Hned na úvod Katchanovski konstatuje, že válka může skončit buď na bojišti, nebo u jednacího stolu a že druhá možnost je na stole právě díky zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Připomíná, že to bylo díky tlaku Donalda Trumpa, že ukrajinský prezident Zelenskyj změnil svůj postoj a je ochoten vyjednávat s Vladimirem Putinem.

Mírový plán

Anketa

Jakou školní známkou zatím hodnotíte práci současné Babišovy vlády?

1

67%

2

22%

3

6%

4

1%

5

1%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 3546 lidí

Katchanovski shrnul dění okolo 28bodového, následně jen 20bodového mírového plánu, ke kterému měly výhrady obě strany konfliktu. Poukazuje zejména na to, že Zelenskyj odmítá klíčový požadavek, totiž opuštění zbytku Donbasu, a že tohoto požadavku se Putin nevzdá. Jak ukazují volební i jiná data, Doněck, Luhansk i Krym byly nejvíce prokomunistické a proruské regiony od založení Ukrajiny v roce 1991. Dle průzkumu z dubna a května roku 2014 tyto regiony nejvíce podporovaly nezávislost, připojení se k Rusku a autonomii v rámci Ukrajiny, připomíná opět vědec. A také – že je Rusko podpořilo ve vyhlášení nezávislosti, kterou uznalo krátce před vypuknutím války.

A také, že Zelenskyj požaduje bezpečnostní záruky, které ale USA podmiňují mírovou dohodou a právě stažením se z Donbasu. Katchanovski také zpochybňuje důvěryhodnost těchto záruk. „Spojené státy s největší pravděpodobností nepůjdou do otevřeného konfliktu s Ruskem, jak současná válka dokazuje. A Trumpovy prohlášení a činy ohledně Venezuely, Grónska, Kanady, Íránu a jiných zemí dokazují, že dohody a záruky USA se mohou změnit přes noc,“ varuje Katchanovski a dodává, že Trump odmítl zajišťovat bezpečí francouzských a britských vojáků, pokud by byli nasazeni na Ukrajinu.

Zelenskyj naopak požaduje záruky podobné článku 5 NATO, nasazení vojáků ze západních zemí s podporou USA, zachování armády Ukrajiny v současné velikosti, její vyzbrojení a financování od Západu a členství v EU do roku 2027. Katchanovski míní, že není pravděpodobné, že se něco z toho stane. Už jen proto, že Rusko nasazení sil NATO na Ukrajině odmítá, a pokud by se tak stalo, tak by byly cílem jeho útoku. Velká Británie a Francie by si něco takového netroufly bez ochrany USA, které ji poskytnout nehodlají, a Německo vyslání vojáků odmítá zcela. A i když Rusko neodmítá členství Ukrajiny v EU, někteří její členové, jmenovitě Maďarsko ano, a další pak odmítají zrychlenou proceduru členství.

Co může udělat Trump

„Trump může ukončit válku, protože má páky na Zelenského a mnohem menší páky na Putina. To by však vyvolalo politickou reakci demokratů a části republikánů v USA, evropských členů NATO a západních médií, protože ti chtějí pokračovat v proxy válce na Ukrajině, aby oslabili Rusko,“ říká pak Katchanovski o americkém prezidentovi. Podotýká, že Trump se prezentuje jako vyjednavač a tvrdí, že se nejedná o jeho válku, ale nadále podporuje Ukrajinu přímo i nepřímo informacemi rozvědky. „Bere Ukrajinu jako závislý stát a Zelenského jako prostředníka,“ popisuje s tím, že závislým státem se Ukrajina stala po „Západem podporovaném násilném převratu“ v roce 2014.

„Trumpův mírový plán je ústupkem realitě, které čelí USA a Ukrajina, protože Ukrajina postupně prohrává válku s Ruskem a Západ prohrává proxy válku na Ukrajině a nemá reálnou šanci porazit Rusko. Jeho plán, který by uznal částečnou porážku Ukrajiny, se snaží zabránit skutečné kapitulaci a vzdání se Ukrajiny. Jakýkoli budoucí mírový plán by byl pro Ukrajinu mnohem horší,“ zmínil.

Upozorňuje, že pozice USA a Ukrajiny ovlivní tzv. midterms, tedy americké volby do Sněmovny reprezentantů, které se konají v polovině mandátu prezidenta. Trump chce dle Reuters mít dohodu do konce března 2026, zatímco Zelenskyj chce konflikt prodloužit v naději, že v Kongresu získají většinu demokraté.

Když mír nebude

„Pokud mírová jednání selžou nebo se budou vléct a válka bude pokračovat, Rusko může vojenskou silou obsadit zbývající část Doněcké oblasti a zabrat další území na východě a jihu Ukrajiny,“ upozorňuje vědec a konstatuje, že Rusko má nad Ukrajinou vojenskou převahu ve všech ohledech a podařilo se mu zabrat ukrajinské zdroje, nemluvě o zničení ukrajinské energetické infrastruktury. „Intenzivnější útoky Ruska na kritickou energetickou infrastrukturu Ukrajiny v této zimě mají také za cíl donutit Zelenského, aby přijal mírovou dohodu, která bude z velké části odpovídat ruským podmínkám,“ praví Katchanovski.

Připomíná, že nový ukrajinský ministr obrany uvedl, že 2 miliony ukrajinských občanů je obviněno z vyhýbání se odvodům a 200 000 je pak přímo dezertérů. „Zelenského vláda spoléhá na vynucenou mobilizaci, na ukrajinských telegramových kanálech jsou tisíce videí,“ konstatuje s tím, že Rusko je na cestě k vítězství v opotřebovávací válce.

Anketa

Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?

