Smysl veřejné služby v podobě televize a rozhlasu je dlouhodobě zpochybňován částí politické reprezentace i veřejnosti. Nová vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas jako součást svého programového prohlášení a chce to provést od roku 2027. Konkrétní návrh financování po zrušení poplatků však zatím není jasný. Koalice počítá s tím, že veřejnoprávní média budou financována nově ze státního rozpočtu nebo jiným mechanismem.
Železný úvodem hovořil o politickém tlaku na Českou televizi a popsal, jak jej vnímá zvenčí: „Nejsem členem managementu České televize, takže nevím, jaký tlak je takový ten osobní na členy managementu, ale ten, který je vidět veřejně, docela je. Stačí mi, když vidím, že ministr, který má celou tuto záležitost v gesci, si na ‚poradu‘ pozve ministryni ze státu, kde veřejnoprávní televizi v podstatě zrušili, a ta ministryně je tou, která tu veřejnoprávní televizi v podstatě zrušila. To považuji za tlak, který je docela silný,“ kritizoval kroky ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé sobě).
Následně dodal, že se ho debata o budoucnosti veřejnoprávních médií osobně a silně dotýká: „Mně se to dotýká velmi v tom, že vím, že je to zásadní, že je to pro existenci těch médií, ať už České televize nebo Českého rozhlasu, naprosto zásadní. A protože jsem s těmito médii spojil celý svůj nejenom profesní, ale i osobní život, tak se mě to dotýká hodně a mrzí mě to hodně a trápí mě to. A hlavně mě štve, že nevíme, jak to bude dál.“
„Zrušení poplatků může vést k závislosti na politicích,“ obává se Železný
Na dotaz, co je podle něj motivací politiků, kteří si zrušení koncesionářských poplatků přejí, Jakub Železný uvedl:„ Ano, opravdu si myslím, že zrušení koncesionářských poplatků může vést k tomu, že ta veřejná instituce typu televize nebo rádia bude nějakým způsobem závislá na politicích, politice, na státu, na vládě. Toho já se skutečně obávám,“ uvedl moderátor.
Následně zdůraznil, že koncesionářské poplatky podle něj fungují jako praktická pojistka nezávislosti veřejnoprávních médií. Vysvětlil, že dokud peníze proudí přímo od občanů k médiím, nejsou součástí státního rozpočtu a nepodléhají politickému rozhodování. Jakmile by ale financování šlo přes státní kasu, vzniká prostor, aby stát kdykoli rozhodl, že jsou jiné priority – zdravotnictví, školství, bezpečnostní složky – a média se tak ocitnou v pozici, kdy musejí svou existenci obhajovat vůči politické moci. Právě v tom vidí Železný zásadní riziko: „Bylo by to použití tlaku ve smyslu, my možná máme někde nějakou rozpočtovou rezervu, ale víte, minule, když jsme se dívali na ten pořad, který zrovna referoval o našem panu předsedovi, zvažte to sami... To si myslím, že bude ten nástroj,“ dal za příklad.
V ohrožení pak může být i samotná existence televize veřejné služby: „A pak je tady ještě druhá věc, my se bavíme pořád o poplatcích a nezávislosti, ale myslím, že by ta debata mohla být také o poplatcích a o samotné existenci. Protože co když skutečně ten stát nebo ta ministryně financí nemá těch jedenáct miliard plus minus pro televizi a rozhlas. Tak v tu chvíli se řekne, tak to zavřeme? Zrušíme zákon o České televizi a zrušíme zákon o Českém rozhlase? To asi ne, ale budeme je muset výrazně omezovat, výrazně, zásadně, protože budeme mít na to polovinu,“ pokračoval Železný.
K otázce, zda je hlavním motivem politiků snaha ulevit lidem od finanční zátěže, se Jakub Železný vyjádřil skepticky a naznačil, že takové vysvětlení nepovažuje za přesvědčivé. Svou pochybnost ilustroval osobní a ironickou úvahou o důvěře v politická prohlášení: „Žijeme v zemi, kde je předseda vlády neustále obviňován z toho, že něco ‚ukradl‘. Nebo že byl estébákem. Já přece musím věřit jeho slovu, že nic neukradl a nebyl estébákem. Protože představa, že by předseda vlády v zemi, kde já žiju, byl zlodějem a estébákem, je přece úplně šílená. Takže já musím věřit, že říká pravdu,“ řekl s tím, že záměr ulevit od poplatků nízkopříjmovým skupinám chápe, nikoli však, že by se tak činilo plošně.
Jakub Železný zdůraznil, že veřejnoprávní televize má nezastupitelné místo právě ve chvílích, kdy společnost čelí krizím, a mluvil o ní i jako o určité formě solidarity: „Je to služba i trošku solidární. Povodně, covid a všechny tyhle věci, tam se lidi půjdou podívat logicky na zprávy veřejné České televize. Nejnudnější věc na světě při vší úctě ke všem vládám je tisková konference vlády. A vzpomeňme si, jak všichni to slovo hltali ve chvíli, kdy byl ten příšerný covid. A tohle dělá a vždy bude dělat Česká televize,“ řekl moderátor.
Dezinformační média oslabila důvěru v ČT
K otázce, co podle něj nejvíc nabouralo důvěru veřejnosti ve smysl veřejné služby, poukázal na proměnu mediálního prostoru a sílu internetu a sociálních sítí: „Máme veřejný prostor, který se jmenuje internet, nebo sítě, kam může kdokoliv, kdykoliv, cokoliv. Lidé, kteří jsou zhrzeni, kteří se 37 let nesmířili s tím, že nejsme sovětská nebo ruská gubernie, že jsme západní demokratická země, že jsme evropská země, že jsme transatlantická země, tak najednou dostali obrovský prostor a v tomhle prostoru můžou růst. Malé ‚televize‘, ‚rádia‘ či ‚zpravodajské‘ servery, což se vše dá pod slovo dezinformační média, a ta vyrostla jako houby po dešti. To je ten hlavní problém. Ta obrovská demokratizace veřejného prostoru, která je skvělá, ale zároveň s sebou nese i tohle,“ dodal Železný.
„Moravec nemá co dostávat jakékoliv povolení.“
V debatě padlo i téma tlaku kolem pořadu Otázky Václava Moravce a nedělních diskusí, které se v poslední době staly terčem kritiky části Rady České televize mimo jiné kvůli tomu, že do pořadu nebyl delší dobu zván Tomio Okamura (SPD). Jakub Železný k tomu uvedl, že „radním České televize podle zákona do obsahu pořadu vůbec nic není“.
Závěrem se vyjádřil také k informaci, že jeho televizní kolega Václav Moravec nedostal souhlas k rozhovoru mimo Českou televizi. Reagoval tak na slova Zuzany Tvarůžkové, že Moravec je do pořadu Spotlight zván, ale nemá k tomu povolení. „On nemá co dostávat nějaké povolení. Ještě jednou, on nemá co dostávat jakékoliv povolení!“ uvedl důrazně Železný, že zaměstnavatel Václava Moravce v tomto případě není v pozici, že by to mohl povolovat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.






