Hned na úvod Katchanovski konstatuje, že válka může skončit buď na bojišti, nebo u jednacího stolu a že druhá možnost je na stole právě díky zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Připomíná, že to bylo díky tlaku Donalda Trumpa, že ukrajinský prezident Zelenskyj změnil svůj postoj a je ochoten vyjednávat s Vladimirem Putinem.

Mírový plán

Katchanovski shrnul dění okolo 28bodového, následně jen 20bodového mírového plánu, ke kterému měly výhrady obě strany konfliktu. Poukazuje zejména na to, že Zelenskyj odmítá klíčový požadavek, totiž opuštění zbytku Donbasu, a že tohoto požadavku se Putin nevzdá. Jak ukazují volební i jiná data, Doněck, Luhansk i Krym byly nejvíce prokomunistické a proruské regiony od založení Ukrajiny v roce 1991. Dle průzkumu z dubna a května roku 2014 tyto regiony nejvíce podporovaly nezávislost, připojení se k Rusku a autonomii v rámci Ukrajiny, připomíná opět vědec. A také – že je Rusko podpořilo ve vyhlášení nezávislosti, kterou uznalo krátce před vypuknutím války.

A také, že Zelenskyj požaduje bezpečnostní záruky, které ale USA podmiňují mírovou dohodou a právě stažením se z Donbasu. Katchanovski také zpochybňuje důvěryhodnost těchto záruk. „Spojené státy s největší pravděpodobností nepůjdou do otevřeného konfliktu s Ruskem, jak současná válka dokazuje. A Trumpovy prohlášení a činy ohledně Venezuely, Grónska, Kanady, Íránu a jiných zemí dokazují, že dohody a záruky USA se mohou změnit přes noc,“ varuje Katchanovski a dodává, že Trump odmítl zajišťovat bezpečí francouzských a britských vojáků, pokud by byli nasazeni na Ukrajinu.