Účtování starého ódéesáka. Fiala, Kupka, Decroix. A jedno jméno, na které si máme dát pozor

V souvislosti s hlasováním v PSP o důvěře vládě 13/01/2026, jsem očekával podstatný nárůst agresivity těch, kteří museli, nebo budou muset, spolu se svými chráněnci, se skřípěním zubů opustit svá, zcela neadekvátně placená vládní nebo nezisková místa. Nevím, jak veliký podíl v té agresivitě hrál v té době se blížící volební kongres ODS. Stagnující volební preference ODS (kolísající mezi 11 až 13 %) by mohly vysvětlit část nervozity přecházející v některých případech v těžko zvladatelnou nenávist. O tom ale později.

Na vystoupeních některých delegátů kongresu se pokusím ukázat, že stále více začíná převládat názor o zbytečnosti další existence politické strany, která více slouží jen jako snadný zdroj obživy pro ty, kteří se do čela strany vecpali, prosti jakékoli morálky. Ve dnech 18/01/2026 až19/01/2026 probíhal volební kongres ODS, tentokrát v Praze. Na jeho průběhu a z něho plynoucím novém složení orgánů strany, lze doložit, proč je současná situace ve stále více se rozdělující společnosti taková, jaká je. On totiž tento kongres díky vystoupení osvědčených a hodnotových delegátů celkem jasně ukázal, jak se bude nejen ODS, ale i opozice chovat, bez ohledu na důsledky pro Českou republiku a její občany.

Termín konání kongresu byl znám s dostatečným předstihem. Dále vedení ODS byly známy katastrofální hospodářské výsledky, které ve zkratce reprezentuje navýšené zadlužení státu o více než 1,2 bilionu Kč za 4 roky, vědomé vytvoření podvodného návrhu státního rozpočtu a zatím úspěšné zamaskování bitcoinového skandálu. Bylo tedy jasné, jaká kritéria použít pro výběr potřebné většiny delegátů. Průběh kongresu, na rozdíl od výšky nákladů na účast od každého delegáta, nebyl nijak překvapivý. Úvodní a zároveň poslední projev v té chvíli ještě předsedy ODS Petra Fialy byl očekávaný, tj. trapný, a jen potvrdil, že Petr Fiala je a pravděpodobně i zůstane zcela mimo reálný život. Experti pro styk s veřejností ho sice něco naučili, ale tím se trapnost jeho každého naučeného – mnohdy směšného gesta, vyřčené fráze – násobila. Pokud se Petr Fiala naučil něco skutečně bravurně ovládat, pak je to vedle bájné lhavosti také víra ve vlastní hodnotovost a politickou předvídavost. Což on asi považuje za základní předpoklady pro světového vůdce, za kterého se on sám pravděpodobně považuje.

Nyní k některým vystoupivším kandidátům na volené funkce předsedy strany a místopředsedů strany:

Petr Fiala (končící předseda). V přednesené zprávě (doplněné jeho komickou gestikulací) se přiznal ke svému „oprávněnému“ předpokladu, že bude opět zvolen, ale ne už tak přesvědčivě. A právě proto se rozhodl „uvolnit“ cestu povolanějším. Vzhledem k výsledkům jeho panování a rozhodování nejen v ČR, ale i k bezmezné adoraci cizího státu, jehož legitimní i ne zcela legální představitelé se nepokrytě hlásí k německé verzi fašismu, potvrzují naprostou ztrátu poznávacích funkcí Petra Fialy. To by většinu podobně postižených pravděpodobně trvale vyřadilo nejen z politického života. Další výčet z obrovské a nepřehledné řady jeho chyb, fatálních selhání je nadbytečný. A stejně tak i další hodnocení, které by mohlo přerůst v možné soudní dohry.

