V souvislosti s hlasováním v PSP o důvěře vládě 13/01/2026, jsem očekával podstatný nárůst agresivity těch, kteří museli, nebo budou muset, spolu se svými chráněnci, se skřípěním zubů opustit svá, zcela neadekvátně placená vládní nebo nezisková místa. Nevím, jak veliký podíl v té agresivitě hrál v té době se blížící volební kongres ODS. Stagnující volební preference ODS (kolísající mezi 11 až 13 %) by mohly vysvětlit část nervozity přecházející v některých případech v těžko zvladatelnou nenávist. O tom ale později.

Na vystoupeních některých delegátů kongresu se pokusím ukázat, že stále více začíná převládat názor o zbytečnosti další existence politické strany, která více slouží jen jako snadný zdroj obživy pro ty, kteří se do čela strany vecpali, prosti jakékoli morálky. Ve dnech 18/01/2026 až19/01/2026 probíhal volební kongres ODS, tentokrát v Praze. Na jeho průběhu a z něho plynoucím novém složení orgánů strany, lze doložit, proč je současná situace ve stále více se rozdělující společnosti taková, jaká je. On totiž tento kongres díky vystoupení osvědčených a hodnotových delegátů celkem jasně ukázal, jak se bude nejen ODS, ale i opozice chovat, bez ohledu na důsledky pro Českou republiku a její občany.

Termín konání kongresu byl znám s dostatečným předstihem. Dále vedení ODS byly známy katastrofální hospodářské výsledky, které ve zkratce reprezentuje navýšené zadlužení státu o více než 1,2 bilionu Kč za 4 roky, vědomé vytvoření podvodného návrhu státního rozpočtu a zatím úspěšné zamaskování bitcoinového skandálu. Bylo tedy jasné, jaká kritéria použít pro výběr potřebné většiny delegátů. Průběh kongresu, na rozdíl od výšky nákladů na účast od každého delegáta, nebyl nijak překvapivý. Úvodní a zároveň poslední projev v té chvíli ještě předsedy ODS Petra Fialy byl očekávaný, tj. trapný, a jen potvrdil, že Petr Fiala je a pravděpodobně i zůstane zcela mimo reálný život. Experti pro styk s veřejností ho sice něco naučili, ale tím se trapnost jeho každého naučeného – mnohdy směšného gesta, vyřčené fráze – násobila. Pokud se Petr Fiala naučil něco skutečně bravurně ovládat, pak je to vedle bájné lhavosti také víra ve vlastní hodnotovost a politickou předvídavost. Což on asi považuje za základní předpoklady pro světového vůdce, za kterého se on sám pravděpodobně považuje.

Nyní k některým vystoupivším kandidátům na volené funkce předsedy strany a místopředsedů strany:

Petr Fiala (končící předseda). V přednesené zprávě (doplněné jeho komickou gestikulací) se přiznal ke svému „oprávněnému“ předpokladu, že bude opět zvolen, ale ne už tak přesvědčivě. A právě proto se rozhodl „uvolnit“ cestu povolanějším. Vzhledem k výsledkům jeho panování a rozhodování nejen v ČR, ale i k bezmezné adoraci cizího státu, jehož legitimní i ne zcela legální představitelé se nepokrytě hlásí k německé verzi fašismu, potvrzují naprostou ztrátu poznávacích funkcí Petra Fialy. To by většinu podobně postižených pravděpodobně trvale vyřadilo nejen z politického života. Další výčet z obrovské a nepřehledné řady jeho chyb, fatálních selhání je nadbytečný. A stejně tak i další hodnocení, které by mohlo přerůst v možné soudní dohry.