Skalský,“ napsal server.

Celý článek naleznete zde.

„Blízkost k dezinformátorům, Kremlu nebo českým komunistům vykazuje i další ze zmiňovaných spolků ve Slovenském domě, Klub českých a slovenských spisovatelů. V jeho radě kromě Petra Žantovského působí třeba i dlouholetý moderátor koncertů Alexandrovců, nositel ruské Puškinovy medaile a předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka či několik publicistů a dalších osobností blízkých KSČM,“ lze se dále dočíst na serveru.

Krameriovu cenu dostal in memoriam i zavražděný novinář Ján Kuciak, což server kritizuje s tím, že proti tomuto udílení se zvedla vlna nevole. Proti prý byla rodina i jeho někdejší kolegové.

Radní ČTK Petr Žantovský se chtěl proti článku ohradit a uvést to na pravou míru, ale na serveru HlídacíPes.org podle svých vlastních slov nedostal patřičný prostor.

„Server HlídacíPes.org o sobě říká, že provozuje ‚žurnalistiku ve veřejném zájmu‘. V reálu to zpravidla vypadá tak, že si nějaký redaktor tohoto webu vyhlédne oběť – osobu, instituci – a tu se ze všech sil snaží skandalizovat. Nejčastěji za pomoci nálepek, které se nijak neobtěžuje argumentačně vysvětlit a zdůvodnit. Takovou oblíbenou etiketou u ‚hlídacích psů‘ je přívlastek ‚konspirační‘ či ‚dezinformační‘ (například médium),“ začal Žantovský.

Pokud jde o cenu pro Jána Kuciaka, Žantovský to vidí jinak než HlídacíPes.org.

„Udělení Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku v loňském roce Jánu Kuciakovi in memoriam neproběhlo navzdory vůli jeho rodiny, nýbrž s jejím souhlasem a poděkováním – existuje o tom korespondence. Teprve poté, co kdosi na Slovensku začal o Krameriově ceně šířit lži a nesmysly, začala být Krameriova cena pro Kuciaka zpochybňována. Pravda bude zřejmě taková, že si nebohého Kuciaka ‚přivlastnily‘ určité novinářské kruhy a nechtějí se o něj ‚dělit‘. O absurditě takové situace snad není třeba mluvit,“ uvedl radní ČTK.

Podobným způsobem se Žantovský vyjádřil ještě k dalším deseti informacím z článku. Kdyby si redakce článku dala tu práci a zjistila si fakta, prý si mohla ušetřit psaní obsáhlého textu.

Petr Žantovský doslova napsal:

Pes, který se honí za vlastním stínem

Následující text je mou reakcí na denunciační článek, který vyšel dnešního dne na serveru Hlídací pes. Ačkoli jejich článek obsahuje spoustu prokazatelných nepravd a chyb, server Hlídací pes odmítl zveřejnit moji reakci s opravami těchto chyb. Nepřímo tak na sebe říká, jak moc mu záleží na pravdivých informacích a objektivní žurnalistice. Zveřejňuji tedy celou věc na PL.cz v přesvědčení, že demokracie spočívá v diskusi, a diskuse je konfrontací dvou stran, nikoli jednostranným útokem bez práva na obranu.

Server Hlídací pes o sobě říká, že provozuje „žurnalistiku ve veřejném zájmu“. V reálu to zpravidla vypadá tak, že si nějaký redaktor tohoto webu vyhlédne oběť – osobu, instituci – a tu se ze všech sil snaží skandalizovat. Nejčastěji za pomoci nálepek, které se nijak neobtěžuje argumentačně vysvětlit a zdůvodnit. Takovou oblíbenou etiketou u „hlídacích psů“ je přívlastek „konspirační“ či „dezinformační“ (například médium). Aktuální článek Vojtěcha Bergera na Hlídacím psu (https://hlidacipes.org/slovensky-dum-v-praze-hosti-folklor-i-akce-dezinformatoru-neporusuji-zakon-rika-reditel/) ale autora a jeho web usvědčuje z toho, že sám šíří nepodložená tvrzení (dezinformace), a navíc se snaží vytvářet pomyslné nitky mezi různými lidmi a příběhy a naznačuje, že na těch nitkách vztahů a souvislostí je cosi nekalého. Co konkrétně, neříká, neboť pro to nemá jediný argument. Ale už sám náznak stačí. Kde? Nu přece ve světě konspirace. Hlídací pes tak prokázal, že je platformou nejen dezinformační, ale i konspirační.