Martin Kupka (kandidoval na předsedu ODS) se považuje za hodnotově a historicky pevně ukotveného jedince. Jeho slovní komunikace je však většině, většinou nesrozumitelná. Vyvolává u případných posluchačů poměrně brzkou únavu. Často pak dochází ke vnímání jeho vystoupení jen jako uskupení libovolně zvolených, do sebe většinou jen rytmicky zapadajících slov. Navíc doprovázených vztyčeným ukazováčkem pravé ruky. Tato technologie slovního projevu Martina Kupky je dovybavena zbraní, která spočívá v jeho nepřerušitelnosti. Což panu Kupkovi ale nebrání nevybíravě přerušovat ostatní. Jedná se o jakousi kopii Petra Fialy, doplněnou o ochotu vyjadřovat se vždy a ke všemu. To je další z arzenálu jeho zbraní. Podle napsaného kongresového scénáře byl navržen, volen a zvolen.

Plně o Martinu Kupkovi platí dnes již historická SMS prezidenta Václava Klause, nadčasově hodnotící někdejšího předsedu ODS Mirka Topolánka. Toť vše.

Radim Ivan (druhý kandidát na předsedu ODS). Snaha o originalitu za každou cenu. A tím nemyslím jeho oblečení. Pokusy pana kandidáta o kritiku vnitrostranického dění mi připomínaly pasáže z projevů jiných, již zapomenutých komunistických funkcionářů. Pamětníci budou vědět, na co narážím. Čím je však pan Ivan jednoznačně trumfl, je způsob jeho reakce na jiný názor. Což považuji u kandidáta na předáka strany za důležité. Jako příklad uvádím jeho reakci na vyjádření Radima Fialy (SPD), kritizující korupci na Ukrajině. Cituji: „Tady máš, ty hovado. Ukrajina samozřejmě má problém s korupcí a bude jí trvat, než bude fungovat jako západní země, ale tohle tupé hovado by se mělo podívat na majetky největších gangsterů, kteří ovládají zemi, která potřebuje útočit na ostatní. Proč potřebuje útočit a dobývat nová území? Protože kromě spotřeby a prodeje nerostných surovin umí úplné hovno.“ Velmi hodnotové. Inspirace někdejším starostou pražských Řeporyjí, ale také Ivanovým kolegou Šimíčkem z platformy Česko plus, se nezapře. Ani se nedivím, že jisté sympatie sklidil od bývalého člena a předsedy ODS Mirka Topolánka.

Ke zmíněné platformě Česko plus se hlásí poslankyně Zajíčková, vystupující jako expertka ODS na školství, která by ráda společné toalety na školách, rušila by umyvadla ve třídách atd. Nevím zdali Radim Ivan vědomě plnil roli testera, nebo se měl jen opakovat scénář z volebního kongresu ODS v lednu 2014. Tehdy proti Petru Fialovi „kandidovali“ Edvard Kožušník a Miroslava Němcová. V každém případě to, že na předsedu politické strany kandiduje někdo takový jako Radim Ivan, je smutným vysvědčením pro ODS. Toť vše.

Kandidáty na řadové místopředsedy ODS lze rozdělit na ty, kteří ještě neztratili již zmíněné poznávací funkce, a ty, kteří je omezili jen na registraci bankovního konta.

Pavel Drobil (kandidát na řadového místopředsedu) hned v úvodu neopomněl dosti odpudivým způsobem adorovat většinu členů bývalého předsednictva strany. Zároveň se přihlásil ke kapitalismu, aniž by upřesnil jakou jeho verzi má na mysli. Avšak vzhledem k jeho exekutivní minulosti a k jeho zkušenostem s korupcí to je vlastně jedno. Samotný úvod projevu by zřejmě stačil pro úspěšnou kandidaturu. Řečeno s přítelem po boku prezidenta republiky, pan Drobil si to odpracoval. Možná jsem nebyl až tak pozorným posluchačem, ale nyní již místopředseda ODS byl jediným, kdo vedle jiných také děkoval Evě Bitcoin Decroix. A jako pravověrný kapitalista také trestu hodnému Zbyňku Stanjurovi. A tím také vlastně prozradil, jaká forma kapitalismu je mu blízká. Mimochodem, to že se již cítí být pravým kapitalistou, dokládal používáním anglicismů, které však byly v příslušných větách zcela nepatřičné. Nakonec jen konstatuji, že delegáti Pavlu Drobilovi prominuli, že adekvátně nezmínil Ukrajinu a že jako kapitalista se přihlásil k €.