Líbilo

97%

Nelíbilo

1%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 24800 lidí

„Může postupně obsadit zbývající část Donbasu a části dalších východních a jižních regionů Ukrajiny. Čím déle válka trvá, tím vyšší je pravděpodobnost, že Ukrajina bude čelit rychlému kolapsu fronty. Rusko může vést vyčerpávající válku na Ukrajině mnohem déle než Ukrajina. Ekonomické sankce proti Rusku nejenže nezabránily ruské invazi, ani ji nezastavily, ale také nedokázaly ochromit ruskou ekonomiku. Rusko dokázalo přesměrovat svůj obchod z EU do Asie, zejména do Číny, a může tak pokračovat ve financování války. Rusko se spoléhá především na smluvní vojáky a má značný nevyužitý potenciál lidských zdrojů, který lze mobilizovat pomocí finančních pobídek nebo další částečné mobilizace. Naproti tomu ekonomika Ukrajiny v důsledku války utrpěla velký pokles. Ukrajina se do značné míry spoléhala na vojenskou a finanční pomoc USA a EU, ale Trump v podstatě zastavil takovou přímou pomoc USA Ukrajině. S částečnou výjimkou na začátku války se Zelenského vláda spoléhá na nucenou mobilizaci. A Ukrajina má k dispozici mnohem méně lidských zdrojů než Rusko, protože má mnohem menší populaci a na Ukrajině je rozšířené vyhýbání se vojenské službě,“ vysvětlil pak do detailu.

Jako nejpravděpodobnější scénář pak vidí částečnou prohru Ukrajiny, se ztrátou území na Donbasu a na jihu a východě Ukrajiny. Jako nepravděpodobné naopak vidí obsazení celé Ukrajiny, protože její západní regiony jsou historicky protiruské a Rusko nemá dostatečné vojenské kapacity na takové vojenské obsazení, zejména u velkých měst, jako je Charkov a Kyjev.

Zelenskyj nevládne

Katchanovski hovoří také o interní krizi Zelenského vlády, konkrétně o tom, že Američany podporovaná protikorupční agentura NABU vyšetřuje Zelenského okolí a zapleten je zřejmě sám prezident. Což vedlo k výměně prezidentova poradce Jermaka za Kyryla Budanova. Toho se Jermak snažil několikrát zbavit, ale USA tyto pokusy zablokovaly.

„Zelenského budoucnost závisí na válce. Zelenskyj získává více času u moci díky zrušení prezidentských voleb, které vyhlásil na základě stanného práva. V případě ukončení války může přijít o moc, pokud by volby byly relativně svobodné a spravedlivé, nebo by mohl být svržen. Může být také stíhán svým nástupcem na Ukrajině,“ říká pak Katchanovski o ukrajinském prezidentovi.

Zmiňuje také, že prezidenta může svrhnout krajní pravice, která také může zablokovat mírovou dohodu. „Jak ukazují mé studie, krajní pravice se podílela na násilném svržení relativně proruské vlády na Ukrajině v roce 2014 a na vetování mírového řešení války v Donbasu, které Zelenskyj slíbil během volební kampaně. Krajně pravicové organizace, jako je neonacistické hnutí Azov a C14, a radikálně nacionalistické organizace, jako je Pravý sektor, Bratstvo a Svoboda, posílily svou moc během rusko-ukrajinské války, zejména významným rozšířením vojenských jednotek, národní gardy a vojenské rozvědky, které jsou pod jejich faktickou kontrolou,“ poukázal Katchanovski na svůj výzkum. Míní také, že aby ukonejšil tyto organizace, Zelenskyj prezentuje ty, kdo kolaborovali s nacistickým Německem za druhé světové války a podíleli se na zločinnech proti lidskosti na Polácích, Židech i Ukrajincích, jako hrdiny. Proto také odmítá bod mírového plánu o „odmítnutí nacistické ideologie“. Katchanovski také říká, že Rusko přehnaný vliv krajní pravice na Ukrajině použilo jako důvod pro invazi a lživě tvrdí, že Ukrajina je nacistický nebo neonacistický stát.

A na závěr se Katchanovski věnuje opět Zelenskému a jeho evropským spojencům: „Zelenskyj ve svém projevu v Davosu zaútočil na evropské země, na nichž závisí jeho přežití. Velké země jako Francie, Německo, Itálie a Velká Británie však nadále veřejně bezpodmínečně podporují Zelenského a mlčí o jeho útocích, korupci, nedemokratických činech a hrubém porušování lidských práv. Vedoucí představitelé těchto zemí vsadili na Zelenského a nechtějí si přiznat, že selhali.

Zelenskyj po svém neúspěšném pokusu vyhrát nevyhratelnou válku stojí před volbou, zda přijmout mírovou dohodu za těchto podmínek, nebo pokračovat ve válce s téměř jistou perspektivou porážky Ukrajiny. Jakákoli budoucí mírová dohoda by Ukrajině nabídla mnohem horší podmínky než mírová dohoda Trumpa, která nabízí horší podmínky než mírová dohoda z Istanbulu, která zase nabízela horší podmínky než minské dohody. Čím déle bude válka pokračovat bez mírové dohody, tím více Ukrajinců bude zabito, tím více ukrajinského území bude ztraceno, a tím více energetické infrastruktury a další kritické infrastruktury na Ukrajině bude zničeno v důsledku ruských útoků.“

Psali jsme:

Snad nechtějí upalovat lidi, připomněl Zbořil, co Milion chvilek nerad uslyší

Ukrajina a EU si na sebe navzájem začaly stěžovat

Babiš vyvěsí ukrajinskou vlajku. Dostal pochvalu od Kupky i TOP 09

Ukrajinci dezertují. Bojovat posílají i kuchaře