Nejprve k těm dezinformacím.

1) Slovenský dům (SD) v Praze není instituce, nýbrž budova. Jako taková žádné dotace ze státního rozpočtu nepřijímá a ani nemůže, nemá, pokud vím, vlastní právní subjektivitu.

2) Udělení Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku v loňském roce Jánu Kuciakovi in memoriam neproběhlo navzdory vůli jeho rodiny, nýbrž s jejím souhlasem a poděkováním – existuje o tom korespondence. Teprve poté, co kdosi na Slovensku začal o Krameriově ceně šířit lži a nesmysly, začala být Krameriova cena pro Kuciaka zpochybňována. Pravda bude zřejmě taková, že si nebohého Kuciaka „přivlastnily“ určité novinářské kruhy a nechtějí se o něj „dělit“. O absurditě takové situace snad není třeba mluvit.

3) Asociace nezávislých médií je organizace fungující podle zákona. Její neustálá problematizace různými náznaky nemá žádné opodstatnění. Asociace, pokud vím, nikdy nebyla příjemcem ani jedné koruny z veřejných zdrojů, funguje výlučně na základě dobrovolné aktivity. Opět se tu donekonečna omílá přídavné jméno „konspirační“ ve spojitosti s některými osobami. Kdo však má právo takovou nálepku dát? Ten, kdo prokáže její opodstatněnost. To se zde nestalo.

4) Obzvláště legrační je zmínka o tom, že banskobystrický Slobodný vysielač, v jehož vysílání se objevuji já už několik let a kolega Novotný od letoška, „dával prostor hejtmanovi Mariánu Kotlebovi“. Hlídací pes by měl vědět, že novinář musí referovat o skutečnosti bez ohledu na to, zda vyhovuje jeho politickým afinitám. M. Kotleba byl hejtman. Kdyby byl hejtmanem Juro Jánošík, jistě by se mu též dostalo „prostoru ve vysílání“. A mimochodem, marně si lámu hlavu, co má Kotleba ve vysílání SV Banská Bystrica společného se Slovenským domem v Praze. Odpověď zní: nic. Je to jen pomyslný klacek, jímž chce Hlídací pes bít.

5) Netuším, co je špatného na tom, že mi prezident republiky (za přítomnosti emeritního slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče) ve Slovenském domě pokřtil moji knihu. Že by se jednalo o nějaké podzemní (SD má sálek v suterénu) spiklenecké hnutí, jehož součástí je i hlava státu? Nějak jsem Hlídacího psa nepochopil. A v té souvislosti zmínka o jakémsi vínu od Z. Zbytka? Až do dneška jsem o něm nevěděl, to je jediná nová informace (pokud je ovšem pravdivá), kterou jsem se od Hlídacího psa dověděl. Každopádně pokud tam bylo, neokusil jsem, nevěda o něm. A i kdybych věděl, stejně bych neokusil. Z. Zbytek, pokud vím, obchoduje s moldavskými víny, a ta jsou obvykle sladká, kdežto já upřednostňuji suchá. Nejlépe z jižní Moravy.