Karel Haas (kandidát na řadového místopředsedu). Když poslanec Haas přibližně před rokem zvýšil svoji aktivitu před parlamentním mikrofonem, bylo jasné, že se nejedná o aktivitu pro nic za nic. Zejména v posledních dnech činnosti minulé sněmovny dával demonstrativně na odiv svoji snahu po názorové objektivitě. Svými číslovanými poznámkami se snažil vyvolat dojem hlubších znalostí. Svůj kandidátský projev doplnil stálou chůzí po pódiu s mikrofonem v ruce, spolu se snahou vyvolat dojem strukturovaného projevu pomocí číslovaných poznámek, číslovaných rovin, číslovaných poděkování. Samozřejmě nechybělo děkování Petru Fialovi a obdiv k neúnavnosti Martina Kupky. Karel Haas se dokáže umně vypořádat s publikováním a následným vysvětlením většiny průšvihů vedení ODS. Jeho schopnost tyto průšvihy obrátit proti kritikovi a tím ho vlastně obvinit, je skutečně výjimečná.

Neopomněl také nabídnout něco jako služby krizového manažera a zároveň zdůraznit svoji profesionalitu, jako jeden z pilířů vzestupu popularity ODS. Karel Haas má jistě namířeno výše ve stranické hierarchii. Vzhledem k personální situaci v ODS bude zajímavé sledovat, kdo na dalším volebním kongresu ODS se bude ucházet o jakou funkci. Karel Haas již dnes ví, že není bez šance. Jen bych doporučil vyvarovat se používání anglicismů, brand x brandy.

Alexandr Vondra (kandidát na řadového místopředsedu). I na kongresu dokumentoval Alexandr Vondra své buranství. Nikdy jsem nepochopil, jak mohl tento člověk mít u disidenta a pozdějšího prezidenta ČR Václava Havla na starosti zahraniční politiku. Stejně tak, jak se mohl stát velvyslancem v USA, resp. jak se vůbec mohl octnout v diplomatických službách. Nemám ambice posuzovat soukromé aktivity toho kterého jedince, stejně tak jeho (zejména minulé) členství v rozličných organizacích. Ale co již mám právo soudit, je jejich vliv na jeho profesionální výkon pro zemi, kterou reprezentuje. Možné negativní důsledky bývají většinou fatální. Vzhledem k vazbám, kterými pan Vondra stále ještě z minulosti disponuje, může být další komentář pro jeho případného kritika ne zcela bezpečný.

Nyní ještě k těm, kteří svým vystoupením na kongresu potvrdili, že ještě neztratili již zmíněné poznávací funkce a neomezili je jen na registraci výše bankovního konta.

Vladimíra Ludková (své kandidatury na řadovou místopředsedkyni se vzdala) měla velmi uvážlivý projev, který stihl naznačit nejen problém ODS, ale i pojmenovat problémy, které tuzemskou společnost čekají. Zaslouží si proto odkaz.

A Petr Zimmermann, kandidát do Výkonné rady ODS, někdejší hejtman Plzeňského kraje, v současné době člen výkonné rady ODS. Zaslouží si také uvedení odkazu na své vystoupení v rámci politické diskuse na kongresu. Myslím ale, že podobná vystoupení (možná včetně jejich autorů) již na příštím kongresu neuslyšíme a neuvidíme.

Celý kongres by bylo možno charakterizovat jako poměrně nákladnou merendu s předem připraveným a schváleným výsledkem. Výsledkem, který obsahuje i souhlas de facto se zánikem ODS, který bude nazýván hodnotovou přeměnou.

Mimochodem, vůbec bych se nedivil, pokud by se našel někdo, kdo by navrhl, aby se příští kongres ODS konal na Ukrajině. Naopak jsem se podivil tomu, že nikdo (alespoň jsem to nezaznamenal) nezmínil alespoň ty zásadní průšvihy bývalého předsedy Petra Fialy, exčlena ODS Pavla Blažka, bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury se sílícím odérem podvodníka. A stejně tak se nikdo nepozastavil nad chováním Evy Bitcoin Decroix před funkcí, ve funkci a po funkci ministryně spravedlnosti.