6) Informace o tom, že CS Institut pořádá externí doktorská studia pro kyjevskou školu MAŘP, je už od počátku roku 2017 nepravdivá. Spolupráci CS institut ukončil právě z toho důvodu, že ukrajinský partner nebyl schopen garantovat mezinárodní uznatelnost udělovaného titulu Ph.D. Role CS Institutu a moje v tom byla prostinká: zajišťovali jsme školící a odborné aktivity pro doktorandy, jejich dizertační práce přijela hodnotit vždy trojice akademiků z MAŘP. Naše role byla výlučně servisní. A i ta už je víc než dva roky minulostí. Což lze ověřit pohledem na http://www.mediasres.cz/partneri/.

7) Hlídací pes rovněž píše, že mám cosi společného s jakousi Mezinárodní školou marketingu a managementu. Netuším, co je to za firmu a nic společného s ní nemám. Děkuji Hlídacímu psu, že mě upozornil na jejich webovku, kde jsem z mně neznámých důvodů uváděn. Požádal jsem je, aby tuto nepravdivou informaci ze stránky neprodleně odstranili.

8) Hlídací pes píše, že MAŘP a její spolupracující organizace v ČR „musely obhajovat“ svou práci, a jako důkaz přináší zápis z etické komise Syndikátu novinářů z 20. 1. 2015. To je bizarní. Tato komise totiž projednávala moji stížnost na Václava Moravce a jeho zavádějící tvrzení na to téma v pořadu OVM. A pointa? Komise pro etiku mi (jakožto stěžovateli) ani nikdy nesdělila výsledek svého bádání. To je vskutku etické.

9) Dalším „sprísahancem“ podle Hlídacího psa je zřejmě slovenský velvyslanec Peter Weiss, protože si dovolil se účastnit nejen akcí v SD, ale dokonce i semináře pořádaného Ivanem Davidem a jeho webem Nová republika (zde opět bez důkazu nálepkován jako „prokremelský“). Vypadá to, že spiknutí je mezinárodní.

10) A aby kádrování nebylo dost, je na mušce spolu s ostatními také předseda České asociace rusistů Jiří Klapka (pozor, bdělému oku Hlídacího psa uniklo, že jeho zločinnost nejspíše plyne i z faktu, že je původem poloviční Slovák). Dalším terčem kádrovacího úsilí Hlídacího psa je Pavol Dinka, donedávna šéfredaktor slovenského Literárného týždenníka, a taktéž předseda slovenského Klubu autorů literatury faktu Jozef Leikert. Jeho vina je o to tíživější, že si dovolil být předsedou habilitační komise na Panevropské vysoké škole. Hlídací pes by měl vědět, že pan prof. Leikert tam tehdy byl děkanem a jednou z povinností děkana je předsedat habilitačním a jmenovacím řízením. Sám však nemá hlasovací právo.

11) A kdyby si Hlídací pes dal tu práci a místo marného štěkotu na vlastní stín se raději pokusil zjistit fakta, též by se snadno dověděl, že Laurinská 2 je adresa na bratislavském Starém městě, kde má sídlo řada slovenských spisovatelských organizací (mj. Asociácia organizácií spisovateĺov Slovenska, SC Pen atd.). A mimo jiné také některé spolky organizující slovensko-české kulturní aktivity. Mimochodem, udivuje mne, že Hlídací pes nepřidal do seznamu mých hříchů to, že jsem už víc než deset let členem slovenského centra Penklubu, vydávám na Slovensku eseje, knihy publicistické i básnické, a dokonce jsem za jednu svou sbírku básní obdržel Výroční prémii SC Pen za rok 2017. Tímto se tedy k tomu veřejně doznávám. A jak napsal Josef Kainar, „též se přiznávám, že z toho ničeho mi není líto“.

Je to všechno zkrátka mnohem prostší, než by si konspirační srdce Hlídacího psa přálo. Kdyby si dal tu práci a místo marného splétání nesmyslných podezření a náznaků spikleneckých teorií prostě položil otázky lidem, kteří disponují relevantními informacemi, nebylo by třeba onoho obsáhlého článku. Že tak neučinil, si mohu vysvětlit jediným způsobem: že totiž právě ten konspirační článek byl smyslem celého úsilí HP.

Petr Žantovský