Byli nalezeni a nasazeni dva další adepti pro stavbu, obrazně řečeno, Potěmkinovy ODS, poslanci Karel Haas a Lucie Bartošová. Došlo k inovaci formou rozšíření počtu místopředsedů 27členného poslaneckého klubu ODS na šest. Fakt, že politická strana ve svém usnesení podporuje a vyzývá k válce, drze hovoří o odpovědném hospodaření bez rozhazování na dluh ve spojení se spravedlivou (!) solidaritou, opět potvrzuje naprostou ztrátu poznávacích funkcí autorů. V usnesení použitou odpudivou frázi o „zachování jednoznačné prozápadní orientace“ nechávám bez komentáře.

Tento text píšu v týdnu, kdy se opozice, tedy i poslanci ODS, rozhodli vyvolat v PSP hlasování o nedůvěře vládě. Důvodem mělo být údajné vydírání prezidenta ČR ministrem zahraničí Macinkou. Jsem přesvědčen, že všem včetně prezidenta bylo jasné, že je to nesmysl. Pan Macinka sice udělal jednu, zato fatální, chybu: formou SMS komunikoval s někým, o koho by si slušný člověk ani neopřel kolo. Ale to nic nemění na faktu, že Macinkovo chápání Ústavy ČR je zcela korektní.

Zajímavým potvrzením povinnosti prezidenta republiky jmenovat navrženého ministra, jsou dvě zcela protichůdná vyjádření někdejšího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Myslím, že by se ministr Macinka měl podívat do kalendáře. Zjistil by, že jeden prohraný střet neznamená prohranou bitvu. Měl by se také inspirovat, jak je v boji důležitý, ne sice tolik atraktivní, ale konstantní mírný tlak na pozice protivníka. Jsou k dispozici dva, resp. čtyři roky.

Musím uznat, že vystupování koaličních ministrů v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, včetně dalších poslanců, bylo uměřené a byla vidět snaha o zhodnocení času, který byl vyhrazen pro projednání případného vyslovení nedůvěry vládě. Zato druhá část jednání, kterou ovládli poslanci opozice, spočívala v soutěži, kdo bude více lhát, manipulovat, urážet atd. Snaha o nalezení něčeho pozitivního v této části jednání by měla stejný efekt, jako hledání ztraceného prstýnku v čističce odpadních vod.

Na závěr bych řekl, že částečně nově zvolené vedení ODS vůbec netrápí nevysvětlené skandály bývalého předsedy Fialy, aféra Ministerstva spravedlnosti ČR zametená ministryní Evou Bitcoin Decroix, společná koalice se STAN, když výsledky soudního projednávání aféry Dozimetr měly mít za následek pád předchozí vlády. Vyvození odpovědnosti vůči Zbyňku Stanjurovi potažmo vládě za zvýšení zadlužení o 1,2 bilionu Kč. V té souvislosti nikdo (zatím) nevyvíjí snahu o dohledání, kam se tyto peníze vlastně poděly.

Ke konci loňského roku trapná tahanice o zaslání opraveného návrhu státního rozpočtu byla opět v režii Zbyňka Stanjury, resp. vlády Petra Fialy. Za zmíněným nárůstem zadlužení způsobeného minulou vládou je mimo jiné také zcela nezodpovědné, trestuhodné a neřízené otevření hranic migraci. Tento krok naprosto ignoroval bezpečnostní a zdravotní rizika občanů ČR. Také nijak neskrývaný úpadek obecné morálky formou lhaní, svévolné změny platných zákonů (viz tvrzení před ÚS o hrozících hospodářských škodách), zneužívání exekutivních a soudních nástrojů k pronásledování a k postihu těch, kteří našli odvahu k prohlášením, že císař je nahý.

Takže lhaní a panování pomocí šíření všeobecného strachu, se velmi brzy může stát oficiálním nařízením Evropské komise pod diktátem Němky Ursuly von der Pfizer.

Jiří Minčič
člen MS ODS Liberec